Ukrajina v EU? Amsterdam couvá
KYJEV/BRUSEL Ukrajinský prezident Petro Porošenko přivítal včera v Kyjevě předsedu Evropské rady Donalda Tuska, šéfku evropské diplomacie Federicu Mogheriniovou a předsedu Evropské komise Jeana-Claudea Junckera. Porošenko byl velmi spokojen a demonstroval, že Kyjev umí hostit vrcholné představitele Unie jako každá jiná země EU.
Jenže atmosféru pokazilo hned první den dost zásadní nedorozumění. Devatenáctý summit Ukrajina–EU začal hádkou o slova.
Je to první vrcholné setkání, které se odehrává po zrušení vízové povinnosti pro občany Ukrajiny při cestách do Evropy a po ratifikaci asociační dohody. Jenže namísto shody se hned po příletu do Kyjeva začaly objevovat rozpory. Přijetí závěrečného prohlášení se ukázalo jako vážně ohrožené.
Nizozemsko zásadně proti
Jádrem sporu byl bod, který se týká perspektivy členství Ukrajiny v EU. I když ani Brusel, ani Kyjev nepochybují o tom, že Ukrajina směřuje (byť klopotlivě) k plnohodnotnému členství v Unii, s formulací, jež by to jednoznačně potvrzovala, mají představitelé přinejmenším tří členských států problém. V preambuli dokumentu mělo stát, že „lídři členských zemí EU uznávají ev- ropské směřování Ukrajiny a vítají její evropskou volbu“. Jenže podle zpravodaje Deutsche Welle je kategoricky proti Nizozemsko, které ratifikovalo asociační dohodu pod podmínkou, že nebude interpretována jako vstupenka Ukrajiny do EU. Poněkud mírnější „ne“vyslovují Němci a Francouzi. Všechny ostatní body závěrečného usnesení, které se týkají nejrůznějších směrů spolupráce Ukrajiny s Unií, prošly bez problémů. Jenže, Kyjev za žádnou cenu nechce úvodní tezi vypustit. Pokud se strany nedohodnou, může se stát, že Ukrajina odmítne závěrečný dokument podepsat.
Přitom na summitu se původně měla věnovat pozornost jiným věcem. Proces ratifikace asociační dohody byl úspěšně završen v úterý, tedy den před zahájením summitu, a nyní se mělo začít jednat o tom, co přesně se pro Ukrajinu změní po letošním 1. září, kdy asociační dohoda začne platit.
Jde o více než tisícistránkový dokument, který je z 80 procent věnován ekonomice a obchodu, postupnému zavádění evropských standardů do ukrajinské ekonomiky, bezpečnostní politice, ale i boji s korupcí. Právě to je bod, který se Ukrajině nedaří uspokojivě plnit. I když se formál- ní změny snaží provádět, praktický dopad je zatím malý a zkorumpovaná státní správa i politická elita úspěšně brzdí radikální reformy a potírání klanového způsobu řízení země.
Společně proti ruskému plynu?
Prezident Porošenko byl připraven na kritiku ze strany evropských partnerů ohledně korupce a pomalého tempa provádění reforem. Argumentuje ale pokračující ruskou agresí. Konflikt ve východoukrajinském Donbasu stojí Ukrajinu obrovské lidské síly i finanční prostředky. Kyjev požaduje větší podporu Bruselu ve svém sporu s Moskvou.
Jednou z klíčových otázek summitu má být mimo jiné i energetická bezpečnost Ukrajiny. Podle zástupce šéfa prezidentské administrativy Konstantina Elisejeva by účastníci summitu měli dospět ke shodě v postoji k „politicky moti- vovanému projektu Severní proud – 2“. Jde prý o snahu Ruska obejít Ukrajinu, odříznout ji od energetických zdrojů a naopak si koupit především Německo a další evropské státy dodávkami svého plynu. Elisejev zdůraznil, že v negativním postoji k Severnímu proudu 2 není Ukrajina osamocena: „Intenzivně a aktivně koordinujeme své postoje se Spojenými státy, podporuje nás řada členských zemí Evropské unie.“
Jenže Rusové už delší dobu v Evropě usilovně lobbují a mají řadu svých příznivců i v Unii. I to je podle ukrajinského politologa Alexeje Jakubina důvod, proč Kyjev nemůže zatím očekávat jednoznačnější podporu Bruselu.
„Je to dekorativně-symbolický summit. Ani po něm nebudou moci naši lidé pracovat v Evropské unii, ani nemáme naději na strukturální finanční pomoc. Je to spíš PR akce pro naše vedení,“uvedl ukrajinský politolog.
V ukrajinské metropoli Kyjevě se koná už 19. summit Ukrajiny a EU. Provází ho ale spory o jednoznačnou podporu členství země v Unii. Vrcholné setkání zastiňuje i lobbing Ruska, jenž hatí snahy Kyjeva o energetickou bezpečnost. Nizozemsko ratifikovalo asociační dohodu pod podmínkou, že nebude interpretována jako vstupenka do EU