Gayové mohou být náhradní rodiče
Ústavní soud vyšel vstříc páru z Kalifornie, kterému české soudy nechtěly uznat rodičovství k dětem odnošeným náhradní matkou
BRNO/PRAHA Jiří Ambrož je původem z Česka, Rasmus Dixen zase z Dánska. Společně žijí v Kalifornii a dle tamních zákonů si objednali odnošení dítěte náhradní matkou. Vajíčko poskytla anonymní dárkyně, sperma se náhodně vybralo ze vzorků obou mužů.
Vychovávají spolu čtyřletého syna a pětiletou dceru a chtěli je zapsat do matriky jako české občany, což je důležité v případě lékařského zákroku či pro dědická práva. Jenže úřad na Praze 1 je odkázal na Nejvyšší soud, který nejprve musel uznat verdikty kalifornských soudů o tom, že rodiči mladšího dítěte jsou právě Ambrož s Dixenem.
Nejvyšší soud předloni potvrdil rodičovství Čecha, ale Dánovo nikoliv. Bylo by to podle něj v rozporu s českým veřejným pořádkem, tedy základními kameny společnosti a práva.
Odpadnou právní rizika
Včera se však páru zastal Ústavní soud. Jeho první senát rozhodl, že oba muži by měli být vmatrice zapsáni jako rodiče čtyřletého chlapce. Nejvyšší soud nejednal v jeho nejlepším zájmu, neboť jeho verdikt v důsledku znamenal, že vystoupením z letadla na ruzyňském letišti vztah k jednomu z rodičů přestal formálně existovat.
„V této situaci, kdy už je konstituováno právní i faktické rodičovství, nelze v zájmu toho dítěte upřít uznání takovéhoto rodinné- ho vztahu mezi nimi,“řekla ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková.
„Jsme rádi, že Ústavní soud rozhodl v náš prospěch. Doufáme, že se nám podaří již v brzké době získat české rodné listy pro své děti, ve kterých budeme zapsáni jako jejich rodiče. Odpadne nám řada obav z komplikací, které by mohly nastat při našich cestách za mou rodinou v Česku či v případě, že bychom se rozhodli do Česka přesídlit,“uvedl Ambrož.
Ústavní soud ovšem zdůraznil, že jeho včerejší rozhodnutí se týká jen specifických případů, kdy je český soud žádán o to, aby uznal zahraniční rozhodnutí o přiznání rodičovství k dítěti, které odnosila a porodila náhradní matka.
Labyrint pojmů
Verdikt nic nemění na tom, že gayové a lesby v Česku nemohou vstoupit do manželství, náhradní mateřství zákony v podstatě ne- umožňují a registrovaní partneři nemohou společně adoptovat dítě. Ústavní soud jim loni sice otevřel cestu k osvojení, o to ale může požádat jen samotný partner, ne pár.
„To je úplně jiný příběh. Závisí čistě na českém zákonodárci, jak tyto instituty upraví. My jsme jen rozhodli, že v Česku má být uznaná faktická a právní realita v nejlepším zájmu tohoto konkrétního dítěte,“vysvětlila LN soudkyně Šimáčková. „Jinak by bylo odsouzeno k tomu, mít jenom jednoho rodiče, což je asi stejně nepřirozené jako mít dva rodiče stejného pohlaví,“doplnila.
Podle pražského advokáta Petra Kally, který oba muže v řízení zastupoval, jde o důležité rozhodnutí, které může pomoci dalším párům, jež mají v Česku potíže při vystavení rodného listu. Úřady často evidují jako rodiče pouze jednoho z partnerů. „Ústavní soud zdůraznil, že je potřeba se zabývat zájmy konkrétních dětí. Pokud tento chlapec žije od narození v rodině, bylo by nelogické, aby byl za rodiče uznán jen jeden z mužů,“řekl LN Kalla.
Ústavní soud zároveň zdůraznil, že české soudy nemusí plošně uznávat náhradní rodičovství z ciziny. Zatímco v liberálních amerických státech Kalifornie či Wisconsin je procedura podrobně upravena v zákonech a dohlíží na ni soud, v zemích jako Indie často dochází k vykořisťování a zneužívání náhradních matek. „V takovém případě by náhradní mateřství mohlo být v rozporu s českým veřejným pořádkem,“uvedla Šimáčková.
Poukázala také na rozdíl mezi náhradním mateřstvím a adopcemi. Zatímco u osvojení jde o přepsání rodičovských práv z biologických rodičů na adoptivní, náhradní matka dítě toliko odnosí a porodí, ale žádný genetický vztah k němu nemá. České právo takovýto postup neumožňuje. „Heterosexuální páry to fakticky obcházejí přes adopci. Po porodu je dítě osvojeno partnerkou biologického otce se souhlasem ženy, která dítě porodila a je dle občanského zákoníku matkou dítěte,“líčí Kalla.
Ústavní soudci ale vyslali jasný signál, že pouhý fakt, že české právo náhradní mateřství neumožňuje, neznamená, že nelze uznat rozhodnutí soudu cizího státu, dle jehož práva takový postup možný je.
A tato premisa by mohla v důsledku dopadnout i na společné adopce homosexuálních párů, které proběhly v cizině. Nedávno jeden takový případ posvětila česká justice. Okresní soud v Prostějově uznal verdikty kalifornských soudů o adopci dvou chlapců česko-francouzským párem a Městský soud v Praze následně rozhodl, že oba muži musí být zapsáni jako jejich rodiče vmatrice. „Můj odhad je, že pokud děti odmalička vyrůstaly v adoptivní rodině, mělo by být rozhodnutí uznáno. Ale vždy bude záležet na konkrétním případu,“míní Kalla. Adopce homosexuálními páry přitom umožňuje daleko více zemí nežli náhradní mateřství, v Evropě třeba Francie, Španělsko, Velká Británie a od nedávna i Německo.
Verdikt nic nemění na tom, že gayové a lesby v Česku nemohou vstoupit do manželství a registrovaní partneři nemohou společně adoptovat dítě