Hrozí kvůli rámům další intifáda?
JERUZALÉM/PRAHA Izrael zažívá novou vlnu násilí, která se už stihla přenést i do dvou okolních států. Stejně jako už několikrát v minulosti ji i tentokrát spustilo dění na jeruzalémské Chrámové hoře, místě svatém židovskému i muslimskému náboženství.
Bilance za posledních deset dní připomíná neblahé časy palestinské intifády: po dvou izraelských policistech zastřelených právě na Chrámové hoře následovali tři zastřelení Palestinci během demonstrace, vražedný útok nožem na rodinu židovských osadníků s třemi oběťmi, raketa odpálená z Pásma Gazy a včera další palestinský útok nožem.
Vedle událostí ve Svaté zemi ale čelil židovský stát útokům i v Jordánsku, kde byla napadena budova ambasády, a v Turecku, kde se vandalové pokoušeli poškodit dvě istanbulské synagogy. Kvůli incidentu v Ammánu vypukla navíc mezi Izraelem a Jordánskem diplomatická krize.
To vše kvůli zdánlivé maličkosti – instalaci bezpečnostních rámů s detektory kovů při vstupu na Chrámovou horu, k níž se Izrael rozhodl dva dny po prvním, výše zmíněném teroristickém útoku. Ihned po něm izraelské úřady přístup na Chrámovou horu uzavřely.
Ve snaze uklidnit dění zavolal palestinský vůdce Mahmúd Abbás izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi a útok na svatých místech odsoudil. Žádal přitom Netanjahua, aby Izrael přístup k mešitám muslimům opět umožnil. Protestoval také proti instalaci detektorů kovů, kterou už předtím odsoudili palestinští klerici a vyzvali věřící, aby je ignorovali a modlili se raději v ulicích.
To však Netanjahu odmítl s poukazem na bezpečnost. Jak ale napsal ve své analýze deník Ha-arec, izraelský premiér opomněl složitost celého problému. Jako by si už nepamatoval, co se dělo v minulosti. Když na Chrámovou horu vstoupil v roce 2000 pozdější premiér Ariel Šaron, vypukla druhá palestinská intifáda, rozsáhlé nepokoje vyvolalo otevření tunelů pod Zdí nářků v roce 1996 nebo události z léta 2015, kdy na svatá místa muslimů zavítal pro změnu člen kabinetu Uzi Ariel. Právě z těchto důvodů byli proti instalaci rámů údajně i představitelé izraelských tajných služeb.
Po jejich instalaci, kterou kritizovali i izraelští sousedé nebo Liga arabských států, měl už Netanjahu těžkou volbu. Kdyby bezpečnostní rámy odstranil, bylo by to chápáno jako slabost a důkaz, že Izrael nemá nad Chrámovou horou skutečnou suverenitu a že podléhá hrozbám. V opačném případě se zase rýsovaly rozsáhlé nepokoje v Jeruzalémě i na Západním břehu Jordánu, potažmo konflikt s celým muslimským světem.
Důvodů, proč se Palestinci tak brání zmiňovaným rámům, je několik. Tvrdí například, že s nimi Izrael jejich instalaci nekonzultoval. Izraelská vláda se brání tím, že celou věc probírala s Jordánskem, které je správou třetího nejsvětějšího místa islámu pověřeno. Dalším a důležitějším argumentem Palestinců je odmítání izraelské suverenity nad Chrámovou horou. Východní Jeruzalém, v němž leží, obsadil židovský stát v šestidenní válce v roce 1967. Většina světa ho ale pokládá za okupované území a Palestinci od- mítají, aby s ním Izrael nakládal jako se svým. Palestinský prezident Abbás proto v neděli hrozil, že jeho lidé přeruší bezpečnostní spolupráci s Izraelem, což by situaci na Západním břehu Jordánu výrazně zhoršilo.
Instalaci bezpečnostních rámů na Chrámové hoře Palestinci odmítají. Jde jim o suverenitu a správu nad svatými místy.
Mešita al-Aksá není izraelská instituce
„Naším problémem nejsou brány, ale izraelská okupace. Mešita al-Aksá není místem, kde umístíte bezpečnostní rámy a cítíte se jako v nějaké izraelské instituci,“vystihl výhrady Palestinců 48letý prodavač bot Valíd al-Havaní, jehož citovala agentura Reuters.
Palestinci se navíc obávají, že se změní po desetiletí platící status quo, podle něhož smějí na třetí nejsvětější místo muslimů vstupovat nevěřící jen jako turisté, tedy ne se zde modlit. Část izraelských politiků z řad krajní pravice by ale pravidlo ráda změnila.
Jordánsko pak po Izraeli žádá jeho občana, který v neděli při útoku na rezidenční budovu ambasády zastřelil dva Jordánce – jednoho útočníka, ale také (zřejmě nedopatřením) i vlastníka domu. To však Izrael odmítl s odkazem na diplomatickou imunitu zástupce šéfa izraelské ochranky, jenž v sebeobraně střílel.
Bývalý šéf Mosadu Dani Jatom včera Netanjahuovi doporučil, aby si promluvil s jordánským králem Abdalláhem a výslechu bodyguarda nebránil: „Jordánci naše lidi z ambasády propustí a na oplátku bude jordánský Vakf (nadace spravující svatá místa – pozn. red.) pokračovat ve své roli na Chrámové hoře. Kovové rámy odstraníme,“navrhl řešení.