Ivan Hrozný nebyl tak hrozný, míní Putin
Šéf Kremlu nevěří, že by velký ruský vladař zabil svého syna Pokračuje tak v boji proti údajnému překrucování dějin v neprospěch Ruska
MOSKVA/PRAHA „Mnozí badatelé soudí, že on vlastně ani nikoho nezavraždil, ale všechno si to vymyslel papežský nuncius, který k němu přijel vyjednávat o přeměně pravoslavné Rusi na Rus katolickou,“provedl ruský prezident Vladimir Putin o víkendu zcela nečekaně svérázný exkurz do ruské historie. Tentokrát si vybral další ze svých oblíbených osobností – Ivana Hrozného. Vůbec poprvé vyslovil pochybnost o tom, že tento slavný krutovládce zavraždil svého vlastního syna.
Ruský prezident se v posledních letech často zabývá historií své země a snaží se poukazovat na „epizody“, které jsou podle něj překrucovány s cílem pošpinit Rusko a jeho historii. Nyní se během návštěvy Bělgorodské oblasti, kde zavítal do Lebedinského metalurgického kombinátu, k údajnému tendenčnímu pokřivování dějin vyslovil opět. Když se ho pracovníci závodu ptali, kdo má zájem na zkreslování historických faktů a jak se bránit pokusům o pošpinění ruského státu, bylo vidět, že se na takovou otázku doslova těšil. Vysvětlil zaměstnancům, že to nepřátelé Ruska dělali vždy. A zářným příkladem záměrného šíření historického mýtu je údajná vražda syna Ivana Hrozného, který se stal obětí vlastního otce.
Jenže vše je prý zákeřná lež, vlastně pomsta za to, že car Ivan Hrozný nedopustil, aby se Rusi zmocnili katolíci, a ubránil pravoslaví. Podle Putina papežský nuncius naléhal a naléhal, ale Ivan Vasiljevič ho poslal na „všem známou adresu“. V důsledku toho prý vznikly všelijaké ošklivé legendy o carovi. „Z Ivana Hrozného udělali takového superkrutého člověka,“lituje Putin svého dávného předchůdce.
Rehabilitace některých sporných osobností ruských dějin je leitmotivem posledního desetiletí a prezident Putin stojí například za shovívavějším pohledem na diktátora J. V. Stalina, ale i otce KGB Felixe Dzeržinského. Nyní přišel na řadu Ivan Hrozný.
Dokonce mu byl 14. října 2016 odhalen vůbec první památník v Rusku, a to v Orlu. Autorem myšlenky rehabilitovat právě zakladatele města byl gubernátor Orelské oblasti Vadim Potomskij. Na slavnosti citoval cara, kte- rý údajně po smrti potomka zlomený žalem řekl: „Jsem vinen smrtí syna, protože jsem ho včas nepředal do rukou lékařů.“Měl na mysli, že carevič onemocněl na cestě z Moskvy do Petrohradu a poté zemřel. Potomskij má za to, že zásluhou Hrozného se město Orel stalo „pevností bránící přístup k hlavnímu městu Moskvě“.
Obdivoval ho i Stalin
Po odhalení památníku se v Rusku rozhořela velká diskuse. Většina občanů se přiklání k tomu, že Ivan Hrozný přinesl zemi víc užitku než škody. I v Rusku se ale ozvaly hlasy, že stavět pomníky krvavým tyranům by nemělo patřit k dobrým mravům.
Ivana Hrozného obdivoval i Stalin. „Byl to velký a moudrý vladař,“prohlásil. Po smrti sovětského vůdce se ovšem Ivan Hrozný začal v učebnicích popisovat jako tyran a despota, i když vzdělaný a inteligentní.