Poslanci budou zase řešit Sudety
PRAHA Vztah k sudetským Němcům by se měl vrátit na pořad jednání sněmovny. Prosazuje to bývalý šéfa KSČM Miroslav Grebeníček, jehož popudila červnová návštěva předsedy KDU-ČSL Pavla Bělobrádka na sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu v bavorském Augsburgu. Grebeníček chce slyšet, zda podporou sudetských Němců lidovci nepřekrucují historii.
Do Bělobrádka se Grebeníček pustil už ve sněmovní interpelaci: „Proč se vy osobně a členové vaší strany ve funkcích ústavních činitelů orientujete tak výrazně na kontakty a vztahy se Sudetoněmeckým landsmanšaftem a jeho organizacemi?“ptal se Grebeníček sugestivně.
Grebeníčkův dotaz odpovídá linii, jíž komunisté vůči landsmanšaftu drží. Chápou ho jako pohrobka sudetských Němců, kteří se před druhou světovou válkou podíleli na rozbití Československa.
Vřelé vztahy české strany se spolkem považují komunisté za snahu o revizi historie. Grebeníček by proto mimo jiné od Bělobrádka rád slyšel, zda ve svém vystoupení v Augsburgu dostatečně odsoudil mnichovskou dohodu, německou okupaci či úlohu česko- slovenských Němců při zániku první republiky.
Bělobrádek oponoval, že jeho návštěva je v souladu s českou zahraniční politikou. Období omluv za německé válečné křivdy a vzájemného smiřování je podle něj minulostí. „Explicitně jsem odmítl násilí a vyhánění na základě etnické či rasové příslušnosti nebo víry, ať už se dělo před válkou, během války, či po ní,“napsal Grebeníčkovi. Komunisty upozornil, že ačkoliv dnes opakovaně horují za připomínky historické viny Němců, sami v tomto ohledu nemají úplně čistý štít. Připomněl „rozbíječské snahy Komunistické strany Československa, která požadovala odtržení Sudet ještě před Konradem Henleinem.“
Českoslovenští komunisté se svého času sudetských Němců zastávali. Jejich postoj vycházel ze závěrů kongresu Komunistické internacionály z roku 1923, která se vyslovila pro právo sudetských Němců na vlastní identitu. „My, čeští komunisté, prohlašujeme, že budeme hájit a prosazovat právo na sebeurčení až do odtržení od českého imperialismu pro utlačované části německého národa až k posledním důsledkům,“prohlásil v roce 1931 na sjezdu KSČ její ideolog Václav Kopecký.