Žalobci na okresech zaostávají

Náslechy práce státních zástupců, nařízené Lenkou Bradáčovou, ale ukázaly, že v jednacích síních nejsou pasivní, jak tvrdí soudci

PRAHA Když loni pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová dala pokyn ke kontrolám práce žalobců před soudem, vyvolalo to humbuk a psalo se o tom, že posílá na své kolegy „špehy“.

Výsledky desítek náslechů, jež prováděla vrchní a krajská státní zastupitelství v celých Čechách, jsou ale vesměs optimistické. Nepotvrdily se stesky soudců, že státní zástupci jsou v řízení pasivní a oni musí jejich práci suplovat a doplňovat dokazování, aby nemuseli pachatele osvobodit jen kvůli neschopnému žalobci.

„Nebylo zjištěno, že by státní zástupci jakkoli rezignovali na své zákonné povinnosti směřující k předkládání důkazů prokazujících obžalobu. Rozdíly ve vystupování jednotlivých státních zá- stupců samozřejmě naleznete, ale zásadní excesy jsme nezaznamenali,“sdělila LN Lenka Bradáčová.

Náslechy práce žalobců v jednacích síních ale potvrdily několik nešvarů, které Bradáčová dlouhodobě kritizuje.

Rychlý odchod výš

Zatímco závažné hospodářské kauzy řeší od prvotní policejní fáze až po verdikt soudu jediný žalobce, u drobnějších případů tomu tak není. Zvláště okresní státní zastupitelství fungují tak, že pokud nemůže dozorující státní zástupce, zaskočí za něj kolega. „Jenže aby se řádně připravil na hlavní líčení ve věci, kterou nezná, vyžaduje zbytečně čas navíc. Advokáti se také ve věci nemění dle toho, kdo má právě čas. To by bylo na úkor obhajoby,“míní Bradáčová.

Každý žalobce navíc může mít na věc jiný názor – když se pak situace v jednací síni nečekaně změní, musí reagovat ten, který je na místě. „Pokud by věc u soudu zastupoval státní zástupce, který ji zpracoval, čas by byl využit mnohem efektivněji. Mně takový přístup připadá logický a prosazuji jej celou svoji téměř dvacetiletou praxi,“popisuje šéfka státních zástupců v celých Čechách jednu ze svých hlavních priorit.

Ve výsledku tak vznikají rozdíly mezi prací státních zástupců na okresech a na vyšších stupních. Toho si kromě Bradáčové všímají i advokáti oslovení LN. „Pokud budu trochu paušalizovat, u okresních soudů to jsou buď starší stát- ní zástupci, jejichž cílem je den v jednací síni nějak přežít, nebo naopak třicátníci, kteří si ale musí nechat vše schválit. Naopak když probíhá řízení v prvním stupni u krajského soudu, je přístup státních zástupců živější,“říká pražský advokát Ladislav Drha.

„Nejlepší mi přijdou lidé z krajského státního zastupitelství. Znají spis, jsou připraveni, dokážou reagovat. I na okresních státních zastupitelstvích lze najít urputné či pracovité státní zástupce, ale ti povětšinou rychle odcházejí o stupeň výš,“míní i Antonín Dejmek mladší z Plzně. „Obecně se mi ale zdá, že státní zástupci mají pocit, že jejich práce končí podáním obžaloby, pak už se jen odkazují na materiál ve spisu,“dodává.

To je ale dle zkušeného advokáta Tomáše Sokola přirozené. „Pokud je obžaloba kvalitní a obhajobě se nepodaří její argumenty či důkazy zpochybnit, státní zástupce už nemá moc co dodávat,“říká prezident Unie obhájců ČR.

Zvýšení odpovědnosti?

Lenka Bradáčová sérii náslechů provedla zejména kvůli dlouhodobým úvahám o posílení odpovědnosti státních zástupců. „Pracovní skupina, která připravuje nový trestní řád, chce sankcionovat státní zástupce za procesní pasivitu. Tomu se ale bráním, protože většina státních zástupců před soudem aktivní je,“uvedla při odůvodňování náslechů.

Nový zákoník upravující trestní řízení je sice zatím v nedohled- nu, ale pokud by měl posilovat odpovědnost žalobců za výsledek řízení, muselo by dojít k zásadním změnám v soustavě státního zastupitelství. „Pokud by byl konkrétní státní zástupce odpovědný za výsledek procesu, musel by jej dovést od dozoru nad přípravným řízením až k soudu, kde by osobně zastupoval obžalobu. Už dnes je tato snaha patrná, ale v případě posílení odpovědnosti by muselo být pravidlem, že věc po celou dobu řeší jeden konkrétní státní zástupce,“míní Antonín Draštík z Nejvyššího soudu, člen komise pro nový trestní řád.

Posilování odpovědnosti žalobců je ale sporná věc i mezi advokáty. „Odpovědnost by měli mít za konkrétní pochybení, třeba evidentně pochybnou obžalobu. Ale objektivní odpovědnost za výsledek určitě ne,“míní Sokol.

Lenka Bradáčová sérii náslechů provedla kvůli dlouhodobým úvahám o posílení odpovědnosti státních zástupců