Sova Hedvika v kolotoči konzumu
Blud záměru, termín, který ve dvacátém století zavedli anglosaští literární kritikové, trápí mnoho umělců. Možná že slavná britská spisovatelka J. K. Rowlingová už dnes trochu lituje, že do čarodějnické ságy o Harrym Potterovi zařadila dětmi tolik milovanou postavu sovy Hedviky. Napadlo mne to, když jsem narazil na zprávu odborného časopisu Global Ecology and Conservation, která na základě průzkumu dává do souvislosti úbytek chráněných druhů sov s knihami a filmy o mladém kouzelníkovi.
Tržnice v Indonésii, ale i v Indii v posledních desetiletích zaznamenaly prudký nárůst poptávky po sovách, které pro obchodníky chytají pytláci. Ptáky jako dárek vyžadují od rodičů děti zejména proto, že Hedvika byla prvním věcným dárkem v životě Harryho Pottera. A v Asii si jistě mnohem více mladých kluků o sobě myslí, že má čarodějnické sklony, než u nás v Evropě, takže rodiče udělají vše pro to, aby si pro chlapečka pořídili sovičku.
Pravda je, že díky Harrymu Potterovi také proudí hodně peněz do různých projektů na ochranu sov, avšak druhá strana mince už nevypadá radostně, kouzelně, a pohádkově už vůbec ne. Ta méně rozumná skupina fanoušků Harryho Pottera chce tyto ptáky vlastnit. Hedvika zemře v sedmém díle seriálu po zásahu zlého Voldemorta, ale nikdo není schopen spočítat, kolik sov trpí a umírá v klecích.
Odborníci Oxford Brookes University zkoumali na ostrovech Jáva a Bali data z dvaceti indonéských tržnic. Zatímco kolem roku 2000 se prodalo jen několik set sov, loni jejich počet vyskočil na zhruba třináct tisíc! Vedoucí studie nizozemský biolog Vincent Nijman, který se zabývá nelegálním obchodem se zvířaty, pro časopis Nature řekl, že sice nemá tvrdé důkazy, ale souvislost s nárůstem obchodu s těmito ptáky a s Harrym Potterem je evidentní, už i proto, že první díl seriálu v Indonésii vyšel právě v roce 2000 a poptávka po sovách v roli domácího mazlíčka začala růst právě od této doby. „Harry Potter učinil z domácího držení sov naprosto samozřejmou věc,“tvrdí Nijman.
Tito ptáci jsou navíc extrémně levní, jejich cena se pohybuje zhruba od 200 do 800 korun, jsou mezi nimi často i ohrožené, nebo dokonce nedávno objevené druhy. Údajně se stává, že některé druhy sov vyhynou v klecích svých nicnetušících majitelů ještě předtím, než se o nich dozvědí ornitologové. V Indonésii samozřejmě platí zákaz nelegálního obchodu se zvířaty, ale úřady zřejmě nejsou schopny chytit každého „ptáčníka“a v zemi prý neexistuje příslušný monitorovací systém. Navíc úbytek sov není jednoduché zjistit, jelikož se jedná o noční ptáky.
Sám Nijman situaci popsal temným, leč přesným příměrem. Sovy Harryho Pottera v kleci přirovnal k řezaným kytkám. „Když je kupujeme, jsou krásné, ale jsou odsouzené k smrti. Když je vidíme na tržnici, vypadají šťastné a plné života, přestože už jsou v podstatě mrtvé.“