Marxe je třeba znát dobře i dnes
Dnes je tomu přesně 150 let od prvního vydání Kapitálu – stěžejního díla Karla Marxe, jež ovlivnilo nejen myšlení, ale konkrétní životy stamilionů lidí na celém světě.
Lidové noviny na závěr svého seriálu o významu a osudech díla Karla Marxe položily několika ekonomům a publicistům tyto otázky: „Je podle vás 150 let po svém prvním vydání Kapitál v určitých ohledech stále aktuální? Jsou některé Marxovy myšlenky ještě živé?
tématu je obsah Kapitálu nepochybně velmi aktuální. Konkrétně například v souvislosti s nyní často diskutovaným problémem příjmové či majetkové nerovnosti, jež je podle některých nadměrná amůže vyvolávat rizika včetně například zvýšeného sociálního napětí.
Velmi přínosný je pak Kapitál též z pohledu velmi detailní a precizní deskripce tehdejší reality – zřejmě neexistuje jiné dílo, které i prostřednictvím dat tak celistvě popisuje ekonomickou realitu poloviny 19. století především ve Velké Británii.
Co bohužel může být taktéž aktuální, jsou závěry tohoto díla, které přesahují čistě ekonomický prostor a rámec řešení a přímo vedou k radikálnímu politickému řešení. Nehledě již na to, že pojetí teorie nadhodnoty a z něho plynoucí koncept vykořisťování tedy rozhodně nejsou součástí ekonomického mainstreamu.
Naopak vytvoření konceptu ekonomické analýzy produktu představuje zajímavý příspěvek ekonomické teorii, na který bylo následně navázáno v dílech levicových, ale i demokraticky smýšlejících ekonomů.
Kapitál je důkazem toho, že poměrně originální koncept, na kterém je založen, byl vytvořen v pravdě demokratických podmínkách, ale svými závěry vede k jejich následnému popření. Je však současně pravdou, že Marx vnímal Kapitál především jako teoretický koncept a doktrínu, jejíž obsah nikdy nenaplnil v praxi.
To se bohužel stalo až díky generaci jeho pokračovatelů, kteří do značné míry zneužili některé z jeho závěrů, velmi zjednodušili jeho ekonomické úvahy a principy. Z nemnoha závěrů učinili politickou ideologii, kterou poté aplikovali do podoby reálného politického systému, který v praxi prokázal svá obrovská omezení a nedostatky.
Obávám se tedy, aby zastánci myšlenky o neudržitelnosti nynější příjmové a majetkové nerovnosti s politickými ambicemi nevyužili, resp. nezneužili Marxových rozhodně ne triviálních závěrů k prosazování svých cílů. ekonom České spořitelny
překvapí, že Karel Marx psal velmi málo o socialismu. Jeho dílo je především výbornou analýzou a kritikou fungování kapitalismu 19. století, které bezpochyby přispělo k jeho pádu. I když ten pád proběhl jinak než podle představ bolševiků.
Už před první světovou válkou se totiž v britské politice tra- dovalo rčení: Teď jsme socialisté všichni. Celá britská ekonomika i zákony tehdy udělaly velký skok směrem k ochraně zaměstnanců, spotřebitelů, chudiny a sociálních jistot.
A dodnes v tom pokračují. Stojí za tím demokratická, nikoliv krvavá revoluce proletariátu. Dělníci se chopili volebního práva a vynutili si lepší životní podmínky i bez vyvraždění kapitalistů. Můžeme se lišit v názorech, zda je to dobře, či špatně, pád „divokého“kapitalismu je ale nesporný fakt.
Většina Marxových teorií se ukázala být chybná a je dávno překonána. Jestli je jeho dědictví dnes někde vidět, pak v problematice monopolů a nadnárodních konglomerátů s ekonomickou silou větší než státy naší velikosti. On první poukázal na to, že jejich fungování může být pro společnost zhoubné. Bohužel, jak víme, jejich znárodnění může být věc ještě zhoubnější.
Z Marxe však zůstává popis bezohlednosti kapitálu a od něj se odvíjí diskuse, jak jeho produktivní i ničivé síle dát náhubek, který ji limituje, ale nezardousí.
Petr Zahradník: Zneužitý koncept
výzkumné centrum EconLab při Univerzitě Karlově
Jiří Skuhrovec: Produktivní i ničivá síla Jan Macháček: Nebezpečný potenciál
je Marxovo učení v tom, že současná doba je rovněž plna sociálního napětí a nerovnosti. Je proto třeba sledovat, jaké budou v brzké době vznikat návody a ideologické školy a jaká budou nabízet řešení. A jestli v sobě podobně jako marxismus neskrývají potenciál teroru a totality. Proto je třeba Marxe znát. předseda správní rady Institutu pro politiku a společnost