O normalizaci tentokrát doopravdy
Jak vzpomínají na 70. a 80. léta estébáci, jak jejich oběti, jak „obyčejní lidé“, kteří se museli vyrovnat s prolhaností režimu a s vlastním svědomím? Cyklus Příběhy 20. století se v šestnácti půlhodinových dílech snaží zprostředkovat řez českou společností v době husákovské normalizace. Název seriálu odkazuje ke stejnojmennému pořadu Českého rozhlasu, který na základě projektu Paměť národa dlouhodobě přináší svědectví pamětníků traumatických událostí minulého století, zejména nacistické okupace a komunistického teroru v 50. letech. Televizní odnož pořadu se nicméně zaměřila výhradně na éru, kterou většina obyvatel Česka osobně pamatuje a mnozí si ji dnes idealizují.
„Chceme postihnout období takzvané normalizace jinak. Východiskem tematicky laděných dílů budou příběhy lidí, které z různých úhlů umožní nahlédnout na způsob života v 70. a 80. letech, jeho každodennost, smíření i nesmíření s ním, snahu vymanit se z něj i nevyhnutelné prohry,“uvádí kreativní producent cyklu Petr Kubica. Základem pořadu jsou výpovědi shromážděné v projektu Paměť národa. Scenáristé Mikuláš Kroupa a Adam Drda vybrali pří- běhy, které postihují rozličné aspekty života v normalizovaném Československu – od přežívání poslušných straníků přes skrytý život homosexuálů, dopingové pokušení sportovců, dilemata novinářů až po protřelost veksláků.
Výpovědi pamětníků byly pořízeny metodou amerického dokumentaristy Errola Morrise, která pomáhá dodat „mluvícím hlavám“životnost a působivost. Rozhovor probíhá bez zjevné přítomnosti kamer nebo členů štábu, jen mezi čtyřma očima tazatele a respondenta. Optická soustava ovšem odpovědi zaznamenává tak, že ve výsledku má divák pocit, jako by pamětník hovořil přímo k němu.
První z příběhů, který Česká televize uvede v neděli 3. září v podvečer, nese název Agent Vian a podle tvůrců je jedním z nejsilnějších dílů – jejím smutným hrdinou je Jiří Imlauf, frontman úspěšné kapely Houpací koně, který se na sklonku 80. let jako student zavázal ke spolupráci se Státní bezpečností. Spolu s Jiřím Imlaufem vzpomíná na tehdejší události jeho spolužák z ústecké pedagogické fakulty Petr Mička, který byl jedním z objektů „Vianova“donášení.
Výrazný příběh slibuje například také čtvrtý díl cyklu, nazvaný Legenda o svatém Juliovi. Zabývá se osudem Julia Vargy, u něhož se v roce 1971 po očkování rozvinula těžká nemoc – dermatomyozitida. V osmdesátých letech se stal Julius Varga podle tvůrců Příběhů 20. století „postrachem“Státní bezpečnosti na Šumpersku. „Ačkoli jeho tělo umíralo, duch sílil. Přijal řeholní svěcení a stal se dominikánem, v jeho bytě se scházeli k diskusím disidenti, kněží, někdejší političtí vězni, intelektuálové a studenti. Julkovi mladí přátelé vzpomínají, že si od něj odnášeli samizdatové publikace, sílu do života, prožitek svobodné diskuse. Příslušníci StB Julia Augustina Vargu sledovali a předvolávali k výslechům, ale s odvážným mužem na vozíku si nevěděli rady. Nebál se jich. Zemřel v roce 1996.“
Po hraném seriálu Vyprávěj chce Česká televize nabídnout podstatně hlubší vhled do doby, která dodnes významně formuje postoje české společnosti. Dokumentární cyklus Příběhy 20. století bude mít premiéru v neděli 3. září.