Nejčastěji dospívající trápí škola

Psychoterapeut není opravář dětí na objednávku, říká psycholog a psychoterapeut Těžkým obdobím si rodina musí někdy projít.

Jan Kulhánek.

LN Je dnes dospívání těžším obdobím než dříve?

Řekl bych, že dnes děti dospívají různěji, hodně to záleží na sociokulturním prostředí rodiny, tedy na vzdělání a práci rodičů, finančních možnostech rodiny, životním stylu. Každý způsob života má pro dospívající své výhody i rizika. Děti rodičů s nižším vzděláním nebývají přetěžovány přehnanými ambicemi a důrazem na výkon, dostává se jim větší volnosti, kterou ale nemusí umět využít ve svůj prospěch. Děti z dobře zabezpečených rodin mají skvělou nabídku aktivit ke svému rozvoji a dostanou kvalitnější vzdělání, často ale nemají skoro žádný volný čas a bývají neurotizované přemírou stresu.

LN S jakými potížemi za vámi dospívající přicházejí nejčastěji?

Nejvíce kvůli škole a vztahovým problémům. Kvůli škole je často přivádějí rodiče. Škola je nebaví, necítí se tam dobře kvůli spolužákům či učitelům, někdy jsou přetěžováni nevhodným výběrem školy. Kvůli vztahovým problémům si o pomoc často říkají sami. Velkým tématem je také problém s nízkou sebedůvěrou, narušeným sebevědomím, strach ze selhání či z toho, že dospívající nebude pro druhé dost zajímavý, atraktivní.

LN Jak je to s psychiatrickými diagnózami u dospívajících?

Náctiletí mohou trpět v podstatě všemi duševními poruchami jako dospělí, typické pro tento věk jsou deprese, úzkostné poruchy, poruchy příjmu potravy, závislosti a takzvané poruchy chování. Nemyslím si, že by byl v posledních deseti letech zaznamenán nárůst některé z těchto diagnóz, spíše lidé více využívají péči odborníků, což vnímám jako pozitivum.

LN Zkuste prosím nastínit, jak vypadá práce psychologa s dospívajícím.

Rodiče do mé ordinace třeba přivedli třináctiletou Elišku, která trpěla úzkostmi a obavami, že se někomu z rodiny něco špatného stane, razantně si okusovala nehty a stranila se dětského kolektivu. Podle rodičů to souviselo s jejím strachem z dospívání. Dcera začala pravidelně docházet na psychoterapii a brzy se ukázalo, že má problém zejména s nedávným rozchodem rodičů. Měla na oba hrozný vztek, a zároveň velký strach dát ho jakkoli najevo. Máma by se prý trápila a otec by řval. Kromě individuální spo- lupráce s dívkou jsme domluvili rodinnou terapii, na kterou docházeli oba rodiče, kteří spolu i po rozchodu dobře vyšli. Eliška se uklidnila a začala se více projevovat, tedy i hádat s rodiči. Ti byli zpočátku rozmrzelí, ale brzy pochopili, že je to období, kterým si musí všichni projít. Psychoterapeut není opravář dětí na objednávku, někdy se situace vyvíjí jinak, než si rodiče představují, ale je to ku prospěchu dítěte a při vzájemné dobré komunikaci jsou nakonec spokojeni všichni.

LN Může dítě vyhledat pomoc i bez souhlasu rodičů?

Jsou služby, které může puberťák vyhledat sám – péči školního psychologa, telefonický kontakt na lince důvěry či návštěvu dětského krizového centra. Ve zdravotnickém systému ovšem musí vždy alespoň na první návštěvu přijít s rodičem. pak