Rozkol s Němci a EU vyjde Turky draho

ANKARA/BERLÍN/BRUSEL Turecko se opět staví na nohy. Ovšem postavení je to vratké, i když podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) letos tamní ekonomika poroste asi o 2,5 procenta a v příštím roce dokonce o 3,3 procenta.

Například v prvním letošním čtvrtletí míra nezaměstnanosti v Turecku dosáhla 13 procent, nejvíc za posledních sedm let. A ještě koncem loňského roku hospodářství ztrácelo meziročně 1,8 procenta. Teprve za cenu obřích fiskálních stimulů se vládě podařilo ekonomiku stabilizovat a růst HDP pak v prvním čtvrtletí letošního roku dosáhl pěti procent.

Vláda v Ankaře vyhlásila pro firmy daňové prázdniny, včetně dočasného zrušení spotřební daně. Obdobně pak vláda letos dokapitalizovala úvěrový garanční fond, což umožnilo poskytnout tureckým společnostem nové půjčky za asi 50 miliard dolarů, a dokonce na sebe převzala zodpovědnost za jejich případné nesplácení. Už nyní ale ve fondu zbývá jen 19 miliard. Jinými slovy, turecká ekonomika se drží nad vodou za cenu nemalého úsilí.

Co přitom může tureckému hospodářství velmi uškodit, jsou napjaté vztahy s Německem, které platí za jeho nejdůležitějšího obchodního partnera. K našim západním sousedům směřuje největ- ší část tureckého vývozu, navíc v zemi působí asi 6800 německých firem.

Turecko na vlastní nebezpečí

Ročně do Turecka vyráží na dovolenou několik milionů Němců. Zatímco v roce 2015 představovalo 5,6 milionů německých turistů celkem 15 procent všech návštěvníků Turecka, loni jich přijelo už jen 3,6 milionu.

A teď by jich mohlo být ještě méně. Vztahy mezi oběma státy se vyostřily poté, co před pár dny turecká policie zatkla šest pracovníků mezinárodní organizace Amnesty International, včetně německého občana a bojovníka za lidská práva Petera Steudtnera. Turci razii odůvodnili tím, že zadržení jsou součástí širšího spiknutí proti tureckému prezidentu Recepu Tayyipovi Erdoganovi, které mělo souviset s neúspěšným loňským pokusem o puč.

Německé vládní špičky reagovaly doporučením občanům, aby cesty do Turecka omezili, a pokud tam pojedou, tak na vlastní nebezpečí.

„V poslední době byla v několika případech uvalena na Němce opatření omezující jejich svobodu, jejichž důvod ani trvání nejsou pochopitelné. V těchto případech byla navzdorymezinárodním právním závazkům částečně upřena

ANALÝZA

konzulární péče,“stěžovalo si spolkové ministerstvo zahraničí.

Absurdní obvinění

Celé situaci rovněž nepřispívá, že Turecko v květnu obvinilo u Interpolu celkem 681 německých firem včetně automobilky Daimler, že financují terorismus. Před několika týdny pak měli Turci předat Berlínu seznam 68 německých společností, které viní z napojení na islámského duchovního Fethullaha Gülena v USA, jemuž Ankara přičítá zosnování loňského pokusu o puč. V pondělí však média informovala, že Turci svou žádost u Interpolu formálně stáhli.

Zhoršení vztahů s Německem nyní Turkům ještě více kompliku- je vleklé vyjednávání o připojení k Evropské unii. Průlom ostatně nepřineslo ani včerejší jednání představitelů Evropské komise s tureckými ministry v Bruselu.

Eurokomisař pro sousedskou politiku a rozšíření Johannes Hahn, který komisi zastupoval společně se šéfkou diplomacie EU Federikou Mogheriniovou, podle agentury AP vyjádřil „velmi silné znepokojení“nad zatýkáním v Turecku.

AP nicméně zaznamenala, že turecký prezident Erdogan před včerejším jednáním v Bruselu pokračoval ve své protizápadní rétorice. Prohlásil mimo jiné, že éra submisivního ustupování Turecka před každým požadavkem Západu je pryč.