Polská vláda zkrotí vzdorné soudy

Spor o Ústavní soud

Ještě se ani nepodařilo vyřešit původní spor Evropské komise a Polska kvůli změnám ve fungování tamního ústavního soudu, když si Varšava zadělala na další konflikt s Bruselem. Tentokrát jde o obecné soudnictví.

VARŠAVA/PRAHA Tisíce Poláků přišly v neděli demonstrovat před sídlo parlamentu ve Varšavě. Vyjádřily tak nesouhlas s několika normami, které protlačila vláda tvořená konzervativní stranou Právo a spravedlnost (PiS) oběma komorami těsně před zahájením parlamentních prázdnin.

Z pohledu protestujících i liberální opozice se jedná o další krok, který umožňuje vládě získat kontrolu nad soudním systémem v zemi.

Poté, co již těsně po převzetí moci na podzim 2015 změnila pravidla fungování ústavního soudu, zvolila jeho nové členy a přispěla k paralýze tribunálu, se vládní většina nyní zaměřila na obecné soudnictví.

„Vrátíme soudy polskému národu,“obhajoval v parlamentu návrh ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro.

Mezi schválené úpravy patří například změna ve fungování samosprávného orgánu polských soudů, takzvané soudní rady. Tu budou nově tvořit dvě komory, v jedné budou zastoupeni politici, v druhé pak soudci volení parlamentem. Rada hraje klíčovou roli při výběru soudců, jejichž seznam předkládá k jmenování polskému prezidentovi.

Druhá novinka se týká fungování nejvyššího soudu. Tomuto tri- bunálu představitelé vládní strany dlouhodobě vytýkají údajně pomalé rozhodování.

Zákon dá vládě do rukou možnost nově obsadit nejvyšší soud a poslat dosavadní soudce do předčasného důchodu. Je pouze na uvážení ministra Ziobra, koho ze soudců v taláru ponechá.

„Máme co do činění s odstraněním právního státu. Ministr spravedlnosti, který je zároveň generálním prokurátorem, může jmenovat soudce. Tím nás vláda vyvádí ven z Evropské unie,“hřímal v neděli před parlamentem bývalý disident Krzysztof Łoziński, jenž je nyní předsedou Výboru na obranu demokracie (KOD), který již několik měsíců organizuje pouliční protesty proti politice současné vlády.

Reforma justičního systému patří k prioritám nynějšího kabinetu a byla i jedním z hlavních předvolebních slibů vládních konzervativců.

Několik týdnů po svém jmenování prosadila konzervativní vláda v parlamentu změnu fungování Ústavního soudu. Ta zvýšila usnášeníschopnost tribunálu z devíti na třináct soudců. Stanovila také, že právně závazná usnesení musí být přijata dvoutřetinovou většinou. Soudci se musí zabývat případy chronologicky, nikoli na základě jejich závažnosti.

Ústavní soud novelu prohlásil za protiústavní. Vláda ovšem odmítla nález soudců zveřejnit ve sbírce zákonů.

PiS a zejména její předseda Jarosław Kaczyński odůvodňují snahy o změny ve fungování soudnictví tím, že i 28 let po pádu komunismu je v justiční soustavě plno bývalých komunistů. I konzervativní média, jako například deník Rzeczpospolita, ovšem vidí kořeny aktuálních změn v konfliktech, jež sahají do minulosti.

Blokovaly Kaczyńského první vládu

V letech 2005 až 2007, kdy byla poprvé u moci vláda vedená Kaczyńského stranou, totiž soudy blokovaly její klíčové projekty.

Již tehdy argumentoval lídr PiS podobně jako členové stávající polské vlády, když označoval za nepřípustné, aby nikým nevolení soudci rušili rozhodnutí vlády a parlamentu, jež vzešly z demokratických voleb.

Kritici vlády ale varují i před tím, že by se konzervativci mohli pokusit prostřednictvím nejvyššího soudu zabetonovat své pozice.

„Nejvyšší soud posuzuje platnost voleb. Pokud ministr Ziobro jmenuje jeho členy, je jasné, že všechny volby, které PiS nevyhra- je, budou prohlášeny za neplatné,“obává se předseda opoziční platformy Łoziński.

Evropská komise zahájila v lednu 2016 s Varšavou řízení kvůli podezření, že schválené změny ve fungování ústavního soudu odporují principu právního státu. Polsko se tak stalo prvním členským státem, vůči němuž byl tento mechanismus uplatněn.

Obě strany si k tomu v minulých měsících vyměnily stanoviska, aniž by se jejich pozice sblížily. Polsku navíc nahrává skutečnost, že případného dalšího kroku ze strany Komise – v podobě sankcí, či dokonce přechodného pozastavení hlasovacích práv – se Varšava nemusí obávat.

Proti tomu by se totiž s největší pravděpodobností postavily některé menší členské státy Evropské unie v čele s Maďarskem.

Poznámku k tématu čtěte na straně 10