Konec starých světových rekordů
Mezinárodní atletická federace plánuje zavést novou etapu světových rekordů – po roce 1991
PRAHA Po vlně kritiky návrhu plošného zrušení světových rekordů změnil předseda Evropské atletické asociace (EAA) Svein Arne Hansen své stanovisko. Původně chtěl udělat tlustou čáru za světovými maximy do sezony 2005. „Můžeme posunut hranici na rok 1991. Rád bych to přednesl už během listopadového kongresu IAAF (Mezinárodní atletické federace),“uvedl nyní Hansen.
Návrh musí být ke své aplikaci schválen veškerými kontinentálními federacami.
Komise EAA již zavedla tři hlavní faktory vedoucí k uznání rekordů, které jsou možné počítat od roku 1991, kdy se začaly zavádětmimosoutěžní dopingové kontroly. Atlet se musí podrobit požadovanému počtu dopingových kontrol a vzorky po jeho nejlepších výkonech budou uchovány dalších deset let pro případné kontroly. Dále musí být výkon sportovce dosažen ve schválené mezinárodní soutěži.
Největší stín pochybností padá především na čistotu výkonů spor-
Muži Hod kladivem: Jurij Sedych (1986 – 86,74 – SSSR). Hod diskem: Jürgen Schult (1986 – 74,08 – NDR).
Ženy 100 m: Florence Griffith-Joynerová (1988 – 10,49 – USA). 200 m: Florence Griffith-Joynerová (1988 – 21,34 – USA). 400 m: Marita Kochová (1985 – 47,60 – NDR). 800 m: Jarmila Kratochvílová (1983 – 1:53,28 – ČSSR). Skok do výšky: Stefka Kostadinovová (1987 – 2,09 – Bulharsko).
tovců z tehdejšího východního bloku z 80. let minulého století. Týká se tak i Jarmily Kratochvílové a Heleny Fibingerové. Prvně jmenovaná zaběhla v roce 1983 světový rekord v běhu na 800 metrů. Tehdy dvaatřicetiletá půlkařka jej dokončila v čase 1:53,28. Jde o nejstarší světový atletický rekord vůbec. Kratochvílová však poukazuje na to, že vymazáním rekordů vlastně IAAF říká, že byly vytvořeny za pomoci dopingu. A nařčení z něj se Kratochvílová dlouhá léta brání. „Nikdy jsem nevzala zakázané látky,“řekla listu The New York Times. Kratochvílová musela dlou-
há léta stejně jako koulařka Helena Fibingerová čelit podezření z pomoci podpůrných látek, především kvůli výjimečným výkonům v kombinaci s mužským vzezřením.
Například bývalá americká půlkařka a dnes profesorka Dukeovy univerzity Doriane Lambeletová Colemanová zpětně Kratochvílovou kvůli její postavě lituje. „Nikdo by sám sobě tohle neudělal. Vždycky mi jí bylo líto. Vždycky jsem věděla, že je jen pěšcem v té hře s jejím tělem. Byla to opravdu velmi milá osoba,“poznamenala Lambeletová Colemanová.
Sama Kratochvílová při otázkách týkajících se dopingu na obranu své čistoty rezignovala. „Zvykla jsem si na to, že mi to pořád někdo předhazuje. A už je mi to vlastně jedno,“přiznala.
To Fibingerová nevytvořila světový rekord pod otevřeným nebem, ale v hale. V roce 1977 v Jablonci poslala kouli 22,5 metru daleko. Šance, že by její rekord byl v blízké budoucnosti pokořen, není příliš pravděpodobná.
Nejlepší současné koulařky totiž vrhají své pokusy do vzdálenosti přibližně o dva metry kratší.
Fibingerová striktně odmítá, že by někdy doping užívala a za slabými výkony svých následovnic vidí nedostatečný trénink a odhodlání. „Tomu se musí člověk hodně věnovat, holky málo a špatně trénují, nejsou ochotny obětovat třeba změnu vizáže,“řekla.