Uhlobaroni, které kauza MUS minula
Podíleli se na privatizaci Mostecké uhelné společnosti, byli jejími spoluvlastníky a vydělali na ní miliardy korun. Řeč ale není o obžalovaných a souzených uhlobaronech Koláčkovi, Čmejlovi a spol., kteří čelí trestnímu stíhání v Česku a ve Švýcarsku, nýbrž o podnikatelích Petru Pudilovi a Vasilu Bobelovi. Spolumajitelé skupiny BPD Partners patří do první miliardářské ligy a trestní stíhání v kauze privatizace severočeských dolů se jich netýká.
Jak ukazuje text české obžaloby kauzy Mostecké uhelné společnosti (MUS), kterou se LN podařilo získat, jména Petra Pudila a Vasila Bobely příběhem MUS v jeho důležitých pasážích kontinuálně proplouvají. Tým podnikatelů amanažerů ještě před dvaceti lety představoval partu kolegů a přátel, dnes se skupinka rozdělila na dva znesvářené tábory. Fakt, že Pudil s Bobelou z celého případu vyklouzli a na celé kauze ještě vydělali, zanechal mezi uhlobarony křivdu.
Dopis na ministerstvo
Když se v květnu 1999 americká skupina Appian Group ucházela o koupi státního podílu v MUS (v té době ovládala již 50,02 procenta akcií, od státu se ucházela o 46procentní balík), zaslala na ministerstvo průmyslu a obchodu ovládaného tehdy ministrem Miroslavem Grégrem několik dopisů s představou, jak by obchod mohl vypadat. Jeden z nich podle textu obžaloby sepsal i tehdy 24letý manažer ze společnosti Investenergy (vyjednávající koupi MUS pro skupinu Appian) Petr Pudil. Appian nakonec státu zaplatil 650 milionů korun.
Vyšetřovatelé mají za to, že České republice takovým prodejem vznikla škoda 3,3 miliardy korun. Obžaloba na základě znaleckých posudků došla k závěru, že tehdejší vláda Miloše Zemana si za akcie Mostecké uhelné společnosti měla říct minimálně 3,9 miliardy korun. Policie a státní zastupitelství se domnívají, že skupina kolem Antonína Koláčka a spol. uvedla stát v omyl. Obvinění si vyslechli Koláček, Jiří Diviš, Petr Kraus, Oldřich Klimecký, Marek Čmejla a Robert Sýkora.
Detektivové šestici obžalovaných kladou za vinu i to, že podíl v MUS si koupili za peníze, které vytáhli ze samotného podniku a skrze síť offshorových „skořápek“je pak poslali zpět do „svého“Appianu. Obžalovaní jsou proto podezřelí, že z MUS vytunelovali 150 milionů dolarů (zhruba tři miliardy korun).
Špinavé peníze
Kriminalisté v obžalobě konstatovali, že tyto vyvedené tři miliardy korun posloužily obžalovaným k ovládnutí MUS. „Získané akcie tedy představují bezprostřední výnos z trestné činnosti, který obviněni získali a kontrolovali,“píše se v obžalobě, kterou mají LN k dispozici. Jinými slovy, MUS představovala podle policistů majetek, který obžalovaní získali trestným činem.
Appian si MUS ponechal pouze pět let. V roce 2004 doly za šest miliard korun koupili Koláček, Měkota (oba po 40 procentech) a také Pudil s Bobelou, kteří získali po deseti procentech. Uhlobaroni už ale MUS neovládali jako fyzické osoby, nýbrž každý z podnikatelů skrze vlastní lichtenštejnský „anštalt“(jedna z forem právnické osoby podle lichtenštejnského právního řádu). Zastřešující společnost Czech Coal N. V. ovládaná Koláčkem a spol. přes jejich anštalty sídlila v Nizozemsku. Problém však byl, že o případ privatizace MUS a konkrétně o Koláčka a Měkotu se začala v té době zajímat švýcarská policie. Čtveřice podnikatelů se začátkem roku 2008 domluvila, že Koláček sMěkotou se stáhnou do pozadí a svůj podíl ve společnosti oficiálně prodají – aby vyšetřování jejich společnost zbytečně nepoškozovalo.
Koláček sMěkotou převedli své podíly na Pudila s Bobelou, každý za dvě miliardy korun – Koláček tuto částku označuje jako zálohu. Nadále se však měli účastnit vedení firmy a rozhodnutí, komu se doly prodají, a z případného prodeje inkasovat částku odpovídající výši jejich původního akcionářského podílu. (Doly nakonec v roce 2010 plně ovládla firma Indoverse miliardáře Pavla Tykače za 21miliard korun.) Navzdory několika změnám majitelů a vlastnických struktur však šlo stále o původní majetek MUS, který byl podle policie na přelomu milénia získán na základě kriminálního jednání.
Když policie v rámci vyšetřování začala podezřelým zabavovat majetek a obstavovat účty, zasáhla jen u Koláčka s Měkotou. Naopak Pudila a Bobely, kteří vlastnili tutéž MUS jako jejich dva obchodní partneři, se vyšetřování nedotklo.
Koláček versus žalobce
Někdejší uhlobaron a dnes vyznavač buddhismu Antonín Koláček, kterého obžaloba považuje za mozek operace vedoucí k ovládnutí MUS, je přesvědčený, že vyšetřování doma i ve Švýcarsku je pokřivené. „Já považuji celý příběh vyšetřování privatizace MUS za velmi zvláštní. Nemyslím si, že v něm jde o spravedlnost, ale pouze o peníze,“řekl LN Koláček.
Podle něho mu Pudil s Bobelou dluží čtyři miliardy korun (Pudil s Bobelou jeho názor nekomentují). Koláček však naráží i na skutečnost, že tím, kdo na případu ještě může vydělat, je Švýcarsko. Tamní justice zatím dospěla k nepravomocnému rozsudku nad českými uhlobarony. Pokud by Švýcarům zůstaly zmražené peníze a v platnosti zůstaly finanční tresty pro odsouzené, alpská země by si přišla zhruba na 22,6 miliardy korun.
Advokátka Karolina Zelenková, která zastupuje ostatní Koláčkovy „privatizační“kolegy, míní, že ke stíhání jejích klientů v Česku ani ve Švýcarsku není důvod. Podle ní privatizace byla správná, což má dokládat skuteč- nost, že podnik dodnes prosperuje. „K charakteru osob, které si před soudem ve Švýcarsku hrají na poškozenou stranu (míněni Pudil, Bobela a Tykač – pozn. red.) a požadují pro sebe miliardy korun, zatímco ve stejný moment v českých médiích bezelstně prohlašují, že akvizicí společnosti Czech Coal učinili svůj životní obchod, asi není třeba nic dodá- vat,“napsala Zelenková LN. Státní zástupce Radek Bartoš, který má případ na starosti, však odmítá, že by kriminalisté při vyšetřování používali dvojí metr. Žalobce LN vysvětlil, že Pudil s Bobelou se nepodíleli na vytvoření počátečního mechanismu, na jehož základě Koláček a spol. na konci 90. let podle vyšetřovatelů vytunelovali MUS. Podle Bartoše se nedopustili trestného činu, který vedl k ovládnutí MUS. Akcie podniku, které získali Pudil s Bobelou, tak podle policie nebyly „poskvrněné“kriminálním jednáním. Peníze, za které si Pudil s Bobelou 20procentní podíl Mostecké uhelné pořídili, nebyly podle obžaloby špinavé.
„U Vasila Bobely a Petra Pudila není dána příčinná souvislost mezi stíhaným jednáním a následnými transformacemi toho, co bylo stíhanými trestnými činy získáno. U obviněného Antonína Koláčka je v podané obžalobě dovozována kontinuální kontrola příslušných majetkových hodnot od doby ovládnutí MUS za její vlastní prostředky až do posledního prodeje akcií právnickým osobám Vasila Bobely a Petra Pudila,“napsal LN žalobce Bartoš z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci.
V Česku je vyšetřování ve stadiu, kdy se čeká, až se s obžalobou seznámí soud. Posléze by mělo být nařízeno soudní líčení. Ve Švýcarsku se případ podivně zasekl. Soud tam proběhl již na podzim 2013. Od té doby nebylo nařízeno odvolací jednání.