Sociální pojítko

Pro ty, kteří si libují ve slovech jako průmysl 4.0, je pošta přežitkem dávnověku. Vykopávkou, která se musí přizpůsobit požadavkům digitální éry. Jenže v opojení digitální érou zapomínáme, že jsou tu i lidé a jejich požadavky.

Stát si na sebe kdysi upletl povinnost pečovat o telefonní budky. I to je přežitek, a kdyby budky zmizely, nic moc by se nestalo. Vždyť i většina seniorů už telefonuje z mobilů. Ale pošta je pojítko v širším smyslu. Kdyby zmizely její pobočky, zásilky by se dál doručovaly z místa A do místa B, ale dost lidí by přišlo o osobní i sociální kontakt se světem. V době, která chystá zavedení elektronických peněz, to zní leckomu směšně, ale pro řadu seniorů je cesta na poštu pro důchod součástí společenského rituálu.

Poštovní přepážka je jedním z míst, kde ještě jednáte s člověkem, ne s robotem. Kde s vámi mluví, místo aby robotický hlas sdělil: „Chcete-li datové služby, zmáčkněte jedničku.“I proto má smysl o síť pošt pečovat. Asi jako Francie pečuje o zemědělství: ne kvůli hrozbě hladu, ale aby uchovala obydlenou krajinu venkova.