Část psychofarmak bereme zbytečně
Depresi je potřeba přijmout jako výzvu ke změnám, ne jako trest nebo trvalou normu, ze které není východisko, říká psychoterapeutka Kromě ambulantní péče, kterou poskytuje pacientům v Hrabyni na Opavsku, založila také komunitu U dobré naděje. Poslední dobou jí přibývají klienti, kteří se psychofarmak dožadují i v situacích, kdy jejich nasazení není nutné.
Markéta Dobrá.
LN Souhlasíte s tím, že v mnoha případech dochází ke zbytečnému nadužívání psychofarmak? Je to tak, že pilulky jsou zkrátka v módě a užívají je i ti, kdo by nemuseli?
Ze své letité praxe to mohu potvrdit. Před mnoha lety, kdy jsem v ambulantní praxi začínala, byl problém lidi bez zkušenosti s psychiatrií do ambulance vůbec dostat a mnohé z nich přemluvit, že na je- jich potíže je potřeba kromě další léčebné péče užívat i léky. V posledních letech se naopak lidé s nejrůznějšími příznaky a potížemi do mé praxe sami hrnou, někdy i preventivně nebo na radu přátel. A jim musím naopak vysvětlovat, že ne vše se má a dá řešit léky, že napřed je třeba zvažovat i jiné, třeba psychoterapeutické postupy, změnit režim, dietu, hodnoty, řešit problémy, které za příznaky stojí.
LN Kromě spotřeby léčiv stoupá také počet těch, kdo jsou na nich závislí. Kdo za to podle vás nese zodpovědnost? Nejsou to nakonec i sami lékaři, kteří léky předepisují?
Nedá se vyloučit, že za některé případy nadužívání léků mohou lékaři. Většinou to ale nejsou psychiatři, alespoň ne ti moderní a psychoterapeuticky vychovaní, kterým jde o vyléčení klienta. Psycho- farmaka předepisují i praktičtí lékaři, kteří úskalí závislosti často neodhadnou, anebo si předpisem žádaného léku zkrátí frontu v čekárně a krátkodobě takto nemocnému pomohou. Odpovědnost za léčbu a její formu však není jen na lékaři, ale na obou stranách, tedy i na poučeném klientovi.
LN Nedávno se šéf lidovců otevřeně vyjádřil, že bere antidepresiva. Bez ohledu na politiku – je dobře, když veřejný činitel o těchto věcech hovoří bez obalu?
Antidepresiva nejsou léky, které by vyvolávaly závislost. Pokud je někdo užívá, neměl by se za to stydět a je vždy dobře, když o tom i veřejně mluví. Pomáhá to slabším nebo nejistým, aby se nestyděli o svých potížích mluvit a řešit je.
LN
Kdy si ještě člověk může poradit s depresí sám a kdy už by měl zajít k odborníkovi a třeba i vyžadovat léky?
Slovo deprese nebo depka je často laickou veřejností zneužíváno a lidé jej zaměňují s normálním smutkem, rozladěním, truchlením nebo lítostí. Hranici mezi tím, zda a kdy je třeba zajít k odborníkovi, má každý člověk trochu jinde. Každý máme jinou míru potíží, které ještě uneseme a zvládneme svými silami a které již potřebujeme řešit s pomocí nějakého odborníka. Já svým klientům doporučuji jít se poradit při těžké nebo psychotické depresi, při depresi, která trvá déle než dva až tři týdny, při depresi s výraznými somatickými projevy, která narušuje fungování člověka v zaměstnání, v rodině a vztazích. Na terapeutovi potom je, zda klientovi doporučí vedle psychoterapie i užívání vhodných psychofarmak. ver