Češi vypijí kávu za miliardy
Lidé si častěji pořizují praženou mletou kávu, více peněz ale utratí za instantní a další méně kvalitní kávové nápoje. V kavárnách je zájem o mléčné varianty i filtrovanou kávu.
PRAHA Otevřít si noviny a upíjet kávu, dát si po obědě moučník s cappuccinem, odpolední únavu zahnat silným kofeinovým nápojem. Češi patří k národům, které si kávu rády dopřejí.
„Alespoň jednou za rok si nějaký druh kávy vloží do nákupního košíku 95 procent českých domácností,“řekla LN Veronika Némethová, konzultantka spotřebitelského panelu GfK.
Kávová osvěta, která se v posledních letech odehrála v tuzemské gastronomii, přivedla Čechy k pražené mleté kávě. Domácnosti ji nakupují průměrně osmkrát za rok. Instantní káva a další méně kvalitní kávové nápoje se pořizují přibližně sedmkrát ročně.
„Nejméně kupujících mají kávové náhražky, které se nacházely v nákupních košících u tří z deseti domácností,“doplňuje Némethová.
Ve stejném výzkumu z roku 2013 respondenti odpověděli, že sice mají radši zrnkovou kávu, při samotných nákupech ale ještě dávali přednost kávě instantní. Ta je méně kvalitní (vyrábí se připravením nápoje a jeho usušením), navíc za ni při jednom nákupu domácnosti zaplatí nejvíce. Hodnota průměrného nákupu překračuje 110 korun. Příprava je ale rychlá a nenáročná na jakékoli další příslušenství.
Podle agentury Nielson utratili Češi loni ve velkých obchodech (kromě řetězce Makro) za kávu přes šest miliard korun. Z toho téměř polovina byla za instantní nápoj. Tuzemský trh ovládají značky Jacobs Douwe Egberts, Nestlé (Nescafé, Nespresso) a Tchibo.
K hlavním světovým exportérům kávy patří podle Mezinárodní kávové organizace (ICO) Brazílie, Indonésie a Etiopie. Z jejich plantáží míří nejvíce pytlů s kávou do Evropské unie, USA a Ja- ponska. Podle ICO putovalo loni na světový trh s kávou 9,13 milionu šedesátikilových pytlů.
Kapsle po svém boomu
Osvěta v pití kávy vytvořila českým konzumentům chuť na přípravu dobrého nápoje s kofeinem i doma. Online prodejce spotřebičů Alza zaznamenal zvýšenou poptávku po kávovarech zhruba před dvěma lety. „Vedle mouky, olejů a dalších trvanlivých potravin patřila káva k prvním potravinám, které začali zákazníci hodně objednávat online,“řekla LN Alexandra Čermáková. Nejčastějším pořizovaným příslušenstvím jsou filtry do kávovarů, odklepávače na kávu a šlehače na mléko.
Nákup stroje na přípravu kávového nápoje může vyjít od 1500 korun až po desítky tisíc. Prodejce Alza jich v loňském roce prodal 25 tisíc kusů.
Velká poptávka, kterou ještě nedávno zaznamenávaly kapslové stroje, je již podle Alzy i srovnávače cen Heureka na ústupu.
„Sledujeme, že roste obliba takzvaných espreso kávovarů a lidé naopak upouštějí od těch kapslových. Už se také nebojí pořizovat si domů kávovary pákové, které vyžadují sice určitou zručnost. Pro výrobu dobré kávy se to však Češi rádi naučí,“doplňuje Čermáková.
České domácnosti také znovu objevují kouzlo snadné přípravy kávy přes filtr, ke kterému stačí mlýnek a speciální konvička. K obsluze není nutná znalost přípravy espresa, k němuž je třeba vlastnit seřízený stroj, přesný tlak vody a správně napěchovat páku.
„Roste počet lidí, kteří si pořizují moka konvičky nebo takzvané french pressy. Jsou cenově poměrně dostupné, jednoduché na ovládání a lze si z nich kávu vychutnat i na dovolené,“říká Čermáková.
Návrat k „překápku“
O tom, že první doušek kávy nemusí pokřivit ústa, chtěl české konzumenty přesvědčit Vladimír Sojka, který v roce 2012 spustil server Piccolo neexistuje. Čechy chtěl tehdy naučit, jak se říká nejmenšímu kofeinovému nápoji nebo jak vypadá správně ohřáté mléko na cappuccino. Od té doby podle něj urazila kávová kultura kus cesty. Ke zlepšení přispělo otevření několika nových kaváren i založení českých pražíren.
„Mnoho lidí odvedlo spoustu práce. Povědomí o pití dobré kávy se výrazně zlepšilo, a to především u spotřebitelů, kteří tuto změnu k lepšímu hledali,“říká dnes Sojka. „Nabídka i poptávka v oblasti výběrové kávy roste a jestli bylo ještě v roce 2009 nemyslitelné odnést si z kavárny výběrová zrnka s transparentním původem spolu s kompletním vybavením pro domácí přípravu, tak dnes to již lze běžně. Stačí, aby spotřebitel chtěl – existuje surovina, nástroje i volně dostupné know-how – a jak se zdá, lidé toho rádi využívají,“doplňuje.
Zatímco supermarketům kraluje instantní káva, kavárnám přinášejí největší zisky mléčné nápoje. Ty se však dělí o zájem zákazníků s filtrovanou kávou.
„Obecně se dají označit dvě tendence: rostoucí obliba v pití espreso nápojů, především nápojů s mlékem, tedy cappuccina nebo caffé latte,“potvrzuje Daniel Kolský, spolumajitel pražírny a sítě kaváren Mamacoffee. „Zároveň lidé vyhledávají i alternativy, a to především různé přípravy filtrované kávy. Renesanci tedy zažívá to, čemu naši rodiče říkali takzvaně překápko,“říká.
Alespoň jednou za rok si nějaký druh kávy vloží do košíku 95 procent českých domácností Povědomí o pití dobré kávy se výrazně zlepšilo, a to především u spotřebitelů, kteří změnu k lepšímu hledali
Vytížené kavárny připraví denně 200 až 300 kávových nápojů. „Co do počtu vypitých káv jsou na tom Češi a Slováci stejně,“řekla LN Zuzana Svobodová, mluvčí řetězce McDonald’s pro Českou a Slovenskou republiku.
„Nicméně slovenská kavárenská kultura má své základy v rakouských a maďarských kavárenských tradicích, takže tam espreso nebylo v 90. letech neznámým pojmem a pití kávy je jistou společenskou událostí,“doplňuje Tibor Neizer, zakladatel tuzemské sítě McCafé.
Stejné chutě jako Češi mají podle Simone Jansenové, generální ředitelky Nespressa pro Českou a Slovenskou republiku, i Němci. „Užívají si větší šálek kávy, takzvané lungo, s malým množstvím mléka jako v Česku.“K nejprodávanějším produktům značky v tuzemsku patří kapsle s intenzivním espresem. Lze je použít i k přípravě mléčných receptur cappuccina a latte macchiata.