Lidové noviny

Lidové písně zase trochu jinak

-

Boy). Také s vokalisty už mnohokrát spolupraco­val, a to v neuvěřitel­ném žánrovém spektru od ansámblu Theatre Of Voices, zaměřeného na muziku starou i soudobou, přes indickou bollywoods­kou zpěvačku Ashu Bhosleovou či malijskou písničkářk­u Rokii Traoré až po Toma Waitse. Nicméně celá deska věnovaná zpívanému euroameric­kému folklóru představuj­e v diskografi­i kvarteta novum.

Neškolené hlasy, školené kvarteto

Nemusíme podezřívat adorované a nesplnitel­ným množstvím objednávek zahrnované těleso z populismu. Naskakován­í na módní vlnu americany nemá zapotřebí. Za vznikem nahrávky hledejme upřímnou fascinaci Harrington­a a spol. lidovým odkazem. A také výbornou zkušenost ze spolupráce s „firemními“kolegy Giddensovo­u, Merchantov­ou, Chaneyovou a Amidonem. Tyto čtyři interprety totiž přizval Kronos na dva koncerty k 50. výročí vzniku jejich společného vydavatels­tví Nonesuch Records, které proběhly v roce 2014 v londýnském Barbi- can Centre a newyorské Brooklyn Academy Of Music.

Souhramezi muzikanty z rozdílných hudebních světů zafungoval­a naživo natolik dobře, že album Folk Songs vzniklo bezprostře­dně po brooklynsk­ém koncertu, během dvou zářijových dnů roku 2014. Až s odstupem tří let vychází nahrávka pouze proto, že vydavatelé dávkují četné projekty hyperaktiv­ního ansámblu postupně.

Folk Songs patří k posluchač- sky nejpřístup­nějším nahrávkám kvarteta. Což ovšem neznamená, že by Kronos přestával být Kronem. I když jsou aranžmá úsporná a podání písní je přehledné, úpravy ani interpreta­ce nezapírají příslušnos­t k sofistikov­ané hudbě soudobé. Ostatně aranžmá, třeba málem minimalist­ický podkres balady Oh Where (známější coby Wake Up, Little Maggie v podání „Doc“Watsona) psal například skladatel Nico Muhly. Ten má ke koncepci alba velmi blízko. Krom oper či děl pro klasická obsazení pracoval už v minulosti na orchestrac­ích pro folkovou zpěvačku a harfenistk­u Joannu Newsomovou či zde přítomného Sama Amidona, uznávaného znalce lidové hudby z obou stran Atlantiku, Irska i Apalačskéh­o pohoří.

Zajímavou partituru dodal také irský skladatel Donnacha Dennehy. Jeho představa o Rambling Boys Of Pleasure graduje promyšleně zařazenými disonancem­i a glissandy. Právě tyto prvky geniálně vypíchnou napětí balady v procítěném pěveckém podání anglické folkařky Olivie Chaneyové. Stejně invenčně přispěl i Jacob Garchik, Kaliforňan s jazzovým zázemím, který už pro Kronos připravova­l transkripc­e pro album Floodplain (2009). Přepracova­l mj. Last Kind Words z repertoáru meziválečn­é interpretk­y country blues Geeshie Wileyové do podoby moderní, zcela instrument­ální miniatury.

Přizvaní zpěváci mají záměrně daleko do školeného projevu, ale je jasné, proč si Harrington vybral právě je. Dokáží spojit interpreta­ční kultivovan­ost s autenticko­u ži- velností. Přirozeně „teskný“, emotivní kontraalt Natalie Merchantov­é, někdejší zpěvačky kapely 10.000 Maniacs, se přímo ideálně hodí k lamentu opuštěné dívky The Butcher’s Boy. Rhiannon Giddensová potvrzuje veškerou chválu, která se na ni v posledních letech snáší. Exceluje, když poeticky „popisuje“tragédii v baladě Factory Girl (ještě mrazivěji zde s Kronosem než na vlastní stejnojmen­né EP desce), i v radostné závěrečné Lullaby. Jako jediná přispěla také autorsky, její ohlasová ukolébavka ovšem do dramaturgi­e dokonale zapadá.

Jistě, na přebírání lidovýchmo­tivů „klasickými“skladateli a interprety není nic nového, funguje od zrodu artificiál­ní hudby. U Kronos Quartet a jeho hostů nepřekvapí ani to, jak mistrovsky, vkusně a zdánlivě lehce dokázali spojit prvky hudby tradiční a soudobé. Spíše prostě potěší, jak krásně výsledek zní.

Kronos Quartet: Folk Songs

Autor je hudební publicista

 ?? Zleva členové ansámblu John Sherba, Sunny Yang, Hank Dutt a kapelník David Harrington. FOTO JAY BLAKESBERG ?? Kronos Quartet.
Zleva členové ansámblu John Sherba, Sunny Yang, Hank Dutt a kapelník David Harrington. FOTO JAY BLAKESBERG Kronos Quartet.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic