Antibond a jiné ženy
Dianina proměna ve Wonder Woman je přirozená. Nepotřebuje ani kousnutí pavouka, ani mutantní vlohu. Její „zázračnost“má základ v tvrdém tréninku a v rozpoznání energií, jež přicházejí „shora“.
Mužů různého typu aktivně ovlivňujících chod světa a dějin je mnoho. Wonder Woman zůstává svého druhu jediná, proto musí být lepší než mužské protějšky. To ona se nakonec střetává s absolutním zlem, lidským vtělením boha Arese, aby mu zabránila nastolit v lidském společenství temné království. Chlapci a chlapi jsou jí každý svým způsobem k dispozici a samozřejmě nechybí milostný motiv mezi Dianou a prvním mužem, jehož spatřila už jako dospělá. Koncept homogenně feminního společenství amazonek izolovaných uprostřed oceánu je Dianou tudíž zpochybněn. Obě pohlaví byla stvořena, aby žila společně, a WonderWoman to přijímá se samozřejmostí milenky, jež v hrdince od počátku dříme.
Ony totálně nezvlčí
S jiným druhem zla se potýká Lucy ze stejnojmenného filmu francouzského režiséra Luka Bessona z roku 2014. Bojovnice obdařená nadmentálními schopnostmi, jež překonávají všechny střelné, sečné, bodné i řezné zbraně. Lucy je zbraň an sich. Zlo má všude kolem sebe, není na něj příliš připravena, takže se toto zlo místy zmocňuje jí. Skoro všichni muži jí hodlají ublížit. Spojence v takovém světě, aby pohledala, o milenci nemluvě. A přece se takový objevuje, aby jí pomohl porazit vnější i vnitřní démony.
O kolik scifistická Lucy, přestože je ve všem lepší než muži, ztrácí na eleganci, o tolik ve válce tchajwanského podsvětí získává na morální převaze. Což je úžasný klad postav, o nichž zde hovoříme. Tam, kde mužský hrdina zahnaný do úzkých totálně zvlčí a energii čerpá ze smyslu pro čest nebo z oddanosti vlasti, nachází ženský ekvivalent vyšší pozitivní zdroje, a sice obecně lidský soucit a empatii.
Což Lucy spojuje s bezejmennou mimozemšťankou z filmu britského režiséra Jonathana Glazera z roku 2013 Pod kůží (v knižní předloze originálního Michela Fabera jméno má – Isserley). Ta se vzepře zadání vábit na krásný zevnějšek osamělémuže a posílat je na porážku proto, že pro její rasu je lidské maso pochoutkou. Surrealistické pojetí snímku vykre- suje proměnu hlavní hrdinky jako bolestnou a vedoucí k sebezničení. Nicméně tato elitní náhončí umírá v pravdě a odevzdání, zatímco její mužský šéf, bezcitný vykonavatel rozkazů, přežívá odsouzen k hrozným mukám, až jej převezme vyšší spravedlnost. Muž i žena jsou vystaveni zhruba stejným situacím při odchytu obětí, morálně zvráceného jednání se však zřekne jen ona.
Úvodní scény Pod kůží, v nichž žena svléká mrtvou ženu a pak se kosmeticky zkrášluje, říká jasně: ženské zbraně jsou něco, čím muž nikdy nebude disponovat. Vyvstává ovšem otázka, proč by měly tím pádem ženy chtít ovládat zbraně typicky mužské, tak jak se to děje v Atomic Blonde. Muž, jenž pronesl onu citovanou provokující sentenci o ženách bránících pokroku, dává najevo zmatení. A divák je provokován nabídkou odpovědi: Co když žena jako taková je v těchto příbězích i mimo ně pokrok?
Špionský gender
Nové hrdinky se naučily svobodně zacházet s vlastní sexualitou. I zde si mohou dovolit víc než muži. Na konci července ohlásila producentská skupina Eon premiéru další bondovky (prosinec 2019). Protože současný představitel hlavní role Daniel Craig dlouho váhal, zda pokračovat, mezi fanoušky a publicisty se dlouze diskutovalo o tom, jaký by měl příští Bond být. Až Craig skončí, bude to tu znovu – přijde doba, kdy z něj tvůrci pod tlakem politické korektnosti udělají gaye nebo ženu?
Představa, že tento macho a požírač žen (ovšem v nitru citlivý a zraněný nenaplněnou láskou, jak víme) na plátně políbí jiného muže nebo se – z jistého úhlu pohledu – nedejbože mezi nimi stane něco horšího, je bizarní. Nicméně náhledy na věc se mění. Tak jako si dříve nebylo možné představit Mrs. Bond a teď je tu Atomic Blonde.
Kdyby nabušený alfa samec pro zdárné splnění úkolu vědomě podstoupil intimní homosexuální scénu, ztratil by na síle. Nemluvě o tom, že by ztratil podstatnou část i současného publika. Naproti tomu lesbický vztah navázaný částečně za účelem získání informací a výhody před konkurenty, jaký vidíme v případě blonďaté Broughtonové, je v pořádku. Nejen z hlediska divácké přijatelnosti, ale také proto, že žena, o níž nám tvůrci na začátku prozradí, že měla citový heterosexuální vztah, neztrácí sílu ani intimním spojením s jinou ženou. Možná je skutečně „bi“a pudy se jí prolínají s prací.
Když miluje Bond, své ženy ničí nebo je přivádí na samý kraj rizika zničení. Když miluje agentka, ničí své muže jedině ve chvíli, kdy jí nejsou hodni. Když jsou, umí je pozvednout. Atomic Blonde však také ukazuje, že žena může láskou zničit jinou ženu.
Tajný agent s ambivalentní sexualitou byl zatím postavou pro jiný žánr, například pro komedii, parodii, art. Možná se dočkáme i coming outu běžného drsného akčního agenta. James Bond se jmenovat nemůže, jeho schopnosti mít může. Připusťme možnost dosažení již zmíněného androgynního stavu. Lorraine Broughtonová, využívající tu mužské, tu ženské zbraně, je mu blízko. Proč by se mu tedy z druhé strany nemohl přiblížit muž?
Vnější krása
Nechme stranou svět špionů a vydejme se na moment za novými ženskými hrdinkami do filmů, zobrazujících reálné situace v konkrétních historických dobách a v jejich kontextu.
Předloňský snímek Kolonie německého režiséra Floriana Gallenbergera seznámil širší veřejnost s obludným zařízením Dignidad, v němž bývalý nacistický lékař Paul Schäfer dělal velmi špinavou práci pro chilského diktátora Augusta Pinocheta. V roli samozvaného věrozvěsta a gurua věznil homosexuální pedofil na odlehlém místě skupinu nešťastníků, kteří se z různých příčin podvolili jeho samozvané vládě.
Letuška Lena obětuje bezpečný návrat do demokratického světa pátrání po odvlečeném milenci. Lena se nechá dobrovolně k Schäferovi zapsat a opakovaně dává všanc zdraví i život, aby milého (a sebe) dostala na svobodu. Tato hrdinka se nestává horší než mužský démon, nicméně musí se stát lstivější, inteligentnější a vnitřně silnější. Má proti sobě psychopata. Jiní muži jí sice v útěku pomohou, je to ovšem ženská nezlomnost, díky níž se ten útěk uskuteční.
Americká režisérka Sofia Coppolová zvolila příběh z občanské války v USA, kdy ženská emancipace nebyla zdaleka rozšířená. I proto nemá ve svém letošním filmu Oklamaný jednu hrdinku, nýbrž hned sedm. Všechny v různé míře přispějí k likvidaci mužského vetřelce, jenž se v roli outsidera vloudil do jejich komunity, aby ji začal sexuálně a mocensky ovládat. Ženy a slečny (některé vlastně ještě děti) vítězí skrze morálně pochybný čin vraždy. Film se ptá – neposkvrnily se víc tím, že tyrana vykrmily a povzbudily jeho vzmach? Také Coppolové kolektivní hrdinka funguje jako příklad schopnosti ženy být lepší než muž díky extrémnímu odhodlání.
Film jako podívaná často láká na vnějškovost. A tak vedle vnitřní ženské krásy nelze nepřipomenout, že bez ohledu na genderové obsazení režisérského postu byly pro výše zmíněné role vybrány atraktivní a zajímavé herečky. Coppolová k dvorní spolupracovnici, křehké a nevinné Kirsten Dunstové, vybrala nemizící charisma Nicole Kidmanové a vulgární sexappeal Elle Fanningové. Představitelky mladších dívek jsou obdivuhodně vedeny k umění vyjádřit odpovídající míru probuzené ženskosti.
Kolonii by sama Emma Watsonová neutáhla, nicméně její adolescentní krása příběh zjemňuje a nechává vedle sebe vyrůst krásuméně atraktivní tváře ve vedlejší roli. Lucy a mimozemšťanku z Pod kůží spojuje osobnost Scarlett Johanssonové, jež svou originální smyslnost proměnila v ochrannou známku. Funguje jako vamp i jako rozcuchaná řidička dodávky. Wonder Woman je v podání Gal Gadotové zjevením. Dokonalá postava jí umožňuje být svůdnou i v oblečení, jež má spíše zahalovat.
K charakterizování stylu Charlize Theronové v Atomic Blonde si pomůžeme českým podtitulem snímku – Bez lítosti. Pokud se chcete ucházet o tuto nebezpečně krásnou ženu, musíte nabídnout něco zvláštního. To není jako s bond girls, jimž k upoutání muže stačí svůdnost.
Jestliže chce žena uspět v mužském světě, musí se stát horší než všichni muži kolem ní. Jenže to se jí nikdy nepovede. Zvítězí, když v sobě znovu najde ženu. I to říká film Atomic Blonde: Bez lítosti, s nímž do současné kinematografie přichází další z aktivních (nikoli nutně akčních) hrdinek. Když miluje Bond, své ženy ničí nebo je přivádí na samý kraj rizika zničení. Když miluje agentka, ničí své muže jedině ve chvíli, kdy jí nejsou hodni.