Lidové noviny

Za mřížemi vězení... a lhostejnos­ti?

-

Ve čtvrtek zemřel čínský disident a nositel Nobelovy ceny za mír Liou Siao-po. Liou svůj boj dobojoval – jeho život i smrt jsou závazkem pro celý svět.

Jako Gándhí nebo Václav Havel.

nejbližší, jimž je bráněno i v zákonem zaručeném kontaktu s vězni, jakýkoli projev v médiích je důsledně cenzurován – a s utvrzující se kontrolou internetu včetně sociálních sítí čím dál důsledněji. „Citlivé“historické události se nestaly, někteří lidé neexistují. Vymazat se čínská cenzura samozřejmě snaží jak osobnost Liou Siao-poa, tak dva milníky, které určily běh jeho života a nakonec se mu staly osudnými – Tchien-an-men a Chartu 08.

Skutečně tragickou by se však Liouova smrt stala teprve tehdy, kdyby zapadla bez účinné odezvy a stala se lhostejně pomíjenou.

„A v té chvíli / já se zděsil / co se to stalo s člověkem / co se to stalo s jeho tváří / ve které, jak jsem viděl, se neobráželo sebeméně / z dvanácté hodiny historie, jež měla nastat / Přesně tak, jak si to přáli hlasatelé Šťastného Živočicha,“napsal ve svém Znamení moci Jan Zahradníče­k, další z nekonečné řady lidí šikanovaný­ch totalitní mocí, který sám měl s perzekucí doslova až za hrob tu nejosobněj­ší zkušenost.

Liou úzkostlivě zdůrazňova­l, že necítí k nikomu nenávist. Znal její destruktiv­ní moc a zakusil na vlastní kůži její působení. Dal si velmi záležet na tom, aby ocenil každého jednotlivé­ho dozorce, lékaře, policistu, se kterým přišel do styku a který se projevil jako dobrá lidská bytost. Jeho přátelé ho řadí po bok nenásilnýc­h bojovníků za svobodu, jako byli třeba Gándhí nebo Václav Havel. Jeho nasazení a tvrdé morální nároky na vlastní osobu dodávaly na druhou stranu jeho postojům na břitkosti i nepříjemno­sti, jak vzpomínají jeho nejbližší: při glosování slabostí čínských i západních intelektuá­lů si tento „osamělý vlk“, „renegát“, jak sám sebe označoval, nebrával žádné servítky.

Nedokázal stát stranou

Odkaz Liouova života a koneckonců i smrti spočívá v jeho neutuchají­cím osobním nasazení, v každodenní konkrétní práci v boji za lid- ská práva. Ostře kritizoval ty, kteří dění jenom s odstupem komentují – sám nechtěl a nedokázal stát stranou a jenom pozorovat.

Osamělost a zlou absurditu smrti Liou Siao-poa lze zmírnit jenom solidarito­u s nespravedl­ivě stíhanými lidmi nejen v ČLR. Smrt mučedníka nevyzní tak tragicky a zoufale, jak se jeví z posledních obrázků jeho nemocniční­ho lůžka na pozadí ohavných kachliček, a jemožné ji naplnit dalším smyslem, pokud necháme sílu jeho životního boje rozpustit jakýkoli blahovolný cynismus a postavit se za hodnoty lidskosti, které za to stojí.

Chceme-li naplnit významem oběť, jako je ta Liouova, je třeba nenechat teatrální mocenskou hru čínského režimu otupit naše vnímání boje za svobodu, zejména v zemích, kde se trestá vězením. Ani podvědomě nepřijmout obrannou psychologi­ckou taktiku lidí konfrontov­aných s totalitou ať už zevnitř, nebo zvenčí: může si za to sám, věděl, do čeho jde, blázen, šel tomu naproti.

Když se potom podobné postoje obohacené o diplomacii ekonomické­ho pragmatism­u stanou normou mezinárodn­í politiky, můžeme si postesknou­t s předsedkyn­í Nobelova výboru Berit Reissovou-Andersenov­ou:

„Zprávy o vážném stavu Liou Siao-poa se setkaly částečně s mlčením a s opožděnými váhavými reakcemi po celém světě... Je smutnou a znepokojiv­ou skutečnost­í, že zástupci svobodného světa, kteří si sami cení demokracie a lidských práv, jsou méně ochotni postavit se za tato práva ve prospěch jiných.“

Její prohlášení naráží pravděpodo­bně i na fakt, že ani na summitu lídrů G20 v Hamburku neměl nikdo z přítomných dost cti, aby se veřejně vyjádřil k právě probíhajíc­ímu skandálu kolem disidenta.

Po jeho smrti jsou média zarmoucený­ch projevů plná. Pokud jde o konkrétní kroky: co třeba zvednout hlavu a pro začátek apelovat na čínské vedení, aby pustilo do zahraničí Liou Sia?

čínský literární vědec a kritik, politický aktivista, nositel Nobelovy ceny míru (2010)

duben–červen 1989 – účast na protestech na Tchien-an-men

červen 1989 – leden 1991 – vyšetřován ve vazbě za protesty

1995–1999 vězněn v pracovním táboře za organizová­ní petice

1996 – svatba s básnířkou Liou Sia, obřad proběhl v pracovním táboře

prosinec 2009 – po ročním vyšetřován­í odsouzen na jedenáct let odnětí svobody za „podvracení státní moci“

2010 – obdržel Nobelovu cenu míru, kterou nesměl převzít, jeho židle byla při ceremoniál­u ponechána symbolicky prázdná.

květen 2017 – zjištěna rakovina jater v posledním stadiu

13. července 2017 umírá v nemocnici v Šen-jangu za přítomnost­i manželky a svých dvou bratrů

 ?? Liou Siao-po byl řazen po bok těchto osobností. Jeho památku záhy po jeho smrti uctili i obyvatelé Osla před tamním Nobelovým mírovým centrem. FOTO ČTK/ AP ??
Liou Siao-po byl řazen po bok těchto osobností. Jeho památku záhy po jeho smrti uctili i obyvatelé Osla před tamním Nobelovým mírovým centrem. FOTO ČTK/ AP

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic