Chvála nakladatelského domu

Při představě textu k padesáti letům existence značky Academia, významného nakladatelského domu, jsem trochu znervózněl. Domníval jsem se, že nahlédnutím do edičních plánů naleznu nějakou inspiraci. Ťukal jsem do klávesy počítače, prohlížel si popisky knih, až jsem se ztratil v houští titulů publikací od vynikajících odborníků a učenců nejrůznějších vědních oborů. Od díla profesora Hilského a jeho skvělého Shakespeara až ke knize o hmyzích rodinách a státech. Napadlo mne, že mezi světem geniálního dramatika, který nám nastavil bezpočet zrcadel, a světem hmyzu je jistá souvislost.

Název domu vede k myšlence na Platona. Koupil prý roku 388 před Kristem z darů přátel pozemek. V háji olivovníků založil filozofickou zahradu pro své žáky.

Pondělí Neff Později tam zřídil – akademickou školu, Akademii.

Ukončil jsem procházku olivovým hájem a přenesl se zas do bludiště edičních plánů. Prošel jsem alejí roubenou slovníky a průvodci – od knihy Rovnokřídlí České republiky až po díla Průvodce po sídlech státní bezpečnosti a Průvodce protektorátní Prahou. Mou pozornost pak zaujala kniha Tohle není deník; Zygmunt Bauman v ní uvažuje nad tím, že v našem rychlém světě můžeme jen sotva předvídat, kam zamíří. Po této úvaze jsem si šel udělat kávu.

Zatímco se voda v konvici blížila bodu varu, krátil jsem si čas myšlenkou na Genesis. V té se praví, že na počátku Bůh stvořil nebe a zemi. Ale originál zní „berašt“, což znamená „v hlavě“. Takže správně přeloženo zní věta takto: „V hlavě Bůh stvořil nebe

Úterý Putna

Středa Baldýnský a zemi.“Dále kniha říká, že na počátku bylo logos – neboli myšlenka. Ovšem. Kde jinde můžeme najít ideu, která je nám blízká, či naopak názor, který nás provokuje tak dlouho, až se zbavíme zaujatosti a pootevřeme své hledí?

Vrátil jsem se k počítači, který mi občas nabízí spojení s podivnými pavučinami, na nichž lidé projevují svůj názor zjednodušeným gestem – palcem obráceným nahoru či dolů – a vstoupil jsem znovu do lesa nakladatelství.

Povšiml jsem si knihy s titulem Knihy kupovati – o dějinách českého knižního trhu. Znovu jsem si uvědomil, že u nás vychází kolem osmnácti tisíc titulů ročně. Propadl jsem chvilkové pošetilosti a pokoušel jsem se bláhově odhadnout, kolik čtverečních metrů by zaplnily knihy, kdyby knihkupec objednal z toho množství nově vy-

Čtvrtek Rejžek daných děl jen deset nebo patnáct nových knih denně. Uvědomuji si i svou spoluodpovědnost. I já se občas neovládnu a přispěju tak k onomu proudu, který se každý den valí ke knihkupci.

Ukončil jsem procházku alejemi knih tím, že jsem vyhledal svou oblíbenou knižní řadu – Paměť. Pravě dnes, kdy se neuvěřitelnou rychlostí drobí současnost, umožňuje četba lidských osudů návrat k otázkám, které ani sebedokonalejší technologie nenahradí.

Tomáše Baldýnského do konce srpna zastupuje Ivan Kraus IVAN KRAUS

Pátek Šustrová Sobota Hanák