USA opět trestají Rusko, EU je proti
WASHINGTON/BRUSEL Americko-ruské vztahy se hned tak nezlepší, navzdory předvolebním slibům Donalda Trumpa. Další ránu utrpěly v noci na včerejšek, kdy Sněmovna reprezentantů schválila další várku sankcí, které trestají Rusko především za jeho snahu ovlivnit americké prezidentské volby.
„Upřímně řečeno, šance na zlepšení situace je prakticky nulová,“citoval včera deník The Financial Times Sergeje Rjabkova, náměstka ruského ministra zahraničí. Předpokládá prý, že sankce budou v této podobě schváleny i v Senátu.
Američtí senátoři jim sice už jednou dali zelenou, v srpnu si ale hlasování budou muset zopakovat, protože kongresmani zákon rozšířili ještě o sankce proti Severní Koreji kvůli jejímu raketovému a jadernému programu.
Pak ještě musí zákon podepsat prezident Trump, vzhledem k jeho včerejšímu hladkému schválení v poměru hlasů 419 ku 3 by však jeho případné veto kongres stejně pravděpodobně přehlasoval.
„Množství hrozeb, které naší národní bezpečnosti kladou Írán, Rusko a Severní Korea, nelze bagatelizovat,“řekl po schválení sankčního balíčku Paul Ryan, republikánský šéf dolní sněmovny. Zdůraznil přitom silnou podporu sankcím ze strany demokratů i republikánů.
Sankce postihují jednotlivce i firmy, které by investovaly do energetických projektů, v nichž mají Rusové alespoň 33procentní podíl. Postih čeká i ty, kteří by se podíleli na ruské těžbě ropy v Arktidě nebo by pomáhali Rusku ve
Plynovod Nord Stream II
vývozu zbraní. Zákon také stanoví úvěrová omezení na šest ruských bank a znemožňuje Trumpovi sankce zrušit bez souhlasu Kongresu. To se Bílému domu nelíbí a pokládá to za možný precedens, který by omezil prezidentův vliv na zahraniční politiku.
Postih Shellu i OMV
Výše zmíněný postih firem podílejících se na ruských energetic- kých projektech se ale úzce týká i Evropanů. I proto se proti sankcím opakovaně vyslovuje Evropská unie. V sázce jsou tak obří projekty, v nichž je zapojen například anglo-nizozemský koncern Shell, německé firmy Uniper a Winterhell, rakouská OMV nebo francouzská Engie.
„Americký zákon (o sankcích) by mohl mít nechtěný dopad na energetické bezpečnostní zájmy Evropské unie,“nechal se slyšet šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker. „Proto se komise dnes shodla, že pokud naše obavy nebudou dostatečně vyslyšeny, jsme připraveni zareagovat v řádu dní,“pohrozil Američanům odvetnými opatřeními.
Zvláště tvrdě se proti dalším protiruským sankcím staví Německo a Rakousko. Právě do Německa totiž povede plynovod Nord Stream II, který chce spolu se svými evropskými partnery začít pokládat na dně Baltského moře ruský gigant Gazprom.
Nový plynovod je naopak trnem v oku Ukrajině a Polsku, které zcela obchází, a obě země by tak přišly o lukrativní tranzitní poplatky. To by zcela jistě poškodilo ukrajinskou ekonomiku a ještě snížilo energetickou bezpečnost země. Projekt proto kritizoval i unijní prezident Donald Tusk.
Někteří odborníci ale upozorňují i na další, skrytý cíl nových protiruských sankcí. Podle Rema Kortewega z Nizozemského ústavu mezinárodních vztahů Cligen- dael se Trump chce zbavit velkého amerického obchodního deficitu s Evropskou unií. Namísto očekávaných obchodních bariér může Trumpova administrativa zvolit jinou cestu – dovážet více zkapalněného plynu do Evropy.
Jeho vyššímu podílu na evropském trhu až dosud brání cena, Rusové mají totiž plyn levnější. „Dodávky amerického plynu by byly vítaným zdrojem evropské energetické diverzifikace a snížily by vyjednávací schopnosti Gazpromu,“vysvětlil analytik v článku pro server Euractiv.
Plynovod tak Evropu rozděluje. Zatímco Němci a Rakušané v něm vidí hlavně komerční projekt, středoevropské státy ho vnímají spíš jako projekt geopolitický, který zvýší jejich závislost na ruském plynu.
Gazprom tvrdí, že celý projekt by kvůli novým sankcím mohl zpomalit nebo i ztroskotat. Místo dohody v rámci EU tak nyní hrozí, že o něm rozhodnou americké sankce. A to by se nelíbilo Německu ani Bruselu.
Nové protiruské sankce schválené Kongresem by mohly dopadnout i na evropské firmy, které chtějí stavět kontroverzní plynovod Nord Stream II.