Reforma soudů padla. Zatím
Až dosud se o polském konzervativním prezidentovi Andrzeji Dudovi říkalo, že poslušně podepíše všechny zákony schválené vládní většinou v parlamentu. V případě sporné reformy soudů se ale vzepřel.
VARŠAVA/PRAHA Polský prezident včera oznámil, že nepodepíše dva ze tří zákonů, jimiž chtěla současná konzervativní vláda zreformovat justiční systém v zemi.
Na mimořádné tiskové konferenci, přenášené televizí, Andrzej Duda sdělil, že bude vetovat zákon zavádějící změny ve fungování Nejvyššího soudu a ve složení Národní soudcovské rady (KRS), která je v Polsku orgánem soudcovské samosprávy.
Naopak třetí z kritizovaných zákonů, jenž má umožnit ministru spravedlnosti odvolávat předsedy nižších soudů, Duda podepsal.
„Nechci prohlubovat rozdělení společnosti,“uvedl včera prezident v souvislosti s normami, proti nimž v minulých dnech protestovaly v řadě polských měst tisíce občanů. Kriticky se k vládním plánům stavěla i Evropská komise.
Kabinet premiérky Beaty Szydłové, který tvoří konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS), odůvodnil změny nutností zefektivnit činnost soudů a vyloučit korupci. PiS v minulosti soudcům vytýkala, že jsou údajně členy sebestředné elity, která je odtržena od života běžných lidí.
Polský prezident včera ve svém prohlášení sice připustil, že soudnictví v jeho zemi potřebuje nutně reformovat, dodal ale zároveň, že je proti tomu, aby se touto cestou zvýšil vliv generálního prokurátora země a tím i celé vlády na činnost Nejvyššího soudu.
Duda narážel na skutečnost, že současný ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro zastává zároveň i úřad polského generálního prokurátora. V případě, že by vstoupila v účinnost původní novela zá- kona o Nejvyšším soudu, záleželo by rozhodnutí, kdo z dosavadních soudců bude pokračovat a kdo se bude muset odebrat do předčasného důchodu, právě na Ziobrovi čili šéfovi žalobců.
Polská vládní strana naproti tomu jakékoli výhrady k chystaným změnám odmítá a připomíná, že to bylo součástí jejího volebního programu, s nímž před dvěma lety vyhrála parlamentní volby.
S tím ovšem včera polemizoval samotný Duda, jenž byl vminulosti členem PiS, když řekl, že v jejím programu nebyla o kontrole generálního prokurátora nad Nejvyšším soudem žádná zmínka.
„Připouštím, že mě prezidentovo rozhodnutí překvapilo. Čekal jsem jiný výsledek,“uvedl posla- nec Jacek Sasin, jenž patří k blízkým spolupracovníkům šéfa PiS a někdejšího polského premiéra Jarosława Kaczyńského.
Bez spojenců veto neprolomí
Sasin pro polský rozhlas dodal, že po prezidentově obratu „si bude muset Polsko na reformu soudnictví ještě dlouho počkat“.
Andrzej Duda včera uvedl, že během dvou měsíců vypracuje novou verzi zákonů, jež odmítl ratifikovat. Ještě předtím, než své rozhodnutí oznámil, se včera sešel s předsedkyní Nejvyššího soudu Małgorzatou Gersdorfovou a šéfem soudcovské rady Dariuszem Zawistowským.
Vláda nyní naopak potřebuje získat třípětinovou většinu v Sejmu, dolní komoře parlamentu, aby prezidentské veto prolomila. Tu ovšem nemá, a tak bude muset hledat případné spojence. Pokud by se jí to nakonec podařilo a Dudovo veto by přehlasovala, nemohl by už prezident obě normy
Vláda nyní potřebuje získat třípětinovou většinu v Sejmu, dolní komoře parlamentu, aby prezidentské veto prolomila
blokovat a musel by je podepsat. Rozhodnutí prezidenta, jak naloží s oběma normami, bylo očekáváno s velkým napětím. Již v minulých dnech totiž Duda vyjádřil výhrady k plánovaným změnám a snažil se přimět poslance vládní většiny ke změně postoje. Navrhoval, aby o složení soudcovské rady v budoucnu rozhodovala třípětinová většina poslanců, a nikoli pouze nadpoloviční, jak předpokládala původní verze. Přísnější kvórum by pak nutně vyžadovalo hledání shody s některou z opozičních stran.
K tomu, aby využil svého ústavního práva vetovat sporné zákony, vyzvala polského prezidenta v minulých dnech řada osobností.
Své obavy v souvislosti s plánovanými změnami ve fungování polské justice vyjádřili představitelé soudních orgánů dalších evropských zemí, včetně Česka.
Komentář k tématu čtěte na straně 10