ÚS: Shromažďovací právo není absolutní
Ústavní soudci zamítli návrh na zrušení části zákona, která umožňuje zavřít náměstí. Lidé se kvůli tomu nemohli dostat na protest proti Číně
Píše se březen 2016. Na trase z ruzyňského letiště k Pražskému hradu zdobí pouliční lampy dvojice státních vlajek – česká a čínská. Velkoformátové billboardy dvojjazyčně hlásají „Vítejte v České republice“. Si Ťin-pching, prezident Čínské lidové republiky, právě přijíždí. A Česko ho vítá. Ale ne všude.
Státnická návštěva měla včera dohru u Ústavního soudu (ÚS). Skupina osmnácti senátorů se neúspěšně pokusila zrušit část zákona o pozemních komunikacích. Jeho čtyřiadvacátý paragraf, umožňující úřadům rozhodnout o uzavírkách, tehdy zabránil průběhu shromáždění. Chtělo upozornit na porušování lidských práv v Číně.
Senátoři měli za to, že tehdejší rozhodnutí pražského magistrátu, které Hradčanské náměstí uzavřelo s odůvodněním, že jde o bezpečnostní důvody, mohlo být v rozporu s ústavou garantovaným shromažďovacím právem. Podle senátorů měl být paragraf zrušen kvůli své obecnosti a absenci podmínek pro použití. ÚS s nimi ale nesouhlasil a návrh zamítl.
Policie versus pokojný dav
Skoro třítisícovou skupinu shromáždění na podporu Tibetu vedl bývalý vicepremiér Martin Bursík. Přestože byla akce předem ohlášena, dav se na Hradčanské náměstí nedostal.
„Celé náměstí bylo zataraseno. Na pokojné shromáždění čekali policejní těžkooděnci a nad námi létal policejní vrtulník. Bylo to velmi ponižující,“řekl již dříve advokát Jiří Kučera, který senátory před ÚS zastupoval.
V davu byly k vidění i známé tváře. Po Bursíkově boku znepokojeně postával například exministr pro lidská práva Michael Kocáb. Miroslav Kalousek (TOP 09) se přes bariéry snažil dostat „na poslaneckou průkazku“.
Pro rozhodování ÚS bylo klíčové, zda je uzavření náměstí v rozporu se základním právem. „Shromažďovací právo může beze sporu představovat klíčový prostředek pro vyjadřování názorů a pro zachování svobody a demokracie, avšak není to právo absolutní,“shrnul ÚS. Právo lze totiž omezit, například při ohrožení veřejného pořádku nebo bezpečnosti státu.
Paragraf, jehož zrušení se poslanci domáhali, soud jako protiústavní nevyhodnotil.
„Skutečnost, že aplikací napadeného ustanovení může být za- bráněno shromáždění, které bylo řádně nahlášeno a nebylo zakázáno podle zákona o právu shromažďovacím, není podle názoru ÚS samo o sobě protiústavní,“uvedla soudkyně zpravodajka Milada Tomková.
Byť soud návrhu senátorů nevyhověl,varoval před účelovým obcházením zákona. Jako pozitivní závěr soudu zhodnotil i místopředseda Senátu Jiří Šesták, jeden z autorů stížnosti. „Může to být varování pro ministerstvo vnitra a policii, aby nepoužívaly tento paragraf k omezování shromažďovací svobody,“řekl.
Na praxi čínské delegace již dříve upozornil i Bursík. „Návštěvy čínského prezidenta po světě mají jednu věc společnou. Čínská strana si zjevně vynucuje, aby policie postihovala kritické projevy,“míní Bursík.