Kyrgyzové řeší záhadu šeku

Politici v Biškeku prověřují, zda česká firma Liglass Trading CZ neporušila podmínky výběrového řízení

PRAHA/BIŠKEK Kyrgyzští politici mají podezření, že firma Liglass Trading CZ nesplnila všechna zadání výběrového řízení na výstavbu vodních elektráren za 12 miliard korun. Jednou z podmínek bylo, že na účet Státního výboru pro průmysl, energetiku a přírodní zdroje Kyrgyzské republiky firma Liglass Trading CZ zaplatí za účast v tendru 1,2 milionu dolarů (necelých 28 milionů korun).

LN se podařilo získat kyrgyzské dokumenty související s výběrovým řízením, které obsahují detailní informace o tom, komu a kam daný depozit odeslat. Podle tří zdrojů LN v Biškeku není jisté, zda česká firma tyto požadavky splnila.

Důvodem, proč se Kyrgyzové o poplatek ve výši 1,2 milionu dolarů zajímají, je nejasná a rozporuplná finanční kondice firmy Liglass Trading CZ. Její zástupci sice neustále tvrdí, že na výstavbu deseti vodních elektráren mají dostatek peněz, dostupné dokumenty v obchodním rejstříku však ukazují opak. Ve sbírce listin je poslední výroční zprávou ta z roku 2014, z níž vyplývá, že společnost se před třemi roky propadla do milionové ztráty. Majitel firmy Michael Smelík přesto tvrdí, že má k dispozici kolem deseti miliard korun.

Parlamentní očko

Vlivný vládní poslanec Janar Akajev patří k hlavním kritikům zakázky pro Liglass Trading CZ, za kterou lobboval prezidentský kancléř Vratislav Mynář aministerstvo průmyslu a obchodu. Akajev LN sdělil, že za parlament požádal příslušný úřad (jenž měl výběrové řízení na starost) o doložení, zda Liglass skutečně splnil požadavek na zaslání depozitu ve výši 1,2 milionu dolarů na příslušný bankovní účet v Centrální státní pokladně ministerstva financí. Kyrgyzský poslanec má podezření, že firma peníze na účet neposlala, nýbrž že částku složila v jiné formě – například směnky či bankovního šeku.

Důvodem, proč Akajev znejistěl, byla vyjádření některých úředníků, kteří se kolem výběrového řízení motali. Jedním z nich je šéf Státního výboru pro průmysl, energetiku a přírodní zdroje Dujšenbek Zilalijev. Ten se firmy Liglass Trading CZ od začátku zastává. V jednom z výstupů pro kyrgyzská média Zilalijev naznačil, že Liglass namísto transferu z účtu na účet předložil bankovní šek. „Bankovní výpisy máme, šek na 1,2 milionu máme také. Na všechny firmy jsme měli stejné požadavky, všechny předložily požadovaný balík dokumentů. V komisi je přes 20 lidí, kteří viděli všechny dokumenty. Máme podepsáno, že se skutečně seznámili se všemi dokumenty,“ řekl Zilalijev před pár dny v článku, který mají LN k dispozici.

Poslanec Akajev na začátku týdne v exkluzivním rozhovoru pro LN záležitost ohledně depozitu ve výši 1,2 milionu dolarů vysvětlil slovy: „Původně bylo v plánu, že Liglass složí depozit ke každé z 10 plánovaných vodních elektráren. Tato jistina měla představovat zhruba 1,2 milionu dolarů. Vládní úředníci však v několika rozhovorech v uplynulých dnech naznačili, že tento depozit je složen ve formě bankovního šeku. Nešlo by tedy o peníze v hotovosti nebo ve formě bankovního převodu. Pokud tomu tak skutečně je, šlo by o porušení podmínek výběrového řízení. Ukázalo by se totiž, že kyrgyzská strana nemá ani depozit, který po firmě ve výběrovém řízení žádala.“

LN zaslaly Liglassu dotaz, zda firma splnila všechny podmínky výběrového řízení a složila na požadovaný bankovní účet částku 1,2 milionu dolarů. Výkonný ředitel Jiří Vojtěchovský však na e-mail ani SMS nereagoval. Vyjádření bylo možné získat jen z webu společnosti. „Liglass Trading CZ splnila podmínky otevřeného výběrového řízení v Kyrgyzstánu. Zaplatila více než 1 milion USD na garanční vklad a související poplatky. Zpracovala, předložila a obhájila technickou dokumentaci k dílu,“píše se na internetových stránkách firmy.

Válka o vodu

Kyrgyzovémají kvůli tendru na vybudování kaskády hydroelektráren na řece Naryn velice horké léto. Vítězství v oboru neznámé české firmy Liglass Trading CZ kyrgyzské politiky a veřejnost pobouřilo. Voda totiž patří k tomu nejcennějšímu, čím Kyrgyzstán disponuje.

Dopisovatel časopisu Foreign Affairs ze Střední Asie David Trilling v jednom z článků napsal, že voda rozhoduje o vztazích mezi státy v regionu – Kazachstánem, Kyrgyzstánem, Tádžikistánem, Turkmenistánem a Uzbekistánem. Dostatek vodních zásob má jen Kyrgyzstán a Tádžikistán. Bývalý uzbecký prezident Islam Karimov v roce 2012 dokonce varoval, že v budoucnu by se kvůli zásobám vody mohlo ve středu Asie i válčit.

„Abyste pochopili, jak je voda pro Kyrgyzstán důležitá, je třeba říct, že naše země nemá ložiska ropy ani plynu. Voda je to hlavní, co máme. Nejen z ekonomického, ale i ze strategického hlediska. Máme pod kontrolou tok vody pro všechny země, které jsou po proudu, jako je například Uzbekistán s 30 miliony obyvatel nebo rozlehlé kazašské stepi,“vysvětlil v pondělním rozhovoru pro LN Akajev, který se do parlamentu dostal jako nestraník na kandidátce vládní Sociálnědemokratické strany. Její dres obléká i premiér Sooronbaj Jeenbekov, který podle Akajeva nese za kauzu hlavní odpovědnost. Jeenbekov je také favoritem podzimních prezidentských voleb. I proto Akajevův rozhovor rozvířil tamní politickou scénu.