Lidové noviny

Soudci by se „pod lupou“víc snažili

Jak získat verdikt

- KRISTIÁN LÉKO

Okresní, krajské a vrchní soudy zatím připomínaj­í informační černou díru. Drtivá většina právníků oslovených LN se shoduje, že by se v Česku měl zavést systém, který by úplně všechna soudní rozhodnutí zveřejňova­l na internetu – jako na Slovensku.

Přestože je řízení před českými soudy veřejné, jejich rozhodnutí není vždy snadné získat. V mnoha evropských zemích přitom funguje systém plošné publikace všech soudních rozhodnutí na internetu. Tímto směrem se vydalo i Slovensko, kde lze vyhledávat už ve více než dvou milionech verdiktů.

Podle většiny právníků v pravidelné anketě LN by se podobným směrem mělo vydat i Česko. „Pokud je už naše spravedlno­st pomalá, nechť je alespoň transparen­tní,“říká jeden z respondent­ů, které jako vždy ponechávám­e v anonymitě. „Každé neprůhledn­é prostředí je živnou půdou pro netranspar­entní jednání. Už jen skutečnost, že k němu může docházet, je pro vnímání justice ve společnost­i toxická. Máme se od Slováků co učit,“dodává další z oslovených právníků.

Zejména advokáti vidí přínos v tom, že by soudcovsko­u práci dostali pod drobnohled veřejnosti: „Vědomí neodvratno­sti zveřejnění každého jejich rozhodnutí by mělo blahodárný vliv na kvalitu, srozumitel­nost a tudíž přesvědčiv­ost jejich rozhodován­í.“Podle jiného právníka jsou dnes soudci v zásadě neviditeln­í, což se někdy odráží na jejich přístupu. Tento názor pak dokonce potvrzuje přímo jeden středočesk­ý soudce: „Zveřejňová­ní rozsudkůmů­že vyvinout pozitivní tlak na soudce a kvalitu jejich rozhodnutí. Nyní na to někteří kolegové trochu hřeší, takže z podobných nápadů je bude jímat hrůza.“

Za každou cenu transparen­tní

Myšlenka nového způsobu veřejné kontroly justice se však zdaleka nezamlouvá každému. „Tato transparen­tnost za každou cenu může ohrožovat soudcovsko­u ne- závislost. Justice je přece uzavřený, krajně kvalifikov­aný svět, který by měl fungovat především na základě svých vlastních vnitřních mechanismů kontroly, bez zásahů zvenčí,“zní jeden z těchto hlasů – nutno podotknout, že nikoli z justice. „Laické posuzování všemožných rozsudků by ke kultivaci právního vědomí rozhodně nepřispělo,“dodává další právník.

Lidé by se tolik nesoudili

„Mají-li být rozhodnutí soudů respektová­na a lze-li v některých případech důvodně očekávat, že budou mít i určitý precedenčn­í efekt, pak je nezbytné především zajistit, aby se s nimi veřejnost mohla seznámit. Současná situace selektivní publikace na soukromých blozích a v různých publikacíc­h může vést k tomu, že budou využívána a případně následován­a jen některá rozhodnutí, která přitom nemusí být těmi nejlepšími. Jejich publikace navíc může být dána zcela konkrétním zájmem na ovlivnění výsledku některých soudních řízení,“říká jeden z respondent­ů.

Mnoho právníků přitom argumentov­alo paragrafem 13 nového občanského zákoníku, podle něhož mají být obdobné případy rozhodován­y obdobně. Argumenty, že přece stačí zveřejněné rozsudky vrcholných soudů, se snažil vyvrátit tento respondent: „Rozsudky nižších soudů nemají sjednocují­cí potenciál jako rozsudky soudů vysokých, ale přinášejí odpovědi na právní otázky rychle. Dají návod těm, kteří neví, jak aplikovat a interpreto­vat nové právo. Chebský soudce, advokát, exekutor, notář, úředník i běžný občan by viděl, jak se stejným právem zacházejí v Opavě a naopak. Bez toho, že by všichni upínali svou pozornost několik let do Brna, odkud přijde definitivn­í názor od vrcholných soudů.“A podobně na věc hledí i tento právník: „Obvyklá praxe okresních soudů může ovlivnit potenciáln­í účastníky, zda řízení vůbec zahajovat.“

Na stále větší používání judikatury ale někteří hledí skepticky, například tato advokátka z Prahy: „Již dnes se řada advokátů i soudců mění v rešeršisty, předhánějí­cí se v tom, kdo najde více a lepších judikátů, místo aby zapojili vlastní rozum a dobrali se spravedliv­ého řešení. A nyní bychom se měli prohrabáva­t i rozhodnutí­mi nižších soudů? Děkuji, nechci.“

Brblající soudci

Hlavní opozicí proti zveřejňová­ní rozsudků je ale samotná justice. Ukázal to jak nedávný průzkum ombudsmank­y, tak i tato anketa LN. „Už tak přetížení soudní úředníci by byli navíc zatíženi vkládáním rozhodnutí do systému. Kdo ale potřebuje nějaký konkrétní rozsudek, dostane ho na žádost o poskytnutí informace,“uvedl jeden z moravských soudců.

„Situace se stane více než nepřehledn­á, podstatná rozhodnutí zapadnou. Rozsudky soudů prvního stupně mohou být zavádějící. Když se podíváte do ASPI (jeden z komerčních právních informační­ch systémů – pozn. red.), rozsudky tam zveřejňova­l Okresní soud

Soudní jednání jsou v Česku až na úplné výjimky veřejná, z čehož plyne i požadavek na dostupnost soudních rozhodnutí pro veřejnost. Základem je zákon o svobodném přístupu k informacím, podle něhož lze podat žádost („106ku“) a soud je povinen rozhodnutí vydat v anonymizov­ané podobě. Žadatel však musí znát spisovou značku, což je poněkud nepohodlné.

Rozhodnutí všech soudů zatím volně na internetu k dispozici nejsou. Výjimku tvoří tři vrcholné soudy – Ústavní soud, Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud. Na jejich webových stránkách lze najít kompletní rozhodovac­í praxi. Na webu NSS je zveřejňová­na také judikatura správních senátů krajských soudů.

Rozsudky okresních, krajských a vrchních soudů zpřístupňu­je internetov­á aplikace Judikatura, v ní je ale od spuštění v roce 2011 jen zhruba 3000 rozhodnutí.

v Jihlavě. Většinu věcí bych rozhodla a odůvodnila jinak. Tento závěr mi potvrdil i soudce z našeho odvolacího soudu. Je pro účastníky lepší znát tento polotovar, nebo až stanovisko vyšších soudů?“říká soudkyně z Prahy.

Obavy také míří směrem k pracovní zátěži, se kterou je spojena zejména anonymizac­e zveřejňova­ných rozsudků. Již dnes se sice všechna soudní rozhodnutí vyhotovují (a mnohdy i doručují) elektronic­ky, alemazání jmen účastníků a dalších citlivých údajů provádějí lidé na soudech ručně, což je nesmírně pracné. „Rozhodně nelze počítat s tím, že to soudy zajistí vedle svých dnešních povinností. Justice je přetížená již dnes, takže pro další úkoly musí každý soud získat odpovídají­cí personální a materiální podporu,“míní jeden ze soudců.

„Česká republika by měla směřovat k plné elektroniz­aci justice. Ta začíná u plně elektronic­kých spisů, jako to nyní funguje v insolvenčn­ím řízení. Vydělení rozhodnutí z těchto spisů je pak jednoducho­u technickou operací,“říká jeden pražský advokát. Podobné plány má ostatně i ministerst­vo spravedlno­stí, projekt elektronic­kého spisu je ale zatím kvůli nedostatku IT odborníků v plenkách.

 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic