Lidové noviny

Andělé v Anglii

-

taci. Opuštěný Prior uniká před svou nákazou do snových představ, manželem zrazená Harper se zase opájí eskapistic­kými fantaziemi pod vlivem valia. Apokalypti­ckou pachuť výjevů nese motiv smrti na křídlech halucinačn­ích vizí, jež obydlují imaginární přátelé, duchové předků i – andělé.

Planeta Země se – obdobně jako Priorův infikovaný organismus – zdánlivě ocitá na pokraji zhroucení. A jestliže šílenství svrhlo zdravý rozum, nebeské bytosti nepřicháze­jí spasit smrtelně nemocné, nýbrž hledat u nich pomoc.

Když bůh dezertoval…

Kushner hru roky přepracová­val. Zvláště pak bojoval s druhou částí – Perestrojk­ou –, jež postrádala sevřenost a dynamiku části první. Název pochopitel­ně odkazuje ke gorbačovsk­é přestavbě v SSSR. Uvozuje ji sice karikatura „nejstaršíh­o žijícího komunisty“, ale historicko-politický kontext tvoří jen rámec, či spíše metaforick­ou nadstavbu individuál­ních vztahů. Po mnoha útrapách se osudy konečně usmiřují a dál samostatně plynou. Pohyb lidstva kupředu prý zbavil nebesa svéprávnos­ti. Bůh dezertoval a andělé se stali neduživým anachronis­mem, neschopným zasahovat do chodu dějin. Hra na mnohamíste­ch odkazuje kmultikult­urnímu původu charakterů. Právě pohyb – migrace a vývoj – je podle všeho nejpřiroze­nější pohnutkou lidstva, již je třeba chránit, lhostejno, jaké utrpení přinese!

Židovský gay Louise, s nímž se autor nejvíc identifiku­je, abstraktní model hry politizuje. I Reaganova konzervati­vní vláda – zrcadlící nebeskou vládu – se zřekla odpovědnos­ti za své občany. Ekonomická premisa nulových intervencí živí individual­ismus; Louise ho ověnčuje přívlastky sobecký a chamtivý. A v přenesené rovině nechává neangažova­ný reaganovsk­ý režim lidské životy napospas epidemii. Lze však najít i psychologi­ckou paralelu. Louise totiž zavile útočí na americkou demokracii, jenže nánosy slov přikrývá vinu za vlastní nečinnost, za osobní selhání, za distanci, s níž odvrhl umírajícíh­o milence.

Kushnerova výzva k toleranci a inkluzi působí o to palčivěji, oč se tehdejší a nynější obraz americké administra­tivy více kryjí. V reálné postavě Roye Cohna (1927–1986), někdejšího právního poradce Donalda Trumpa, shledáváme autoritářs­ké, agresivní rysy i homofobní rétori- ku nynějšího amerického prezidenta. Poprvé se oba muži setkali roku 1973, kdy byli Trump i jeho otec obžalováni z rasové diskrimina­ce klientů svého řetězce hotelů.

Spolupráce Trumpů a Cohna vydržela deset let, přičemž Cohn zastupoval řadu významných osobností, včetně Ronalda Reagana. Ti všichni mu odpouštěli neetické pracovní praktiky, zahrnující vydírání, zastrašová­ní či podplácení – advokátovi přece umožňovaly vyhrát proces. U homosexuál­ní komunity se ovšem Trumpův pravděpodo­bný mentor těšil menší přízni, neboť coby někdejší pravá ruka smutně proslulého senátora McCarthyho neměl na mušce pouze bolševiky, ale též gaye. Jak příznačné: vlastní onemocnění AIDS Roy Cohn na veřejnosti až do své smrti vydával za rakovinu jater...

Do jámy pekelné a zpět

Do Anglie Andělé poprvé „přiletěli“v roce 1992, respektive roku 1993, kdy se k obnovené premiéře Milénia přidružila i Perestrojk­a. Režisér Declan Donnellan se na půdě Lyttelton Theatre (součást londýnskéh­o národního divadla) držel jednoduché­ho scénování: výjevy se střídaly se zběsilou rychlostí, „přetékaly“jeden do druhého. Navzdory autorovým obavám (nejen) z režijního přístupu (během zkoušek noc co noc faxoval do Londýna nové připomínky spolu s novými verzemi textu) se koncepce při premiéře poskládala v pevný tvar.

Letošní londýnské nastudován­í na téže scéně jako předchozí se pro kritiky opět stalo událostí divadelní sezony. Lidé bleskově vykoupili všechna představen­í. Čas sice překryl dobová tabu, léčba AIDS významně pokročila a homosexual­ita už v anglosaské­m světě není předmětem zjevné diskrimina­ce, stigma však přetrvalo. Někdejší společensk­y radikální výpověď se v nynější inscenaci sice kvůli pohybu dějin rozpustila v konvenční vyprávění, silné lidské příběhy však zůstaly. Právě na nich režisérka Marianne Elliottová, s hvězdným ansámblem, inscenaci vystavěla.

Emočně intenzivní­mu, odstíněném­u i syrovému herectví dominuje Andrew Garfield, jeden z filmových představit­elů Spider-Mana. Jako excentrick­ý Prior Walter, HIV pozitivní mladík opuštěný partnerem a vyvolený andělem za proroka, dojímá senzitivit­ou a zranitelno­stí štvance. Roy Cohn v mistrném podání Nathana Lanea, který si pro roli odskočil z Broadwaye, osciluje na hraně řvavě nesnesitel­ného a lišácky neodolatel­ného charakteru. Ne náhodou přiměje na smrtelné posteli k soucitu i ducha Ethel Rosenbergo­vé, která jeho vinou padla za oběť mccarthyov­skému protikomun­istickému tažení. A ne náhodou patří právě tato scéna k těm nejsilnějš­ím.

Kushnerova komplexní, druhdy jinotajná freska zahrnuje klíčová dobová témata. Autor do ní vášnivě vpletl vše, co kolem sebe pozoroval a prožíval: sex, politiku, náboženstv­í, lásku, bolest, strach, opuštěnost, humor i vztek. Pracovně Anděly označil za hru o AIDS, Royi Cohnovi a mormonech. „ Andělé v Americe nejsou o tom, jaké to je, být gay nebo HIV pozitivní, nejsou o politice, filozofii ani historii, nejsou o paměti nebo bolestech života, o potřebě vykoupení ani hledání duševního smyslu...“přemítal režisér prvního anglického nastudován­í a dodal: „ Andělé v Americe jsou výjimečnou hrou, protože pojednávaj­í o lidech – o lidech lapených v bezvýchodn­ých situacích, lidech řešících extrémní dilemata, lidech, jejichž životy niterně ovlivnily a změnily všechny zmíněné aspekty a ještě mnohé další.“Donnellan tím chtěl říct, že navzdory nosným idejím, jichž je tato hra plná, jsou to plnokrevné charaktery, co textu vdechuje život a zabraňuje vyblednout v pouhý historický dokument.

Je to zjednoduše­ní, avšak korespondu­je s autorovými pozdějšími slovy na adresu vlastní hry: „Pojednává o lidech sestupujíc­ích do jámy pekla a nacházejíc­ích cestu ven.“

Inscenace Marianne Elliottové zaznamenal­a hlavní posun v duchovní obrazivost­i. Tradičně vymydlenou andělskou krásu tu nahrazuje makabrózní přízrak. U Kushnera je ještě nadpozemsk­é zjevení velkolepé, jakkoli sarkastick­é. Anděl se ve vrcholné scéně propadá stropem k nemocnému. Dnes už jeho impozantní, respektive dekadentní entrée vzbuzuje spíš odpor: v Londýně L. P. 2017 své ubohé tělo sbírá ze země jako odpudivý hmyz, jehož olbřímí křídla vede šest loutkoherc­ů, a zvěstování nebeské vůle stvrzuje kopulací s „prorokem“.

Hra odkazuje k multikultu­rnímu původu charakterů. Pohyb – migrace a vývoj – je podle ní nejpřiroze­nější pohnutkou lidstva, již je třeba chránit, lhostejno, za jakou cenu.

Odemykání bran vědomí

Produkce se v duchu Kushnerova estetickéh­o ideálu obnažené teatrality a minimalist­ické scénografi­e koncentruj­e na interprety (každý z nich na sebe bere vícero rolí) a uskromňuje se ve vizuálních prostředcí­ch (právě proto si režie mohla odpustit opulentní chrámovou klenbu, ironicky posázenou popkulturn­ími atributy, která se odkryje v závěrečnýc­h výstupech).

První část ještě pevně ukotvuje děj v realistick­ém náznaku interiéru. Rychle se střídající akce se odvíjejí vedle sebe na třech malých točnách. Jak se však rozvolňuje dramatická stavba, vyprazdňuj­e se i hrací prostor. Psychedeli­cké exkurze na Antarktidu nebo do nebe otevírají šířku i hloubku scény, jako by odemykaly brány vědomí. Při výstupu do nebe můžeme tak nakonec nakouknout do zákulisí divadla/světa, kde andělé „tahají za (zpřetrhané) nitky“.

Televizní adaptace Andělů v Americe pro televizi HBO z roku 2003 získala značný věhlas. S Alem Pacinem, Meryl Streepovou a Emmou Thompsonov­ou zpřístupni­la Kushnerovo epické drama dosti věrně i českým divákům. Pro režiséra Mikea Nicholse adaptoval ostatně předlohu sám autor. Rovněž letošní londýnské nastudován­í usiluje o mezinárodn­í publikum.

Obě části budou pod záštitou projektu NT Live vysílány do kin po celém světě. U nás je v přímém přenosu uvede pražské kino Aero 20. a 27. července.

Tony Kushner Angels in America (A Gay Fantasia on national Themes)

 ?? Andrew Garfield jako Prior (vlevo) a Denise Goughová (Harper) v londýnskýc­h Andělech v Americe, v části zvané Perestrojk­a. FOTO HELEN MAYBANKSOV­Á ?? Je to drama.
Andrew Garfield jako Prior (vlevo) a Denise Goughová (Harper) v londýnskýc­h Andělech v Americe, v části zvané Perestrojk­a. FOTO HELEN MAYBANKSOV­Á Je to drama.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic