Pochybné rozhodčí doložky už dlužníky děsit nemusejí

PRAHA Přes dvě stě tisíc exekucí je stále vedeno proti lidem, kteří si před lety vzali nevýhodnou půjčku na základě smlouvy, do níž byla malými písmenky vklíněna takzvaná rozhodčí doložka. Když pak přestali splácet, věc místo soudu řešil soukromý arbitr, jehož si dosadila sama splátková firma. Všechny její nároky potvrdil, a to včetně nemravných sankcí, které by soud smetl ze stolu.

Tato velkovýroba exekučních titulů se začala rychle rozšiřovat před deseti lety a po právní stránce ji 11. května 2011 zarazil Nejvyšší soud. „Úvěrové společnosti už roky vědí, že tyto exekuce jsou protiprávní, ale nechávají je stále běžet,“říká Tomáš Pospíšil z projektu Exekutor má smůlu, který již pomohl tisícům lidí zastavit exekuce za více než 180 milionů korun.

Pokud dlužník napadne exekuci na základě nelegální rozhodčí doložky před soudem, může si výrazně ulevit přinejmenším od přemrštěných úroků nebo nákladů exekutorů a advokátů. Povinnost splatit samotný dluh zaniká, jen pokud již uplynula promlčecí lhůta. „Naprostá většina dluhů z těch 200 tisíc exekucí je starší než čtyři roky, tedy je promlčena,“tvrdí advokát Petr Němec z téhož projektu.

Jeho argumentaci dříve naslou- chaly jen některé krajské soudy, loni v říjnu ji však přijal i Ústavní soud, když rozhodl, že exekuce zahájená na základě neplatné rozhodčí doložky nestaví běh promlčecí lhůty. Soudce zpravodaj Jaromír Jirsa v usnesení vyčinil firmě Home Credit, že svůj dluh uplatnila u soudu až poté, co jej mezi lety 2012 a 2015 vymáhala skrze rozhodčí řízení, a to přes zjevný rozpor se zákonem a již zmíněným verdiktem Nejvyššího soudu z května 2011. „Je to zcela zásadní rozhodnutí, které otevírá cestu k tomu, aby se velká část spotřebitelů dluhů skutečně zbavila,“míní Němec.

Podobně jako Home Credit se zachovaly další vykutálené úvěrové firmy, které spoléhaly na právní nevědomí a pasivitu mnohých Čechů. Jejich předpoklad byl správný, podle zdroje LN z prostředí dluhového byznysu totiž exekuce na základě nezákonných rozhodčích nálezů soudně napadají jen osamocení jednotlivci. Exekutoři tedy z kapes dlužníků vysávají tisíce korun, přestože bylo předchozí řízení právně zcela vadné. Řada firem přitom na verdikty Nejvyššího soudu zareagovala, a to zvláště poté, co 10. července 2013 rozhodl, že exe- kuce na základě neplatných rozhodčích doložek musejí být zastaveny. Seriózní peněžní ústavy nechaly vydaný rozhodčí nález plavat, dluh zažalovaly u soudu a pokračovaly v exekuci na základě jeho rozsudku. Tím si nárok pojistily, ale zároveň musely do každé kauzy investovat tisíce korun.

Ve středu se věcí znovu zabýval Ústavní soud a jeho nález v podstatě umetl cestu lidem v exekučních patáliích kvůli nelegálním arbitrážím. „Soudy si musely být již od 11. května 2011 vědomy skutečnosti, že tyto rozhodčí doložky jsou neplatné, a proto nikdy nemohou založit pravomoc rozhodce k vydání exekučního titulu,“uvedl soudce zpravodaj David Uhlíř.

„To rozhodnutí je významné v tom, že stanovuje jasné datum, odkdy firmy i soudy musely vědět, že určité rozhodčí doložky jsou nelegální a nelze podle nich nařídit platnou exekuci,“vysvětluje Petr Němec. V řízení zastupoval dlužníka Miloslava K., proti němuž byl rozhodčí nález vydán v srpnu 2011. Podle ústavních soudců se firma Smart Capital v tu dobu už vůbec neměla obracet na arbitra, nýbrž na soud.

„Aktuální dvě rozhodnutí Ústavního soudu dohromady znamenají, že exekuce nařízené dle rozhodčích nálezů vydaných po 11. květnu 2011 nesporně musejí být zastavené a že věřitel musí nést náklady, které měl dlužník se soudním řízením. Zároveň to ale znamená, že nezákonné rozhodčí řízení nemohlo ani stavět promlčecí lhůtu, a tudíž se dluhy promlčely,“dodává Němec s tím, že k otázce by se měl brzy autoritativně vyjádřit i Nejvyšší soud. Přestože se brání frázím o dluhové amnestii, lidé ve spárech neférových splátkových firem mají vrcholnými soudy vyšlapanou cestu, po níž se mohou před českými soudy bránit.

Ústavní soudci podali pomocnou roku lidem, kteří jsou v exekuční pasti kvůli pochybným rozhodčím doložkám. Stovky tisíc lidí by si mohly odmazat část svých dluhů. Využívá toho ale jen zlomek, ostatní o tom nemají tušení. Lidé ve spárech neférových splátkových firem mají vyšlapanou cestu, po níž se mohou před českými soudy bránit