Co Češi řeší? Zdraví, práci a vodu
S cíli udržitelného rozvoje OSN je podle agentury Ipsos obeznámeno pětatřicet procent lidí, Češi tak mají v tématu stále mezery
PRAHA Čím dál tím víc Čechů si uvědomuje, že pitná voda není samozřejmost. Svůj vliv na to má stále častější sucho, přičemž to letošní má podle prognóz patřit k těm nejvýraznějším. Podíl patří i zprávám o tom, že právě nedostatek vody může být spouštěčem masivní migrační vlny z Afriky. Třetina Čechů má za to, že téma rovného přístupu k nenahraditelné tekutině si zaslouží mimořádnou pozornost.
Vyplývá to z průzkumu, který vypracovala agentura Ipsos společně s Asociací společenské odpovědnosti a LN jej mají přednostně k dispozici. Anketa mezi tisícovkou reprezentativních respondentů zjišťovala, jak Češi znají a vnímají cíle udržitelného rozvoje OSN. A jestli si všimli, že jejich vláda, stejně jako kabinety všech členských zemí OSN, předloni v září přijala závazek spočívající ve férovém a nedestruktivním chování k planetě.
S miss world to jde líp
„Vnímám jako pozitivní trend vzrůstajícího zájmu veřejnosti o udržitelný rozvoj naší společnosti. Zároveň je jasné, že tři roky trvající sucho, se kterým se v České republice potýkáme, reálně stojí za vzrůstem povědomí o zdrojích pitné vody i o tématu klimatické změny. Není pochyb, že téma dostupnosti a kvality vody je aktuální a ještě bude,“sdělil LN ministr životního prostředí a vicepremiér Richard Brabec (ANO).
Ministr právě dnes vystupuje na politickém fóru Organizace spojených národů za Českou republiku v neobvyklém „trojboji“. Česko, podobně jako další země, v New Yorku prezentuje, jak se mu daří přispět k udržitelnému rozvoji, ale dělá to unikátním způsobem. Běžné je, že hovoří pouze politik, ale Brabec s sebou přivezl ještě jedinou Češku, která disponuje titulem miss world, Taťánu Gregor Brzobohatou, dříve Kuchařovou, a Robina Dufka z mladé firmy JRK BioWaste Management, která se zaměřuje na efektivní zpracování odpadků.
Neobvyklé složení delegace má dvojí účel. Ukázat, že zdravý přístup ke světu funguje, jen když spolu různé segmenty společnosti spolupracují, a zapojením známé tváře vtisknout problematiku udržitelného rozvoje hlouběji do povědomí Čechů. Angažmá Gregor Kuchařové má i svůj obsahový význam, nejen marketingový. Už od roku 2008 vede nadaci Krása pomoci, která je zaměřená na lepší a citlivější integraci seniorů do společnosti.
Mladí už vědí
Z průzkumu je patrné, že v českém povědomí jsou o tématu mezery, ale zmenšují se. Pětatřicet procent respondentů ví, o čem je řeč, když se řekne „cíle udržitelného rozvoje“. Ještě lepší číslo vychází u mladých lidí mezi 18 a 24 lety, z nich je s tématem obeznámena celá polovina. „Oproti loňskému roku také významně narostlo povědomí ve věkové skupině mezi 35 a 44 lety, konkrétně z 18 na 31 procent,“říká Lucie Mádlová, výkonná ředitelka Aso- ciace společenské odpovědnosti.
Co se týče témat, která Češi považují z cílů, jež si státy OSN vytkly k dosažení, za nejdůležitější, žebříčku vévodí zdraví s kvalitním životem a důstojná práce s ekonomickým růstem. Druhé jmenované stejně jako problematika hospodaření s vodními zdroji v České republice hodně rezonuje. A to proto, že ekonomika čile roste, ale mzdy ji dohánějí pořád jen zvolna. Pocit rozhořčení dodává i srovnání s tím, kolik vydělávají, a co si za to mohou dovolit pořídit obyvatelé sousedního Německa. „Je logické, že pro každého člověka je nejdůležitější zdraví, práce a životní prostředí kolem něj,“dodává Tomáš Macků, ředitel pro výzkum a komunikaci z agentury Ipsos. Naopak třeba rovnost mezi muži a ženami Čechy nepálí, důležitost okruhu přikládá jen devět procent dotázaných, což je o dva body méně než loni.
U tématu vody je pak patrný nejvyšší meziroční nárůst zájmu. A je to současně otázka hospoda- ření s půdou tak, aby byla zdravá, nevyčerpaná a měla sílu udržet v sobě vodu, co Češi zmiňují nejčastěji, když si mají spontánně vybavit nějaký pokrok, který se vládě za poslední rok povedl.
„Snaha podporovat využívání dešťové vody, zejména v oblastech postižených suchem,“uvedl
jeden z dotazovaných, a další řekl: „Konečně diskuse o vzácnosti pitné vody a nutnosti ji chránit pro nás i budoucí generace.“
Z výsledků plyne i to, že Češi mají tendenci úroveň své země podceňovat. U mnoha témat respondenti uvedli, že se tato vláda i ty, které přijdou po ní, musejí ještě hodně snažit třeba v oblasti slušného chování ke krajině – to je třeba ochrana zemědělské půdy nebo lesů. V tom vidí deficit skoro třetina respondentů, stejně jako v tom, aby za každou práci přicházela spravedlivá odměna.
Kritika neziskovek
Celosvětový index cílů udržitelného rozvoje OSN, který nyní vyšel právě u příležitosti politického fóra, je k České republice mnohem pochvalnější než její vlastní obyvatelé. Republika se zařadila na páté místo v tom, jak dobře a úspěšně naplňuje vizi lepšího světa, před ní už jsou jenom klasičtí premianti, tedy skandinávské země. Přístup k pitné vodě je zrovna jednou z oblastí, za kterou si Češi vysloužili pochvalu.
S tím ale nesouhlasí zástupci organizace Social Watch, jež se chystají vystoupit v New Yorku se stínovou zprávou o stavu udržitelného rozvoje. Podle ní se ani po dvaceti sedmi letech nepodařilo zvrátit zaostávání východní Evropy. „Česká republika nadále ulpívá na zaostalých fosilně-jaderných technologiích na úkor životního prostředí a udržitelnosti. Zákonodárci připravili občany o jejich právo na připomínky ke stavbám, které se týkají životního prostředí a mají na ně přímý vliv,“tvrdí zástupci Social Watch. Pozitivně naopak hodnotí rekordně nízkou nezaměstnanost, zastropování důchodového věku či růst minimální mzdy.