Marxismus stále zatíná drápky
Marxismus nefunguje, přesto bude pro některé lidi vždy přitažlivý, říká profesor historie a mezinárodních vztahů z Bostonské univerzity Igor Lukeš. Je to podle něj dáno tím, že si tato ideologie umně vypůjčila některá univerzální témata křesťanství. Stejně tak bude marxismus nadále svádět některé intelektuály. Je totiž ideologií, jež jim dává do rukou ohromnou moc – určovat, co je a co není pravda.
LNV letošním roce si připomínáme 150. výročí vydání Kapitálu Karla Marxe. Jaké jsou podle vás hlavní důvody, proč je marxismus pro mnohé stále tak přitažlivý?
Marxismus má schopnost zatnout drápky do duší lidí, protože si vypůjčil univerzální témata křesťanství. V Bibli se říká: „Nechte maličkých přijíti ke mně, neboť jejich je království nebeské.“a v řadě dalších míst se akcentují bezmocní, utlačovaní a chudí. Bohatí jsou oproti tomu v Bibli odsouzeni jako třída: „Snáze projde velbloud uchem jehly, nežli by bohatý vešel do království nebeského.“V podobném duchu Internacionála apeluje na „otroky“a říká doslova: „Již chví se světa základ vratký, my ničím nejsme, buďme vším.“To je verš plný křesťanské naděje. To, že marxismus akcentuje univerzální hodnoty, hodnoty křesťanství, podle mne z velké části vysvětluje jeho dlouhodobou přitažlivost.
LN Mimochodem myslíte, že lze položit rovnítko mezi Marxe a marxismus, nebo mluvíme o něčem odlišném?
Marx a marxismus, to jsou dvě rozdílné věci. Marx byl intelektuál, který předstíral, že je revolucionářem. Ve skutečnosti byl notoricky líný, nechal se živit Engelsem a nějaké revoluce a stavění barikád ho nezajímaly. Marxismus je něco úplně jiného, je to do značné míry produkt Engelsův. Sám termín vymyslel on, stejně jako řadu pojmů spojovaných s Marxem. Málo lidí ví o jednom detailu, který je docela podstatný. Když Marx v roce 1883 zemřel, přišlo mu na pohřeb méně než dvacet lidí. V té době mělo Prusko oficiální seznam zakázaných knih, jež byly podle státních úřed- níků pro křehké duše občanů nebezpečné. Žádné Marxovy knihy na tom seznamu ale nefigurovaly, protože byly z hlediska pruských policajtů bezvýznamné. Teprve když se Marxova odkazu chopil Engels, vznikla ideologie, v jejímž jménu pak komunisté vládli po dlouhé dekády v mnoha zemích po celém světě.
LN Čím to je, že měl marxismus vždy takovou přitažlivost pro intelektuály?
Marxismus je specifický tím, že dává moc intelektuálům. V ostatních, nemarxistických systémech mohou vládnout aristokraté, bohatí nebo vojáci. Ale jen vmarxistických společnostech patří intelektuálové k těm nejmocnějším. Protože jsou to právě oni, kdo kontrolují mechanismus, který určuje, co je to pravda. Co je marxistické a co je nemarxistické, kde je „správná strana barikády“. Kdo má monopol na určení pravdy, ten vládne.
Víte, člověk se naučí žít i pod šibenicí. Ale musí znát pravidla. Ukázal to Pavlov, když dělal pokusy se psy. Když zmáčkli tlapkou jedno tlačítko, dostali vodu, když jiné, dostali elektrický šok. Brzo se naučili jedno používat, druhému se vyhýbat. Problém nastal, když se signály opakovaně přehazovaly. Výsledkem byla smrt pokusného psa. Nezemřel v důsledku elektrických šoků, ale kvůli tomu, že nevěděl, jak se v tom zmateném světě měnících se signálů orientovat. Nevěděl, co je „pravda“. Přesně tohle se dělo ve stalinském Rusku, kde člověk neměl jistotu, že co bylo pravda včera, zůstává pravdivé i dnes. Člověk mohl skončit na popravišti, protože v dobré víře hlásal, co platilo včera, a nevšiml si, že strana mezitím otočila o 180 stupňů.
Možnost určovat pravdu, to je klíč ke kontrole společnosti. Proto bude marxismus pro intelektuály vždy lákavý. Marx centrálnost intelektuálů podtrhuje, když píše, že proletariát představuje materiální zbraň, zatímco filozof k pokroku dějin přináší zbraň intelektuální. Jistě tím měl na mysli svou Prometheovskou úlohu v dějinách: jeho ohněm měla být údajně „vyřešená hádanka dějin“. On jako filozof dává lidstvu mapu a kompas na cestu do pozemského ráje, ideálně spravedlivé společnosti, kde jsou všichni svobodni, rovni a žijí v prosperitě.
LN Často se říká, že marxismus a komunismus jsou plné skvělých myšlenek a nepodařilo se je uskutečnit pouze proto, že se při jejich zavádění do praxe staly chyby. Je na tom podle vás něco pravdy?
To je absolutní nesmysl. Znovu se odvolávám na empirickou realitu. Jasně ukazuje, že tyto myšlenky nefungují. Utopické komunity, které například vytvářel na počátku 19. století britský socialista Robert Owen, byly schopné přežít rok dva, protože v nich lidé nechtěli být. Ti, kdo tvrdě pracovali, totiž dostávali stejně jako ti, kdo se flákali. Takže se brzo každý hádal s každým a pracovat se nechtělo nikomu.
To samé platilo napříč historií. Komunisté museli postavit berlínskou zeď, protože v NDR už téměř nebyli inženýři, učitelé, právníci, lékaři a schopní farmáři. Proto na hranicích Československa pohraničníci stříleli na každého, kdo tu nechtěl žít. Marxistické režimy se buď zevnitř rozloží, nebo svůj kolaps po desetiletí zadržují silou, s pomocí vojska, tajné policie, udavačů, cenzury a tanků.
LN Našel byste navzdory tomu na Marxově učení něco pozitivního?
Určitě. Jedním z pilířů marxismu je víra, že v kapitalismu dochází ke stále větší koncentraci kapitálu. To je doložitelné. Nebo že jednou z charakteristik kapitalismu je tendence vytvářet monopoly. Tyto myšlenky člověk nemůže ignorovat. Myslím, že aby kapitalismus přežil, musí dál dělat to, co činí dosud: regulovat se a bránit vytváření monopolů, viz například boje USA a EU s firmami jako Apple nebo Google.
Všeobecně ale platí, ze marxistický komunismus a nacismus sdílely jedno podstatné – víru, že někde v blízké budoucnosti existuje historická fáze, za jejíž dosažení stojí za to obětovatmiliony nevinných obětí. Z toho mě dodnes mrazí, jak málo marxistů vidí, že jejich ideologie stojí na špatných předpokladech a několika banálních poučkách.
Každý člověk je nesmírně komplikovaný, má plastické hodnoty a stále se měnící touhy a potřeby. Udělat z něj agenta historického pokroku a hnát ho do onoho údajného ráje na zemi lze jen pomocí násilí, přetvářky, lhaní a orwellovských manipulací.
LN Nemáte pocit, že v poslední době dochází k jakési renesanci marxistických myšlenek, ať již v souvislosti s ekonomickou a finanční krizí, nebo obecně změnami ve společnosti?
Sám marxismus má kořeny v hnutí ludditů, které bylo reakcí
LN Marxismus by v tomto ohledu tedy měl být lákavý. Vždyť to je přesně to, nač Marx upozorňoval. Totiž že pokračující industrializace a mechanizace povedou ke stále rostoucí nezaměstnanosti, protože kapitalismus se nedokáže reformovat.
Jenže tahle teorie se nikdy nerealizovala, kapitalismus se vždy dokázal proměnit, a ačkoli stroje braly lidem práci, ta samá technologie vytvořila pracovní místa nová, která byla lepší, zdravější a lépe placená. A to samé se děje i nyní. Kapitalismus se vždy dokáže proměnit, což porazí marxistickou víru číslo jedna – že kapitalismus není zreformovatelný.
Možnost určovat pravdu, to je klíč ke kontrole společnosti. Proto bude marxismus pro intelektuály vždy lákavý.
LN Takže nevěříte tomu, že by měl marxismus ve Spojených státech šanci uspět?
Marxismus nemá v Americe šanci. I když je pravda, že jsem ještě nedávno tvrdil, že Donald Trump nikdy nevkročí do Bílého domu.
Vystudoval anglistiku a filozofii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Ve druhé polovině 70. let emigroval do Spojených států, kde se živil nejprve jako taxikář, posléze se vrátil k akademické dráze. Přednáší na Frederick S. Pardee School of Global Studies Bostonské univerzity. Zaměřuje se na meziválečnou a poválečnou historii a politiku střední a východní Evropy a Ruska. Je rovněž honorárním generálním konzulem České republiky v Bostonu.