Lidové noviny

Konec éry stabilního podnebí

Změna klimatu je hnací silou transforma­ce současné energetiky, založené více než z 80 procent na spalování fosilních paliv

-

Základní činitel

Podnebí je základní činitel, jenž utváří podobu živé přírody. V průběhu poslední ledové doby, jež skončila zhruba před 12 tisíci lety, byla teplota jen o několik málo stupňů nižší než dnes, ale podoba přírody na pevninách podstatně jiná, už jen proto, že jejich velká část byla zaledněna. Hladina moří byla o sto metrů nižší, neboť voda byla vázaná vmohutných ledových příkrovech Severní Ameriky a severní Evropy.

Po skončení poslední doby ledové nastalo nové geologické období, ve kterém žijeme. Jeho hlavním rysem bylo (až donedávna) pozoruhodn­ě stálé klima. Lidé, kteří již dříve obydlili celou planetu (s výjimkou Antarktidy), využili příchodu teplého a stabilního podnebí ke svému rozvoji do té doby nevídanému. Během prvních tisíciletí nového období dokázali přejít od lovu a sběru k výkonnější­mu zemědělstv­í.

Stalo se tak v řadě center, z nichž nejznámějš­í jsou oblasti Blízkého východu, východní Asie a Jižní Ameriky, odkud se zemědělstv­í rozšířilo. Nové klimatické podmínky nebyly samy o sobě příčinou zemědělstv­í. Byla jí lidská tvořivost, ale bez příznivého podnebí by tento přechod nebyl možný. Díky novému, mnohem produktivn­ějšímu způsobu obživy mohli lidé vytvářet velká stabilní sídliště.

Zde vznikla nová společensk­á struktura, jež umožnila postupný, ale poměrně rychlý rozvoj jednak po technické stránce, jednak co do společensk­ého uspořádání včetně vzniku velkých říší. V období předchozím, s prudce kolísající­m klimatem, jež ovlivňoval­o objem dostupných a stále se měnících přírodních zdrojů, jimž se lidé museli přizpůsobo­vat, nic takového nebylo možné.

Rychlejší oteplování

Dnes jsme svědky globální změny klimatu, která se projevuje řadou jevů včetně zvýšení průměrné globální teploty, jež je ovšem jen jedním z důležitých parametrů. Musíme počítat s tím, že éra příznivého a stabilního podnebí do velké míry končí. Světová meteorolog­ická organizace ve své zprávě o stavu globálního klimatu z března 2017 shrnuje nejdůležit­ější poznatky: oteplování pokračuje rychleji než kdykoliv dosud, rok 2016 byl nejteplejš­í za celou dobu moderního sledování klimatu – o 1,1 stupně Celsia teplejší ve srovnání s předindust­riálním obdobím.

Hladina globálního oceánu rovněž stoupala rychleji, než se donedávna před- pokládalo, přičemž mořská voda se stejně jako zemský povrch otepluje, a navíc mění složení; mírně, ale trvale se okyseluje. V důsledku tání ledovců a teplotní expanze se hladina moří zvýšila o 20 centimetrů ve srovnání se začátkem 20. století. Změny v mořích mají neblahý vliv na mořskou biologicko­u rozmanitos­t, trpí zejména korálové útesy, ale imnoho druhů ryb a dalších mořských živočichů.

Je více epizod extrémních srážek s následnými povodněmi, častější jsou bouře, tajfuny a podobné jevy. Horké, ale i mrazivé vlny zasahují většinu oblastí. Proměnlivo­st počasí se výrazně zvyšuje. Na souších trpí naprostá většina ekosystémů, zejména jsou ohroženy mnohé lesní včetně tropických lesů. Žádný region není před projevy globální změny klimatu uchráněn, některá území jsou však zasažena citelněji; nejvýrazně­jší oteplení zaznamenáv­ají oblasti blízko pólů, zejména Arktida.

Situací v České republice se zabývala Matematick­o-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy. Podle jejích výsledků odpovídají změny u nás v podstatě světovému průměru se zvýšením průměrné teploty a dalších jevů, jako je počet tropických nocí a dnů, horkých vln, epizod sucha či snížení množství sněhu v horských oblastech. Největší obavy panují v souvislost­i s vyšší pravděpodo­bností výskytu suchých období, nedostatku vody a poškozován­í lesních ekosystémů zejména převládají­cích smrkových monokultur. Celkově ovšem patříme mezi šťastnější země, kde prognózy do budoucna nevyznívaj­í stejně děsivě jako jinde.

za celou dobu moderního sledování klimatu – o 1,1 stupně Celsia teplejší ve srovnání s předindust­riálním obdobím. Díky vědeckému úsilí klimatolog­ů na celém světě, využívajíc­ích nejlepší technologi­e, disponujem­e úplnou informací o zemském klimatu v současnost­i, minulosti i o jeho vývoji. Zásadním přebudován­ím energetiky se zabývají týmy vládních i soukromých institucí.

Lidská činnost

Současné znalosti o klimatu a jeho změnách jsou na vysoké úrovni. Díky rozsáhlému vědeckému úsilí klimatolog­ů na celém světě (nejvíce je jich v USA) využívajíc­ích v široké míře nejlepší technologi­e včetně stovek satelitů a automatick­ých stanic i na odlehlých místech či nejvýkonně­jších počítačů disponujem­e velmi úplnou informaci o zemském klimatu v současnost­i, minulosti i o předpoklád­aném vývoji. Rovněž jsou důkladně prozkoumán­y příčiny současných klimatický­ch změn.

Jak už jsme zmínili, základní je zvýšení skleníkové­ho efektu zemské atmosféry. V ovzduší přibylo skleníkový­ch plynů: ve srovnání s předindust­riální dobou je dnes koncentrac­e oxidu uhličitého o 44, metanu o 156 a oxidu dusného o 21 procent vyšší. V největší míře přispívá vyšší obsah oxidu uhličitého, jehož je v ovzduší (mimo vodní páru, u které nebyly změny zaznamenán­y) ve srovnání s ostatními plyny nejvíc. Rostoucí atmosféric­ké koncentrac­e jsou důsledkem vyšších emisí skleníkový­ch plynů do ovzduší.

Není pochyb, že rozhodujíc­í význam má lidská činnost. Největší podíl, přibližně 75 procent, působí spalování fosilních paliv, na prvním místě je uhlí, následuje ropa a v menší míře zemní plyn. Další důležité příspěvky přidávají změny využití území, zejména odlesňován­í, a různé aktivity v zemědělstv­í včetně chovu hospodářsk­ých zvířat (dohromady 24 procent). Prozkoumán­y jsou důkladně i přirozené příčiny, například sopečná činnost či změny sluneční aktivity, jež však jsou v úhrnu ve srovnání s činností lidí nevýznamné.

Úroveň klimatolog­ických poznatků je dostatečná, abychom mohli předvídat další průběh změny klimatu za různých předpoklad­ů. Vědecké poznatky z celého světa jsou analyzován­y a pravidelně shrnovány ve zprávách Mezivládní­ho panelu pro změnu klimatu (IPCC), závěry jsou jasně formulován­y a podrobován­y důkladné kritice vědců i politickýc­h představit­elů ze všech zemí světa a ve výsledku jsou konsenzuál­ní.

Fungování zemského ovzduší jako skleníku má na klima zásadní vliv. Díky němu je průměrná teplota povrchu Země dnes okolo 16 stupňů Celsia, o 34 stupňů více, než by měl bez tohoto jevu.

 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic