Rybí prsty pro Čechy mají méně masa

PRAHA Zhruba 30 procent čerstvě nadojeného mléka vyveze Česká republika do zahraničí. A zhruba stejné procento mléčných výrobků se k nám doveze ze zahraničí zase zpátky.

Zboží „z ciziny“upřednostňuje většina velkých nadnárodních obchodních řetězců, které drží prim na českém trhu. Podle údajů celní správy import některých potravin v loňském roce prudce vzrostl, zvlášť výrazné je to u zmíněných mléčných výrobků, kde dovoz stoupl skoro o čtvrtinu.

Jiné země si přitom hlídají, aby jejich obyvatelé jedli domácí produkty. Švýcarsko upřednostňuje místní farmáře a producenty potravin. Ty, kdo chtějí vyjet do

Jeden výrobek, různá kvalita

Vypadá stejně. Přesto se pod obalem skrývá v různých evropských státech jiné zboží. Ministerstvo zemědělství udělalo studii a má důkaz, že na evropském trhu je dvojí kvalita potravin. S výsledky chce jít do Bruselu.

zahraničí na levnější nákup, protože švýcarské ceny jídla jsou jedny z nejdražších v Evropě, pak země odrazuje celními kontrolami. Švýcaři si totiž mohou zpátky domů dovézt pouze určitý počet kilogramů. Za každý další, který je nad povolenou míru, platí vysokou daň.

Co vypadá stejně, není stejné

Jenže i když se Češi začali o původ a kvalitu potravin zajímat více, pořád se dívají především na cenu. Ta je u výrobku ze zahraničí nižší, takže místo toho, aby si koupilƒzákazník mléčný výrobek vyrobený v tuzemsku, sáhne po tom zahraničním. Zejména Češi, kteří bydlí blízko k hranicím, často vyjíždějí na nákupy do zahraničních obchodů. Je tam to- tiž levněji. Teď se navíc ukazuje, že jsou tam výrobky leckdy i kvalitnější. A to i když jsou na pohled k nerozeznání od těch na českém trhu.

Ministerstvo zemědělství si nechalo udělat průzkum od Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT) v Praze, která zkoumala kvalitu potravinových, ale i čisticích výrobků v pěti zemích – České republice, Slovensku, Maďarsku, Rakousku a Německu.

Od cen odhlédli, zkoumali, zda se výrobky pod stejným názvem v jednotlivých zemích liší. Ať už složením, hmotností, nebo množstvím jednotlivých složek. Výsledek je, že ano.

„Prokázalo se to, na co dlouhodobě upozorňujeme. U výrobků, které na první pohled vypadají stejně a pochází od stejného výrobce, jsou zásadní rozdíly. Jestliže jsme na jednotném unijním trhu, nemůžeme se spoléhat na to, že si bude zákazník pamatovat složení, které si navíc přečte dvoumilimetrovým písmem,“řekl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Výrobky s jiným složením se navíc často vyrábějí ve stejném zahraničním závodě.

Například sýr Kiri z tvarohu a smetany je na první pohled všude stejný. Ten pro německý a rakouský trh má ale jiné složení – zvýšený obsah bílkovin, naopak méně cukru. Nejde říct, který z nich je lepší, ovšem stejné balení u německy mluvících sousedů má o dva- cet gramů sýru víc. U dalšího zboží ale bylo zjevné i to, že pro německý a rakouský trh je kvalitnější. Například u pracího prášku Persil nebo u rybích prstů.

Jurečka chce v pondělí výsledky testů předložit na Radě ministrů zemědělství EU a vyvíjet tak tlak na Evropskou komisi, aby tomu zamezila. I když totiž podle něj není možné u některých výrobků s jiným složením jednoznačně říct, které jsou kvalitnější, považuje za diskriminaci už to, že jsou jiné.

„Evropská unie by měla přijmout takovou legislativu, která by zaručila, že stejný obal garantuje také stejný výrobek. V jednotlivých členských státech s tím zmůžeme málo, těžko nakážu Němcům, co vyrábět,“řekl Jurečka. Poznámka k tématu na straně 10