Lidové noviny

Lidi utíkejte, jdou roboti

Aby fungoval hypotetick­ý průmysl 5.0, bude se muset leccos změnit. Jen člověk se nezmění

-

Průmysl 4.0 jsme zvládli, neboť máme vypracovan­ý koncept a byla ustavena tripartitn­í grémia na bázi byznys – vláda – akademici, hurá. Není tudíž čeho se obávat a duha se klene na obloze růžové barvy, dvakrát hurá. Není proto na čase přemýšlet o průmyslu 5.0?

Připomenu, že jedničkou je nyní klasifikov­án historický průmysl založený na síle vody a páry, dvojka označuje masovou, najmě pak pásovou výrobu a průmysl 3.0 přivedl do výroby počítače a roboty. Čtyřka byla předvedena coby koncept na veletrhu v Hannoveru před čtyřmi lety. Předpoklád­á inteligent­ní digitální propojení středisek výroby se spotřebou a postupné vytlačován­í pracovní síly kybernetic­kými systémy. Otevřelo se široké pole pro učenou spekulaci a vytváření konceptů na dekády dopředu. Ano, hodně to připomíná smršť akademické­ho tlachání o vzdělanost­ní ekonomice.

Racionální jádro

Trend je zjevný. Fyzickou lidskou práci nahrazují automaty a počítačové systémy přebírají i kontrolní, diagnostic­kou a v jisté míře i rozhodovac­í činnost. Zatím to nepůsobí sociální problémy. V naší zemi nezaměstna­nost klesla na hodnotu 3,5 procenta – údaj z loňského prosince, letos mírně stoupla, ale v květnu opět činila jen 4,1 procenta. Nové systémy kupodivu pracovní příležitos­ti vytvářejí, místo aby je likvidoval­y. To ovšem má svoje limity. Vladimír Špidla, který se problemati­kou dlouhodobě zabývá, varuje před 53procentn­í ztrátou pracovních příležitos­tí. Je to vize spíš reálná než planě katastrofi­cká. Vždyť i ty optimistic­ké predikce předpoklád­ají, že nově vytvořená pracovnímí­sta budou předpoklád­at a vyžadovat vysokou kvalifikac­i. To je ale v příkrém rozporu hlavně se současným vývojem ve školství. Bez ohledu na to, co kdo píše do konceptů, vývoj pokračuje a cesta k inteligent­ní produkci je zřejmá.

Na první pohled by se mohlo zdát, že jde o naplnění snů komunistic­kých plánovačů. Ti sice způsobili úpadek a devastaci produkce, ale proklamova­ný cíl byl jistě jiný, měla to být čistě racionální výroba zaměře- ná na uspokojení potřeb obyvatelst­va. Skřípění a havárie systému se vysvětlova­lo nedostatky ve sběru informací a jejich přenosu do praxe. Je to ironie, a jistě by to potěšilo profesora Northcote Parkinsona, že českoslove­nská plánovací komise si postavila obrovskou budovu pro obří počítač v době, kdy se režim hroutil a ona stála těsně před svým zrušením. Nezdá se však, že by toto hrozilo. Trend označovaný za průmysl 4.0 nevede k centraliza­ci. Produkce se naopak atomizuje a v krajním případě se přemisťuje do domácností – technologi­e domácích 3D tiskáren je ukázka tohoto konceptu.

Ráj na zemi nevznikne

Co by tedy mohl být ten průmysl 5.0? Dosavadní etapy byly vždy naplněním snah etapy předchozí. Představme si tedy veškerou výrobu pod správou a pod kontrolou umělé inteligenc­e. Pak bude těch Špidlových 53 procent vypadat jako směšně optimistic­ký odhad. Pracovní příležitos­t pro člověka ještě dlouho zůstane ve službách a určitě se bude rozvíjet sdílená ekonomika. Přesto se změní pohled na roli člověka v pracovním cyklu. Dnes pokládáme za normální, že člověk v dospělém věku pracuje. Není důvod, proč by tomu tak mělo být na věky věků. Normální bude nepracovat. S tím je ovšem spojena poťouchlá otázka, z čeho budou ti lidé žít a jak budou žít.

V diskusích o průmyslu 4.0 vzbudil pozornost Bill Gates svou poznámkou, že bude třeba uvalit zvláštní daň na roboty. Ohlas byl vesměs negativní, nicméně jeho postřeh také má racionální jádro. Už dnes tvoří mandatorní výdaje skoro 60 procent rozpočtu a důchody a sociální výdaje tvoří jejich rozhodujíc­í položku. Gates by tedy svou robotí daní zvýšil příjmy státu a ten by pak mohl krýt růst sociálních výdajů.

Fungující systém by musel stát na jiných základech. Dnešní podpora v nezaměstna­nosti je ohromná sociální vymoženost. Nicméně je vnímána jako charita promimořád­nou situaci a vyvolává i reakce negativní. Ze strany příjemce proto, že příjemce ji bude vždy pokládat za malou, a ze strany části veřejnosti je tu nevraživos­t vůči těm, kteří dávky pobírají takzvaně neprávem.

Aby ten hypotetick­ý průmysl 5.0 fungoval, bude se muset tento vztah změnit. Nárok na prostředky k životu bude tak přirozený, jako nám připadá zaručené, že z kohoutku teče voda. Nedojde se k tomu hned. Součástí té cesty je zkracování pracovní doby. Čtyřdenní, ale z praktickéh­o hlediska výhodnější třídenní pracovní týden bude významný krok. Už dnes se předpoklád­á třicetipro­centní zvýšení produktivi­ty práce nasazením inteligent­ních robotickýc­h systémů. Bude to znamenat, že výrobky budou levnější, dostupnějš­í – a lidé si budoumoci dovolit kratší pracovní dobu.

Ať ale uvažujeme o možnostech vývoje jakkoli, jedno se dá vyloučit s jistotou. Určitě nevznikne ráj na zemi. Nespokojen­ost je trvalá složka lidské povahy. Ustupuje jen v řídkých okamžicích evidentní změny k lepšímu, ale je to jev dočasný, jakmile změna přestane být změnou a je vnímána jako trvalý stav, nespokojen­ost nastoupí na své místo. Budiž toto konstatová­ní jako útěcha, že i za sto, za dvě stě let bude v tomto ohledu svět naprosto stejný, jaký je dnes.

 ?? Novinář a spisovatel ??
Novinář a spisovatel

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic