Želví ostrovy v „přírodním“vývoji
asto se říká, že na Galapágách se inspiroval Darwin při vytváření evoluční teorie přírodního výběru. Jako obvykle to bylo složitější. V roce 1835 pobyla na souostroví anglická výzkumná loď Beagle pět týdnů ze své pětileté mise po světě. Na palubě byl i šestadvacetiletý nadějný přírodovědec Charles Darwin. Jenže ho zajímala hlavně geologie a zklamalo jej, že na sopečném souostroví nenašel žádnou aktivní sopku. O leguánech do deníku napsal, že to jsou „nechutní neohrabaní ještěři“. Lovem ptáků pověřil svého asistenta.
Za rok se loď Beagle vrátila do Anglie. Ornitolog John Gould si všiml, že mezi preparovanými ptáky z Galapág jsou pří-
EKOPOHLED
buzní jihoamerických pěvců, ale přece jen odlišní. Teprve pak o tom začal přemýšlet i Darwin. Zdá se, že právě úvahy o tom, proč se tito ptáci stali jinými než jejich příbuzní, jej vedly k poznání, že v přírodě přežívají jedinci nejlépe přizpůsobení momentálním podmínkám. Ptačí druhy zanesené větrem z pevniny se na ostrovech vyvíjely. Ptáci s velkými zobáky se přizpůsobili stravě získané díky louskání tvrdých plodů a semen, opeřenci s úzkými špičatými zobáky se stali specialisty na lov místního hmyzu.
Vyvíjela se i příroda na Galapágách, bohužel k horšímu. Želví ostrovy, jak zní jejich španělský název, o spoustu druhů želv přišly. Námořníci je brali na lodě jako „živé konzervy“, které poskytovaly čerstvé maso. Kolonisté přivezli kozy, které ničí želví životní prostředí, a nechtěně i krysy, jež žerou mladé želvy.
Aspoň zčásti se přizpůsobily i želvy. Některé byly, omylem či záměrně, převezeny z některých ostrovů na jiné. Třeba na ostrůvek Wolf s rozlohou jednoho čtverečního kilometru. Právě na něm biologové v minulých letech našli několik potomků vymizelých želv ze dvou větších ostrovů. Jak nyní informoval mezinárodní tým vědců v biologické databázi BioRxiv, teď je uměle odchovávají, aby je mohli vrátit do přírody, na jejich původní ostrovy. Z toho, jak to půjde, se pak mohou inspirovat i obdobné záchranné programy v jiných částech světa.