Zavěste zeleň na stěnu!
od místních včel (hotel jich na střeše chová na osmdesát tisíc!), ale třeba i jahody, které si lze utrhnout přímo z okna. Zejména však příjemné prostředí, jež se především v horkém létě výrazně liší od okolních ulic. V číslech není tento pocit snadné vyjádřit. Interní výzkum hotelu, který se snaží porovnat výhody porostlé fasády oproti holé, zatím není uzavřený. ké, není to velké téma. A slyším je vždy od lidí, kteří ještě žádnou zeleň na fasádě nemají. Od těch, kdo ji již mají, jsem ještě výhrady neslyšel,“dodává.
Maria Leiferová z Boutiquehotelu Stadthalle jeho slova potvrzuje: „S pavouky ani hmyzem problém není. Nemáme více škůdců, v domech bez zeleně se hmyz vyskytuje stejně. Někdy tu jsou, ale ne nutně více než jinde,“tvrdí Leiferová. Tu a tam je prý třeba vyřešit problém s holuby, s nimi se ovšem ve velkých městech potýkají všude. Hosté si podle ní častěji stěžují spíš na to, že jim vegetace do pokojů nepropouští dost světla. Pak je opět na technikovi, aby ji zkrotil.
Jürgen Preiss vidí v ozelenění svislých stěn velkou příležitost, jak obecně zlepšit kvalitu života ve stále rostoucích a zahušťujících se městech. Ve Vídni vzrostl počet obyvatel od roku 2006 o 11 procent na současných asi 1,84 milionu a očekává se, že jich do roku 2029 přibude čtvrtmilion. „Podle hrubého odhadu je Vídni dvanáct tisíc hektarů čisté fasádní plochy, z toho jsou již odečtena okna,“shrnuje Preiss.
Toto číslo podle něj tvoří čtvrtinu celé rozlohy města a další velký potenciál mají střechy o celkové rozloze kolem sedmi hektarů. I ty se podle něj dají efektivně využít pro zeleň i pěstování zemědělských plodin. U nových stavebních projektů podle Preisse ostatně musejí být zelené už dnes. Uskutečnit plány na ozelenění u starší zástavby je samozřejmě daleko složitější. Mnoho budov ve vnitřním městě je pod památkovou ochranou, správci veřejných objektů (například škol) se bojí hmyzu či vzniku alergií u dětí. Na paměti je třeba podle Preisse mít třeba i protipožární ochranu. Například břečťan prý není bezpečné nechat růst výše než do třetího patra, protože kvůli obsahu éterických olejů dobře hoří i mokrý.
Ty naše zimy…
Ozelenění stěn a fasád s sebou zkrátka nese náklady a pracnost. Své o tom ví i jeden z nejvýraznějších propagátorů vertikálních zahrad v Česku Josef Němec, jehož společnost se na jejich instalaci specializuje. Kromě výše zmíněných výhod zdůrazňuje, že zeleň dokáže snižovat množství polétavého prachu v ovzduší amá subjektivní a těžce měřitelný, ale nepopiratelně příznivý a zklidňující vliv na lidskou psychiku.
Inspiraci pro svoji práci čerpá Josef Němec zejména ve Francii a v Anglii. Tamní koncepty prý však nelze mechanicky aplikovat ve střední Evropě: „V těchto státech mají jednu velkou výhodu. Jejich podnebí je ovlivněno blízkostí moře, což způsobuje omnoho příznivější zimní počasí. V jejich podmínkách je relativně jednoduché realizovat venkovní vertikální zahrady. Nejčastěji používaná technologie je hydroponická, kdy jsou rostliny zakořeněné v textilii a živiny si berou z vody, která v pravidelných intervalech několikrát denně protéká celou zahradou,“vysvětluje Němec a dodává, že instalovat podobný systém v Česku by bylo riskantní kvůli zimním mrazům.
„Ve střední Evropě je problém s často velmi silnou a dlouhou zimou. Nejsou neobvyklé teploty i okolo minus dvaceti stupňů po dobu více než týden,“dodává. Proto jeho firma raději využívá vlastní postup, založený na truhlících na vodu a samozavlažovacích květináčích. „Rostliny tam žijí v substrátu a daleko lépe snášejí kruté mrazy. Věříme, že díky této technologii v dohledné době docílíme ozelenění i tuzemských měst,“říká Němec.
Bůhvíjaký zájem o vertikální zahrady však Josef Němec ze strany měst zatím nepociťuje. Vysvětluje si to tím, že dosud chyběly dobré příklady, potřebné technologie i obecné povědomí o tématu. Doufá ale, že se to brzy změní: „Nyní pracujeme na největší zelené fasádě ve střední Evropě. Realizuje se v Praze – jde o budovu AFI Karlín. Bude mít 584 malých zahrad o celkové ploše asi šestnácti set čtverečních metrů,“říká. „Tato realizace už před svým dokončením zajímá především developerské společnosti. Budovy se zelenou fasádou jsou totiž atraktivnější a lépe se poté prodávají nebo pronajímají. Jsem si jistý, že právě tato realizace způsobí změnu v uvažování investorů i měst,“uzavírá optimisticky Němec.
Odměnou je pro zaměstnance i hosty nejen med od místních včel (hotel jich na střeše chová na osmdesát tisíc!), ale třeba i jahody, které si lze utrhnout přímo z okna