Příliš drahá výkladní skříň v USA
Budovy ambasád nebývají jen kancelářemi diplomatů, ale také českou výlohou v zahraničí. Pořádají se tu recepce, výstavy, přijímají hosté, jednají tu ministři. A někdy se podaří, že je velvyslanectví nejen na dobré adrese, ale ještě se může pochlubit hodnotným architektonickým zpracováním. Ceněné budovy má Česko třeba v Paříži, Londýně či Brasilii. Moderní architekturou se může blýsknout ve Vilniusu, kde nové velvyslanectví vzniklo podle projektu studia Lennox architekti, ceny posbíral i mnichovský konzulát podle návrhu Josefa Pleskota.
Nechybělo mnoho a důstojná výkladní skříň českých národních zájmů by vznikla i veWashingtonu. Jenže plány na honosné sídlo ukryté v lesoparku v ulici Freedom Spring (Pramen svobody) vzaly za své.
Úvahy o nové ambasádě v centru americké politiky začaly za ministra zahraničí Karla Schwarzenberga. Svou roli v tom hrálo i pošťuchování se Slovenskem. To si totiž novou a moderní ambasádu ve Washingtonu postavilo již v roce 2001.
Před osmi lety, 19. června 2009, Černínský palác proto vypsal veřejnou dvoukolovou architektonickou soutěž na novou budovu ambasády, jež by nahradila technicky nevhodnou stavbu z roku 1969.
Ministerstvo zahraničí (MZV) přitom o rekonstrukci velkoryse vůbec neuvažovalo a počítalo s tím, že starou budovu strhne a začne stavět na zelené louce. „S ohledem na stáří budovy a současné požadavky na naše objekty bychom získali sice zrekonstruovanou, ale absolutně dispozičně nevyhovující stavbu,“vysvětloval při vyhlášení soutěže tehdejší mluvčíMZV Jiří Beneš. Architektonické klání v březnu 2010 vyhrálo studio Chalupa architekti s koncepcí, která vycházela z neoklasicistního reprezentativního stylu, ale zároveň prosklenou stěnou otevírala ambasádu do přilehlého amfiteátru a parku.
„Snažili jsme se odpovědět na otázku, jak má vypadat ambasáda malého evropského státu v USA, ovšem národa s dlouhou historií. Domníváme se, že by to neměla být pevnost v nepřátelském území,“vysvětloval k tomu spoluautor návrhu Marek Chalupa.
Vláda na stavbu důstojného sídla českých diplomatů v USA na jaře roku 2012 vyčlenila téměř 600 milionů korun – s tím, že by se mělo stavět v roce 2013. Mezitím ale přišla vládní krize a šéfdiplomatem se v úřednickém kabinetu Jiřího Rusnoka stal Jan Kohout. Ten obří kontrakt – nejdražší v dějinách novodobé české diplomacie – odmítl podepsat. Argumentoval tím, že rozhodnutí musí učinit až jeho nástupce vzešlý z řádných voleb.
Tím se stal Lubomír Zaorálek, který projekt nové ambasády v USA definitivně zrušil. Černínský palác si mezitím nechal udělat nové kalkulace a vyšlo mu, že reprezentativní sídlo české diplomacie by vyšlo minimálně na miliardu korun, téměř dvojnásobek částky, s níž MZV původně kalkulovalo.
Ministerstvo tak zvolilo levnější rekonstrukci a loni podepsalo smlouvu na projektovou dokumentaci. Ta ale vzhledem ke složitým stavebním předpisům v USA bude hotová teprve v roce 2021.
Optimisticky tak čeští diplomaté budou pracovat ve vylepšené budově v lesoparku ve Freedom Spring v roce 2024. Patnáct let poté, co si ministerstvo snem o nové ambasádě ve Washingtonu ukouslo příliš velké sousto.