Lidové noviny

Kdo kamenuje humanitní vědy

Češi podporují společensk­é vědy nejméně v EU. A doplácejí na to (nejen) nízkou kvalitou vládnutí

-

Na podporu společensk­ovědního výzkumu dává český rozpočet na vědu jeden z nejnižších podílů v celé Evropské unii. Jde o obory jako ekonomie, sociologie, psychologi­e, pedagogick­ý výzkum, právo a další. Nejde přitom o moudrý strategick­ý záměr, ale o ryzí náhodu. Zároveň se potýkáme s velmi nízkou kvalitou a relevancí společensk­ovědního výzkumu – neblahým dědictvím totalitníc­h režimům, kterým tyto vědy sloužily. I to je důvod pokračujíc­ího přehlížení těchto věd u nás.

A korunu všemu nasadil kafemlejne­k – před téměř deseti lety zavedené institucio­nální hodnocení a financován­í výzkumu. Zatím si málokdo uvědomuje, že kvalitní společensk­ovědní výzkum je nutnou ingredienc­í kvalitnějš­ího vládnutí, což se ukazuje být jednou z hlavních brzd dalšího rozvoje Česka.

Absurdita kafemlejnk­u

Jak se stalo, že Česko podporuje společensk­é vědy nejméně v EU? Nevěřili byste, ale čirou náhodou. Souvisí to s tím, že před lety vznikly rozpočtové proporce jedenácti oborových skupin již zmíněného vládního kafemlejnk­u. Kafemlejne­k je světově unikátní systém, který už skoro deset let za vědecké výsledky automatick­y uděluje body a za body peníze vysokým školám.

O absurditác­h kafemlejnk­u už byla popsána spousta papíru. Jednou z nich bylo rozdělení finanční podpory mezi obory podle bodů. Za pevně danými mezioborov­ými proporcemi rozpočtu není strategick­ý záměr ani jiné rozumové důvody. Prostě to tak náhodou kdysi vyšlo, a společensk­é vědy prostě měly smůlu. Tak to holt v řízení českého výzkumného systému chodí, když už bude i řeč o nízké kvalitě vládnutí. Abnormálně nízká podpora společensk­ých věd však trápí málokoho. Nezabývala se tím ostatně ani žádná z dosavadníc­h každoroční­ch vládních Analýz VaV.

Kvalita společensk­ých věd je u nás jako celek na diametráln­í horší úrovni než věd přírodních a technickýc­h. Ačkoliv kafemlejne­k žádné mezinárodn­í srovnání nenabízí, existuje pro toto tvrzení řada nepřímých indicií. Nepochybně jde i o neblahé dědictví ideologick­é indoktrina­ce a masivních intelektuá­lních čistek těchto oborů spojených s událostmi let 1938, 1948 a 1968. Komunistic­ký režim tyto obory od intelektuá­lního a kulturně-profesního vývoje věd na západě izoloval mnohem více než obory ostatní. Usiloval o úplně jinou společnost a společensk­é vědy mu v tom dělaly služku. Intelektuá­lního podhoubí, ze kterého tyto obory mohly po listopadu ’89 rychle vyrašit, zbylo zpropadeně málo. Ztrátu za obrovským pokrokem západního společensk­ovědního výzkumu se sice za posledních čtvrt století stáhnout podařilo, ale nadále zůstává propastná.

Nízká kvalita a relevance většinovéh­o společensk­ovědního výzkumu u nás je vodou na mlýn jeho kriti- kům. Za vědecký ho mnohdy ani nepovažují, vidí ho jako zbytečné tlachání, zavřeli by tyto vědy jako mastný krám a peníze by přesunuli do ostatních oborů nebo na dotace firemního VaV.

Skepse kapitána průmyslu aneb o kvalitě vládnutí

Nejen někteří z nahlas mluvících kapitánů průmyslu, ale i širší společnost se na potřebu společensk­ovědního výzkumu stále dívá skrz prsty. Nezřídka i mezi významnými akademiky z jiných oborů zaznívá špatně skrývaný despekt a přesvědčen­í, že jde o zbytečnost, že těmto vědám stačí jen něco málo nadrobit, aby nekřičely. Skutečnost, že právě tyto vědy, pokud se dělají na úrovni, mají mimořádně velký význam pro kvalitu vládnutí a fungování státu i společnost­i, však stále dochází málokomu.

V tomto ohledu není náhoda, že to je právě nízká kvalita vládnutí, kterou mezinárodn­í srovnání Světové banky či OECD identifiku­jí jako největší brzdu dalšího rozvoje Česka. Kvalita vládnutí zahrnuje velmi konkrétní věci ve fungování státních institucí; tvorbu zákonů a dalších regulací, řízení školství a systému VaV, strategick­é řízení rozvoje dálkové dopravy a informační­ch sítí, regulaci síťových monopolů a oligopolů, fungování systému veřejných zakázek, politiku sociální a zaměstnano­sti.

Není náhoda, že to je nízká kvalita vládnutí, kterou studie OECD identifiku­je jako největší brzdu rozvoje Česka

Kpřetrvává­ní bídy našich společensk­ých věd přispěl velkým dílem i kafemlejne­k. A nejde pouze o to, že na tyto obory posílá kafemlejne­k málo peněz. Kafemlejne­k navíc posvětil paušální hodnocení vědeckých výsledků metodou kus-jako-kus a umožnil ve velkém uplatňovat pseudověde­cké, až podvodné výsledky. A tak značný díl nízké podpory, která dnes na společensk­é vědy putuje, míří na pracoviště, kde kvantita a pseudovýzk­um dlouhodobě vyhrávají nad kvalitou a relevancí. Kafemlejne­k tak prostě jen posvěcuje a finančně odměňuje neblahé dědictví společensk­ovědního výzkumu z dob reálného socialismu.

Je neštěstí, že i nejváženěj­ší univerzity principy kafemlejnk­u ve velkém rozsahu slepě přebírají. Přehlíží se, že na kvalitu výzkumu, motivace akademiků a profesní kulturu v humanitníc­h oborech působí zhoubně. Většinové společensk­ovědní akademické obci na vysokých školách však tento stav za silnější pozvednutí hlasu dosud nestál. Není síla, která by na vysokých školách akademiky z ostatních oborů přesvědčil­a, že opuštění kafemlejnk­ových principů, alespoň pro společensk­ovědní obory, je nejen branou k lepšímu výzkumu, ale i cestou k vyšší kvalitě vládnutí v Česku.

 ?? Jeden z tvůrců světové politiky 70. let, je politologe­m. Na studia tohoto oboru jde v České republice zoufale málo peněz. FOTO BLOOMBERG ?? Nobelista H. Kissinger,
Jeden z tvůrců světové politiky 70. let, je politologe­m. Na studia tohoto oboru jde v České republice zoufale málo peněz. FOTO BLOOMBERG Nobelista H. Kissinger,
 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia