Jídla přibývá, hladových ale ještě víc
Potravinové banky daly v loňském roce jídlo v průměru 63 tisícům lidí měsíčně. Chybí jim však koncepční finanční státní podpora. Zatím se spoléhají na dobrovolné dotace ministerstva zemědělství.
PRAHA „Rybičky i sardinky už přijely. Fazole taky. Můžete dorazit,“říká do telefonu předsedkyně potravinové banky pro Prahu a Středočeský kraj Věra Doušová. Před skladem stojí pět aut, která čekají, až je jejich řidiči budou moci po střechu naplnit potravinami. Ty pak míří do azylových domů, klokánků, Červeného kříže či Armády spásy. Organizací, které odebírají pro potřebné jídlo z potravinových bank, přibývá. A s tím i jejich odbyt. Loni potravinové banky dostaly 1 209 785 kilogramů jídla, díky čemuž se najedlo v průměru 63 tisíc potřebných lidí za měsíc.
„Nejsme schopni uspokojit všechny. Zkraje to vypadalo, že potravin bude po prvním lednu tolik, že to nestačíme rozdat, ale už dnes je vidět, že jich je čím dál víc, ale pořád to ještě není dost. Hlásí se k nám stále nové a nové neziskovky a pořád mají velké potřeby,“vysvětluje Doušová.
Na rozmazlenost Evropanů a nadměrné plýtvání potravinami v květnu upozornila Evropská unie, která vyzvala členské země, aby do roku 2030 plýtvání srazily aspoň na polovinu. Čísla nespotřebovaného jídla jsou totiž enormní. Za rok se na starém kontinentě vyhodí 88 milionů tun potravin. V Česku je to 81 kilogramů na osobu za rok. Dostat jídlo, které by jinak končilo v odpadkovém koši, k lidem se v tuzemsku snaží právě potravinové banky, kterých už je 14 – pro každý kraj jedna.
Dohromady zásobují 349 organizací humanitárního zaměření. Poptávka stále převyšuje nabídku. Už letos by se přitom měl objem z loňské hodnoty zdvojnásobit. Příští rok dokonce ztrojnásobit. Od prvního ledna totiž budou muset obchodní řetězce větší než 400 metrů čtverečních povinně nabídnout nezávadné jídlo, které vyřadí z prodeje. „Už teď dojednáváme metodiku, jak budeme potraviny přebírat, jak využívat svoji kapacitu. Domlouváme konkrét- ní řetězce, které s námi budou spolupracovat, a zkoušíme to, abychom to v lednu zvládli,“říká předseda České federace potravinových bank Aleš Slavíček. Ten se dvěma přáteli zakládal banku v Ústeckém kraji.
Palety sladkostí
Do jednoho z aut právě nakládají řádové sestry s pomocí skladníka dětské přesnídávky, bednu cukru krystal, hrubou mouku, fazole i rýži. Jen co odjedou, ke skladu se staví další. Potravinová banka pro Prahu a Středočeský kraj takhle obslouží až deset neziskových organizací denně. Víc by nezvládla. S obchodními řetězci Tesco a Globus mají odběr nepotřebných potravin domluvený i na rok dopředu. To pak fungují potravinové banky jen jako zprostředkovatel a humanitární organizace si zboží odváží rovnou z obchodních řetězců.
„Potraviny se tady vyzvedávají denně. Svými auty bychom to nezvládli, protože větších obchodních domů je asi 150. Například Armáda spásy jezdí každé pondě- lí do Letňan, v úterý jídlo přebírá Naděje. Když je to zelenina, ovoce, vejce nebo pečivo, pro nás i pro ně je lepší, že si je převezmou hned,“vysvětluje Doušová. Další řetězce, jako je například Makro, Lidl nebo Penny, volají dopředu, že pro ně budou mít potraviny nachystané. Jediný, kdo přímo do banky ve Středočeském kraji i zaváží, je společnost Ferrero, která podle Doušové přiveze jednou za čtvrt roku kamion s asi třiceti paletami sladkostí.
Dlouhodobá pomoc
Potravinovým bankám nabízí už druhým rokem pomocnou ruku ministerstvo zemědělství, které se díky dotacím stalo hlavním finančním zdrojem jejich činnosti. Letos i loni jim nabídlo 30 milionů korun na pronájem, rekonstrukce i budování skladovacích prostorů a na jejich vybavení chladicími a mrazicími zařízeními. Letos si z dotace mohou nakoupit také automobil na svoz potravin. Zatímco loni se z částky vyčerpalo 23 milionů, letos už je kapacita žádostí té- měř naplněná. „Do budoucna je důležité, aby se banky upravily i legislativně, vytvořil se systém a byly podpořenymandatorním výdajem tak, aby byla jejich existence zajištěna. Dotační titul to dlouhodobě nevyřeší, protože může za rok přijít nový ministr a zrušit ho,“míní ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).
I díky jeho intervenci začali do potravinových bank přispívat také zemědělci. „Celá léta nám chyběla zelenina a ovoce. Pan ministr nám slíbil, že se zmíní zemědělcům, a skutečně se ozvali. Dnes si jezdíme pro potraviny, které nemají kde prodat, k asi dvaceti z nich. Jeden zemědělec z Pelhřimova nám ho dokonce vozí. Vždycky zavolá a přijede náklaďáčkem, je to takový nadšenec,“vypráví Doušová.
Zatímco poptávku po zelenině a ovoci se tak podařilo uspokojit, bankám stále chybí především máslo amaso. ZMakra potravinové banky dostávají masové konzervy, ale i těch je tak málo, že uspokojí tak jednu organizaci.
K potravinám se ale banky leckdy dostanou i poněkud netradičním způsobem. „V Jetřichovicích si koupila statek nějaká německá sekta, zaplnila sklepy potravinami v sudech, obilninami, luštěninami i dalšími věcmi a čekala na apokalypsu. Jenže nepřišla. Statek prodali a majitel nevěděl, co s tím, takže jsme dostali tři a půl tuny potravin,“vypráví Slavíček.
Z pole do křivé polévky
Proti plýtvání jídlem bojuje v Česku také řada iniciativ. Spolek Zachraň jídlo rozjel projekt Paběrkování, v rámci kterého se sbírá zelenina, která by se jinak kvůli nevyhovujícímu vzhledu zaorala. Právě z takové zeleniny předloni uvařili takzvanou křivou polévku, které se rozdalo na dva tisíce porcí.
Tuto neděli chystá iniciativa pro změnu jam session – z ovoce a zeleniny, které by se jinak vyhodily, chce uvařit tisíc skleniček džemu. I Zachraň jídlo spolupracuje s potravinovými bankami. Loni jim darovali díky sběru z polí 6 tun potravin, v roce 2015 dokonce 8 tun.
Lidé, nebo zvířata?
Právě rok 2015 byl pro banky zásadní, stát totiž řetězcům odpustil daň z přidané hodnoty, kterou musely odvádět z darovaných potravin. „Podařilo se zařídit to tak, že darovaná potravina může být oceněna na jednu korunu, takžemotivace pro obchodníky darovat se výrazně změnila,“vysvětluje Jurečka.
Dalším krokem je právě rok 2018 a s ním přicházející povinnost pro řetězce potraviny darovat. Opatření vejde v platnost i přesto, že skupina senátorů v čele s Ivem Valentou proti němu podala ústavní stížnost. Jde podle nich o zásah do vlastnických práv. „Argumentovali například tím, že bereme jídlo zoologickým zahradám. Ale jestli proti tomu stojí možnost uspokojit základní potřeby lidí, pak rozumný člověk snad pochopí, která priorita stojí výš,“míní Jurečka.