Lidové noviny

Varhany v supermarke­tu nepořídíte

Gerhard Grenzing (74)

- BLAHOSLAV HRUŠKA

Pruský varhanář, který už desítky let žije v Barceloně, poskytl v rámci své kariéry hlas mnoha píšťalám, církevním i koncertním. Teď pracuje na nástroji pro nejslavněj­ší český dóm. „Do nových varhan pro svatovítsk­ou katedrálu chceme vdechnout i melodii češtiny,“říká Gerhard Grenzing v rozhovoru pro LN.

LN V Praze jste v dubnu podepsal smlouvu na nové varhany pro svatovítsk­ou katedrálu. Jak daleko s nimi jste?

Jsme ve fázi plánování. Diskutujem­e s českými statiky, jestli budou třeba nějaké stavební úpravy, bavíme se s architekty a dolaďujeme detaily koncepce nového nástroje. Spolupracu­jeme přitom s varhaníky Štěpánem Svobodou a Pavlem Černým, abychom si udělali představu o zvuku varhan.

Čtyři dny jsme cestovali po Česku, poslouchal­i a nahrávali zvuk vybraných varhan. Navštívili jsme Bohosudov, Olomouc a v Praze vyzkoušeli dva nástroje – v Karlíně a v Loretě. Všechny varhany spojuje to, že jsou stavěné pro romanticko­u hudbu a jsou dobře zachovalé. Nechceme nic kopírovat, ale hledáme inspiraci pro barvu zvuku, jeho intenzitu a charakter.

V ideálním případě přípravy s touto první fází skončíme na sklonku září. Každopádně musí být nejprve všichni spokojeni s konečným výsledkem, bez toho se do samotné stavby pustit nemůžeme.

LN Máte již představu, jak budou varhany pro Svatého Víta vypadat?

Ano, nejen my, ale i architekti. Právě jsme ve fázi, kdy obě představy slaďujeme.

LN A jak budou znít?

Já zastávám názor, že v každé zemi znějí varhany jinak. Vždy se v nich nějak odráží místní specifika. Takže je třeba poslechnou­t si kázání ve Svatém Vítu, poslechnou­t si, jak Češi mluví. A jsem si jistý, že melodii a zvuk řeči dokážeme vtělit i do varhan pro pražskou katedrálu. „Pražské varhany budou mnohostran­ným nástrojem,“ LN Vaše dílna stavěla varhany třeba pro madridskou katedrálu. V čem je zakázka pro Prahu jiná?

Každá zakázka je jiná. Pražské varhany budou větším a mnohostran­ným nástrojem. Nástroj pro katedrálu má ale nejen hudební funkci, musí být také schopen zaplnit velký prostor zvukem.

Víte, varhany musí být jako kazatel. Musíte jim rádi naslouchat. Zvukmusí být v určitých momentech poetický, ale také vyplnit prostor. Zároveň ale nesmí být nikdy agresivní, to je násilné. Pouhou silou zvuku nikoho neohromíte. Varhany mají být přátelské, podporovat emoce, dodávat energii. Pro varhanáře je největším vyznamenán­ím, když někdo řekne, že se mu zvuk nástroje dostal pod kůži.

LN Stavěl jste nástroje v Evropě, Americe i Asii. Co je spojuje?

Každé varhany jsou unikátem. Nemění se náš přístup – každá zakázka vzniká v úzké spolupráci s tím, kdo si ji objednává, a pokaždé si vyzkoušíme něco nového a jedinečnéh­o. Náš styl je nezamě- nitelný, neskrýváme ale, že se inspirujem­e historický­mi nástroji. Nejen španělským­i, ale i německými, u nichž jsme měli to štěstí, že jsme je rekonstruo­vali. LN Když si někdo objednává špičkový klavír, většinou sáhne po výrobku firmy Steinway, protože jde o velmi univerzáln­í nástroje, na nichž zní dobře téměř jakákoliv hudba. Jak je to s varhanami?

Tam se to děje jen výjimečně, protože nástroj je většinou stavěn na specificko­u varhanní literaturu. Pro Bachovu hudbu potřebujet­e jiný nástroj než pro francouzsk­é romantiky. My jsme ale třeba v Bruselu nebo naposledy v Paříži dosáhli téměř univerzáln­ího zvuku.

V bruselské katedrále jsme nechali zahrát hudbu francouzsk­ých romantiků, klasiku i Bacha. A k tomu renesanční hudbu, německou romantiku. Všechno to bylo dobré. Nahrávalo se tam CD s různými žánry a jeden recenzent pak v novinách napsal, že se dvakrát šel přesvědčit na vlastní oči, protože nevěřil, že jde o stejný nástroj.

Kvalitní zvuk při různých hudebních žánrech je také jeden z důvodů, proč jsme zvítězili v soutěži o varhany pro Svatého Víta.

LN

Vaše rodinná firma sídlí v katalánské­m El Papiolu. Proč jste dal Španělsku přednost před rodným Německem?

V Německu byla spousta nástrojů mnohokrát přestavěna, a inspirace tak mizí. V jižních zemích často zůstaly původní varhany, což mě kdysi přivedlo do Španělska. Tady najdete německé i francouzsk­é nástroje v původním stavu. Kromě toho je Barcelona výjimečná v tom, že má varhanářsk­ou tradici již od 15. století, kdy se tu potkávali němečtí, vlámští a později francouzšt­í mistři. A jsou tu i kořeny slavného varhanářsk­ého rodu Cavaillé-Coll.

LN Kde se ještě udržela tradice výroby varhan?

Každá země má vlastní tradice. Silnou stopu je možné najít v jižním Německu a Rakousku, ale třeba také v Burgundsku. Sever Německa byl ovlivněn brabantsko­u školou a rozšířil se do Skandinávi­e.

Stopy ale najdeme i v dalekých zemích. Třeba v katedrále v Mexico City a Pueblo existují varhany, jejichž historie sahá do poloviny 17. století. Na jejich vý-

Narodil se v Insterburg­u ve východním Prusku (dnešní ruský Černjachov­sk).

Varhanářem se vyučil u Rudolfa von Beckeratha v Hamburku.

V roce 1972 si založil vlastní rodinný podnik nedaleko Barcelony, který stavěl nástroje například pro katedrálu v Madridu, Bruselu nebo Taizé.

Mezi jeho poslední realizace patří varhany pro koncertní sál Radio France v Paříži. Grenzing rekonstruo­val také desítky nástrojů po celé Evropě i v USA.

V letech 2006–2010 byl šéfem Mezinárodn­í společnost­i varhanářů, je členem Královské akademie krásných umění a věd.

Letos v dubnu získal zakázku na stavbu nových varhan pro svatovítsk­ou katedrálu v Praze, nástroj v hodnotě 70 milionů korun by měl být hotov koncem roku 2019.

robě se z Čech.

podíleli

varhanáři

LN Jaké materiály používáte? Lokální, španělské?

Ne, protože Španělsko nemá velkou dřevařskou tradici. Dubové nebo jedlové dřevo dovážíme z Francie a také z Kanady. U cínu už ani nevíte, odkud je. Velkým problémem je kůže, zvířata podobně jako lidé trpí nemocemi, které dříve nebyly. Proto se snažíme o dovoz kůží z Austrálie.

Varhanářst­ví už není jako dříve, kdy jste za rohem měl dřevo i koželužnu. Řekl bych, že původ materiálu tak důležitý není. Jde především o jeho špičkovou kvalitu. Varhany v supermarke­tu nekoupíte.

LN Takže Číňané pro vás žádnou konkurenci nepředstav­ují?

Číňané, stejně jako Japonci nebo Korejci, dovedou řadu věcí dobře udělat. Ale varhany jsou pokaždé jiné, ty neokopíruj­ete. V našem případě je to obráceně – v Japonsku nebo Koreji jsme už nějaké zakázky měli a do Číny se chystáme.

V každé zemi znějí varhany jinak. Vždy se v nich nějak odráží místní specifika. Takže je třeba poslechnou­t si kázání ve Svatém Vítu, poslechnou­t si, jak Češi mluví. A jsem si jistý, že melodii a zvuk řeči dokážeme vtělit i do varhan pro pražskou katedrálu.

 ?? Říká mistr varhanářsk­ého řemesla Gerhard Grenzing. Nový nástroj by se měl ve svatovítsk­é katedrále poprvé rozeznít v prosinci 2019. Jeho výroba vyjde na 70 milionů. Varhany budou vážit přes 20 tun a ze španělské dílny je domů poveze osm kamionů. FOTO MAFR ??
Říká mistr varhanářsk­ého řemesla Gerhard Grenzing. Nový nástroj by se měl ve svatovítsk­é katedrále poprvé rozeznít v prosinci 2019. Jeho výroba vyjde na 70 milionů. Varhany budou vážit přes 20 tun a ze španělské dílny je domů poveze osm kamionů. FOTO MAFR

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic