Montessori? Školy i domovy seniorů
Do péče o seniory stále víc pronikají metody alternativní výuky dětí. Pomáhají lidem s demencí zůstat co nejdéle soběstační
PRAHA Stejně jako roste popularita alternativních metod výuky ve školách, objevují se i inovativní přístupy k péči o staré lidi s demencí. Jde zejména o montessori pedagogiku, jejíž metody se ve světě začínají uplatňovat nejen při výchově dětí, ale právě i v denních stacionářích a domovech důchodců. Také v Česku už vzniklo první montessori centrum denní péče o seniory.
Montessori metoda je postavena na principu, že dospělí by neměli dítě do činností nijak manipulovat. Měli by je nechat, aby se svobodně rozhodlo, co chce dělat, v jakém tempu a jak dlouho. Dítě tak vedou k samostatnosti a nezávislosti. Zároveň pro ně vytvářejí speciální prostředí s různými pomůckami, na kterých se učí rozvíjet své schopnosti. Podobnou péči však potřebují i lidé s demencí.
„Když jsem před dvěma a půl roku zakládala centrum pro odlehčovací služby pro lidi s demencí, chtěla jsem je dělat jinak a zkoumala jsem ve světě, co by mě mohlo inspirovat,“vysvětluje Jarka Švarcbachová, proč i její pražské Centrum Seňorina začíná uplatňovat metodymontessori pedagogiky v praxi.
Zatímco u dětí dává tato metodika možnost, aby se rozvíjely, u lidí na druhém konci života je to především příležitost zůstat soběstační co nejdéle. „Pomáhá jim to udržet si dovednosti, které ještě mají, a mohou zažít pocit užitečnosti a sounáležitosti v nějaké komunitě,“vysvětluje Švarcbachová. Montessori myšlenky ji zaujaly natolik, že sestavila výukový kurz péče o seniory a nechala ho akreditovat u ministerstva práce.
Pomůcky i speciální prostředí
V jejím centru denní péče a terapie se klienti mohou zapojovat do běžných domácích činností, jako je zalévání květin, krmení rybiček či prostírání stolu, jako to dělali dřív, ale sami už teď nemohou.
Udržet si základní dovednosti napomáhají seniorům také různé pomůcky. Nejde však o ty stejné jako u dětí. Musí být velikostně uzpůsobeny dospělým lidem. Jsou to například karty, na nichž jsou vyobrazeny párové obrázky – tře- ba pasta na zuby a kartáček. Pomáhají lidem s demencí procvičovat slovní zásobu anebo jenom pokládáním stejných tvarů na sebe trénovat poznávací funkce mozku. Princip je ale vždy ten, že se klient věnuje činnostem, které v životě dělal a jež ho bavily, nikoli uměle organizovaným aktivitám.
Důležitou roli v těchto centrech péče o seniory s demencí hraje upravené prostředí. Jde o používání jmenovek, popisků i výzev k aktivnímu zapojení. Například v koutku věnovaném úklidu jsou vyrovnané smetáky a lopatky a u nich je cedulka s nápisem Pomozte nám uklidit.
V Americe či Austrálii jsou dál
Používání těchto metod i v centrech pro seniory začalo teprve ne- dávno, v roce 2006, uvedla Australanka Anne Kellyová, průkopnice v aplikování montessori metod při péči o seniory, která se v Praze účastní mezinárodního montessori kongresu. Ten začíná dnes a přijede na něj na 2000 učitelů a odborníků na vzdělávání.
Nejdále jsou se zaváděním těchto metod podle Kellyové v USA, Kanadě a Austrálii. Do Evropy teprve postupně pronikají. A je to snadno vysvětlitelné. V anglosaském světě jsou školy a školky, které k výuce používají montessori metody, totiž velmi populární. Vždyť jednu takovou navštěvuje i princ George, syn Williama a Kate a pravnuk britské královny Alžběty II.
Také v Česku jsou ze všech alternativních typů škol nejčastější. Zaregistrováno je jich víc než 50 a zhruba 100 školek. Montessori má také jedno gymnázium.
V tuzemsku žije podle nejnovějších dat kolem 150 tisíc lidí s demencí, v roce 2036 jich bude víc než 300 tisíc. Celkem dají zdravotní pojišťovny na péči o nemocné demencí více než miliardu korun ročně.
České ministerstvo zdravotnictví chce letos se zdravotními pojišťovnami vyjednat proplácení preventivních prohlídek k odhalení Alzheimerovy nemoci a dalších demencí u seniorů.
Podle odhadů mezinárodního sdružení Alzheimer’s Desease International (ADI) bude žít v roce 2050 na světě 131 milionů lidí s demencí.