Soud: Dublinská úmluva platí

Šéfka německé vlády tehdy argumentovala právě mimořádností situace, což ale mělo pro její zemi dalekosáhlé důsledky.

Kromě velkého počtu běženců, kdy v některé dny překročilo německo-rakouské hranice až 13 tisíc lidí, migrační krize hluboce rozdělila tamní společnost.

Vedlamimo jiné ke ztrátě důvěry v politické a mediální elity a k nárůstu podpory protiimigračního hnutí či Alternativy pro Německo (AfD), jež začaly na veřejných shromážděních i na sociálních sítích vinit kancléřku z vlastizrady.

Necelé dva měsíce před podzimními volbami tak může verdikt unijních soudců znovu oživit imigrační téma v právě probíhající volební kampani.

Zejména strany, jež patřily před dvěma lety k největším kritikům kancléřky, se mohou cítit v tehdejším odporu utvrzeny.

V Německu ovšem zazněly i hlasy poukazující na další část soudního usnesení. V něm totiž soudci konstatovali, že každý členský stát má možnost přijímat běžence i na základě vlastní iniciativy, pokud například ostatní signatáři dublinského systému nemohou plnit své závazky.

Soudci se postavili proti doporučení

Včerejší rozhodnutí Evropského soudního dvora je zajímavé i z toho důvodu, že soudci se postavili proti doporučení jedné z generálních advokátek při tribunálu Britky Eleanor Sharpstoneové.

V červnu vypracovala stanovisko, v němž se uvádělo, že odklon od dublinského systému byl přípustný, a to vzhledem k největšímu přesunu obyvatel, jaký evropský kontinent zažil od dob druhé světové války.

V konkrétním případě posuzovali soudci podněty, jež podali muž původem ze Sýrie a žena z Afghánistánu. Oba dorazili do Slovinska a Rakouska ze sousedního Chorvatska. Kvůli tomu se ale odmítly slovinské a rakouské úřady jejich žádostmi zabývat, a navíc je poslaly zpět do Chorvatska. Právě tam se mělo celé azylové řízení na základě pravidel dublinského systému odehrávat.

Soudní dvůr Evropské unie se ale včera také zabýval žalobou vlád Slovenska a Maďarska na systém povinných kvót na přerozdělování uprchlíků z Řecka a Itálie mezi jednotlivé členské státy EU.

To bylo přijato většinovým způsobem proti vůli Slovenska, Maďarska a Česka, přičemž slovenská a maďarská vláda proti nim podaly žalobu.

Další z generálních advokátů soudu Yves Bot ovšem včera tribunálu navrhl jejich žaloby zamítnout.

Odůvodnil to tím, že dohoda prý pomáhá Řecku a Itálii „účinně a adekvátním způsobem“zvládnout následky uprchlické krize z roku 2015. Soudci se ovšem doporučením generálního advokáta nemusí řídit, což ukázalo i jejich včerejší rozhodnutí ve věci platnosti Dublinské úmluvy.

Budapešť i Bratislava se proti stanovisku generálního advokáta ohradily.

„Slovensko je proti kvótám a vždy proti nim bude. Budeme se naopak snažit hledat řešení, které umožní migrační toky do Evropské unie snížit,“reagoval ministr vnitra Robert Kaliňák.

Maďarský ministr zahraničních věcí Péter Szijjártó uvedl pro agenturu MTI, že jeho vláda učiní vše, co bude v jejích silách, aby žádní migranti do Maďarska nepřišli.

Necelé dva měsíce před německými volbami může verdikt unijních soudců znovu oživit i migrační téma v kampani