Magický Wimbledon Rybárikové
LONDÝN/PRAHA Červenec 2016: Rybáriková leží na operačním stole, nechává si spravit zraněné zápěstí. O měsíc později míří na sál znovu, tentokrát jí lékaři rozříznou kůži nad pravým kolenem. Následuje sedmiměsíční pauza a krutý propad světovým žebříčkem, ještě letos v březnu nachází 28letá rodačka z Piešťan své jméno až v páté stovce pořadí.
Červenec 2017: Pohledná Slovenka drtí své soupeřky na trávě, na tomto povrchu vyhraje 17 z 18 letošních zápasů, tím devatenáctým bude dnešní souboj o postup do finále Wimbledonu. Rybárikovou čeká Španělka Garbine Muguruzaová. „Pod tlakem bude ona, já si to jdu užít. Koleno i zápěstí drží,“říká s úsměvem Rybáriková.
Na zelenkavých dvorcích All England Clubu rozepsala strhující příběh. A je na rozdíl od děje je- jího oblíbeného filmu Pretty Woman opravdový. Po zdlouhavých zdravotních trablech se plavovlasá tenistka vrátila v úchvatné formě, před cestou do Londýna ovládla tři turnaje, dva na trávě. Rychle se prosmýkla do první světové stovky.
„I na těchto turnajích jsem porazila poměrně slušné hráčky, bylo to hodně povzbuzující. Nečekala jsem, že mi to půjde takhle dobře tak rychle,“pochvalovala si. Přesto měla před wimbledonský- mi kurty respekt. Vždyť se s nimi osmkrát loučila v prvním kole, jedinkrát pak prošla alespoň do třetího. „Měla jsem obavy, jak mi to tu půjde,“neostýchala se přiznat.
Pro elitní hráčky neměla být zásadní hrozbou, vždyť v žebříčku WTA stále zůstávala až v deváté desítce.
Tak špatně postavená žena neprošla v Londýně do semifinále od roku 2008, dlouhých devět let. K tomu si stačilo připočíst zmíněnou nelichotivou bilanci Rybárikové z takřka posvátného pažitu, na kterém se smí tančit a bojovat pouze v bílém, i její strach.
Obavy ovšem nebyly na místě, i na „turnaji turnajů“potvrzuje skvostnou fazonu, cestou do semifinále zastavila i jednu z velkých favoritek a nově také čerstvou světovou jedničku Karolínu Plíškovou.
Ve čtvrtfinále přemohla Američanku Coco Vandewegheovou, nedělala zbytečné chyby a byla trpělivější.
Slovenskou blondýnku nerozhodila ani dlouhá přestávka způsobená tradičním ostrovním rozmarem – deštěm. Po hodině a 14 minutách čistého času se opřela Vandewegheová do míčku svým tak často nepřesným forhendem a poslala zářivě žlutou „loptičku“do autu. Rybáriková roztáhla koutky úst, prsty si sjela po nose a s nevěřícným výrazem prožívala dříve nepoznanou euforii.
Nejen pro ni. Dokázala to, co žádná její krajanka před ní. Na wimbledonské trávě je mezi nejlepšími čtyřmi ženami. Navíc po spoustě zdravotních peripetií, které ji z 31. místa ve světovém žebříčku, na něž dosáhla před čtyřmi lety, srazily až do páté stovky.
„Mám za sebou řadu těžkostí. Nebyly to jednoduché roky se všemi těmi mými zraněními,“pronesla po vítězství. „Ale všechno se vyplatilo. Je to neskutečné, vážně tomu nemohu uvěřit. Nikdy by mě nenapadlo, že mohu dojít tak daleko – a vidíte, teď jsem tady. Nemám slov.“dodala. Už jako, alespoň podle virtuálního pořadí, 33. hráčka světa. A stoupat může dál. Zdolá i další silnou soupeřku? Muguruzaová musí vyhrát, Rybáriková může. Slovenskou „Pretty Woman“je však už nyní.
Tenistka Magdaléna Rybáriková si jako první Slovenka zahraje semifinále slavného Wimbledonu. Mezi nejlepší čtyři ženy až do tohoto úterý na žádném grandslamu nepronikla.