Sucho, i když prší
Vláda se chopila klimatu za pochopitelný konec
Občas se skuhrá, že česká společnost – na rozdíl třeba od německé – je málo konsenzuální. Proto je dobře, že problém sucha se v Česku bere vážně a v rovině politiky i konsenzuálně. Včera vláda schválila návrh koncepce ochrany před následky sucha. Není to nic překvapivého, vždyť schválila to, k čemu se před rokem sama zavázala. Ale v situaci končící vlády a rozpadající se koalice je to plus.
Ať už to vláda dělá cíleně, či jen instinktivně, jisté je, že sucho je nejuchopitelnější téma ve složité spleti změn klimatu. Použijete-li neblahý výraz „globální oteplování“v den, kdy je zrovna zima, hned se ozvou brouci pytlíci, že kecáte. Vyhlásí-li klimatická konference v Paříži cíl nedopustit vyšší nárůst průměrné teploty než 2 °C do konce století, za hlavu se chytají i mnozí meteorologové. Vždyť ten cíl nereflektuje výsledky vědy, ale jen ryze politickou dohodu, chcete-li ideologii.
Sucho je jiná káva. I když se o něm píše ve dnech deště, většina ví, že nejde o tyto dny ani o tuto sezonu, ale o systémový problém. Stačí se dívat do vlastních studní, na vlastní pole či na možnosti zalévat vlastní zahrádku. Oznamují to novinové titulky: menší sklizeň a více požárů; lesníky trápí škůdci; Haná sklízí poloviční úrodu; Třebíčsko zakazuje zalévání.
Sucho je reálný problém. Lidé to vědí, aniž by k tomu museli studovat nějaký hokejkový graf. Je to problém, který souvisí s globálním vývojem klimatu. Situace, jež připomínají vyprahlé subtropy, se tu stávají spíše pravidlem než výjimkou. A především je sucho problém, který – na rozdíl od abstraktně znějící změny klimatu – je nutné řešit tady a teď.
O hokejkovém grafu nárůstu teplot na Zemi si můžete myslet leccos. Jeho vývoj do budoucna je věcí interpretace toho či onoho matematického modelu. Ale jevy, jež snižují schopnost krajiny zadržovat vodu či zhutňují půdu, patří mezi prověřená fakta. Váha zemědělské techniky se od éry koňských povozů přiblížila k tankům. Napřimování vodních toků vysušilo mokřady, ale zrychlilo odtok vody natolik, že sucho přináší horší důsledky, než jaké by mělo ještě před pár desítkami let.
Vládní koncepce poprvé analyzuje zásoby pitné vody u nás. Chystá různé ceny za vodu (podle objemu její spotřeby) i stavbu přehrad. Ale leckde by stačilo obnovit meandry v korytech toků. Srovnáte-li 150 let staré mapy se současnými, zjistíte, že délka dolního toku jihočeské Blanice se zkrátila o 39 procent. Spraví to přehrada? Zbyněk Petráček