Lidové noviny

Trump a Putin v mlze dohadů

Už deset dní celý svět řeší, co spolu v Hamburku oba státníci tak dlouho probírali

-

Onapjatě očekávané hamburské schůzce šéfů dvou velmocí se veřejnost nedozvěděl­a téměř nic, a to ani po více než týdnu. Jedním z parádních bodů mlžení se stal tuto středu Trumpův rozhovor pro agenturu Reuters. Americký prezident v něm tvrdil, že s Putinem jednal „rabiátsky“(very tough), a současně dodal, že s kolegy, jako je ruský či čínský prezident, milujícími své země stejně jako on svou, má „skvělé vztahy“. Choval se tak dle předpovědi ruského listu Vzgljad, že zájmem prezidentů je ukrývat skutečnost pod koberec či maskovací síť.

Stejně se nic nedozvíte

Někdy má kamufláž humorné rysy, třeba historka šéfa americké diplomacie Rexe Tillersona, kterak vyslal Trumpovu manželku Melanii, aby schůzku obou pánů ukončila, nebo Trumpovo mlžení, kolik času strávil s Putinem nad tím či oním tématem. V polemice s americkým listem New York Times ho podpořil i Putinův mluvčí Dmitrij Peskov, když novináře nazval v souvislost­i s článkem o čase věnovaném různým tématům „pohádkáři“s tím, že u setkání nikdo cizí nebyl.

Stejně se nic nedozvíte, vysmál se veřejnosti ve vysílání státní televize První kanál člen společensk­é rady při ruském ministerst­vu obrany Igor Korotčenko, protože jednání prezidentů podléhají utajení. Podpořil ho i senátor Igor Morozov poznámkou, že se „obvykle“provádí stenografi­cký záznam, ale v Hamburku tomu tak nebylo (čemuž se nedá věřit – pozn. aut.). „Domnívám se, že se dotkli otázek širšího okruhu, než bylo zveřejněno. A ony podrobnost­i, o kterých byla podle všeho řeč, zůstaly k rozpracová­ní odborníkům v administra­ci Bílého domu a Kremlu,“řekl člen sněmovny.

Připočítám­e-li k tomu, že ruský šéf diplomacie Sergej Lavrov vydával za jeden z hlavních výsledků schůzky dvou prezidentů dohodu o vytvoření rusko-americké skupiny pro boj s kybernetic­kými útoky (citlivými hlavně pro USA vzhledem k tvrzením tisku o ruské manipulaci ame- rickým veřejným míněním před prezidents­kými volbami) a následné popření této možnosti samým Trumpem, posiluje se pocit, že je nám servírován­a „fraška“, jak napsal jeden ruský list. Jejím příznakem je i tvrzení jistého ruského „politickéh­o psychologa“, že při podání rukou na uvítanou se Trumpova dlaň ocitla pod Putinovou, čímž je prý dána jeho dominance nad Američanem.

Tomuto tvrzení, byť pochází z byzantské tradice, se do jisté míry dá věřit. Trump je pod tlakem médií i části zákonodárn­ého sboru – kvůli zvěstem o stycích členů jeho okruhu (včetně rodiny) s Putinovými lidmi před loňskými volbami mu hrozí odvolání (impeachmen­t), a proto má zájem zahalit své vztahy k Rusku mlhou. Je však natolik upovídaný, že některé aspekty rozebírá sám. „Řekl jsem (Putinovi), že musíme vyřešit ten problém v Sýrii. A na Ukrajině,“klábosil v rozhovoru pro Reuters. Podle oficiálníc­h zpráv přitom jednání o řešení krize na Ukrajině probíhalo až na následné snídani německé kancléřky Merkelové, francouzsk­ého prezidenta Macrona a Putina. Ukrajinský tisk však tvrdí, že to byl právě Tillerson, kdo při cestě z Hamburku vyřídil Ukrajincům vzkaz ze setkání Putina a Trumpa: dohlížet nad hranicemi Ruska a Ukrajiny bude OBSE. Kyjev až dosud trval na tom, že hranice má být pod jeho kontrolou, a podmiňoval tím možnost voleb v Ruskem sponzorova­ných oblastech. Pocit, že se Putin nechtěně ocitl uprostřed Trumpovy frašky, posiluje i to, že Moskva udržuje o Ukrajině coby tématu Putinova rozhovoru s americkým kolegou mlčení.

Zbývá jen čekat

Humorné je i Trumpovo twitterové sdělení, že s Putinem nejednal o protiruský­ch sankcích (uvalených expreziden­tem Obamou kvůli ruskému angažmá v Sýrii) a že do „vyřešení situace v Sýrii a na Ukrajině“se nic nezmění. Zjevné přitom je, že se prezidenti dohodli: na vypovězení desítek ruských diplomatů a zabavení rekreačníc­h objektů RF v USA odpoví Moskva recipročně a tím se téma uzavře. Putin původně pozastavil ruskou odvetu s nadějí, že nový prezident USA sankce zruší, ale nyní přijal jako fakt, že Trump si „ústupky“i pod tlakem republikán­ské strany nemůže dovolit.

Již dlouho se prokazuje, že nejen ruské elity, leč i „prostý lid“preferují republikán­y coby představit­ele předvídate­lných postojů. Po Hamburku sice ruské všelidové sympatie k Trumpovi vzrostly, ale je zřejmé, že „věrchuška“si americkým upovídaným představit­elem připomínaj­ícím tekuté písky není jistá.

„Něco předpovída­t nemá smysl, zbývá jen pozorovat a čekat,“vyjádřil to za ostatní Konstantin Kosačev, předseda výboru horní komory ruského parlamentu pro mezinárodn­í otázky s tím, že „politika USA vůči Rusku se bohužel určuje zákruty vnitřní americké politiky“. Kdyby i Putin přestal brát Trumpa vážně a „jen pozoroval“, jak nereaguje na jeho asertivitu, byla by to špatná zpráva též pro Česko.

 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic