Trump hatí dohodu s Mexičany
Spojené státy, Kanada a Mexiko vyjednávají o revizi Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA). Úspěch jednání ohrožuje útočná rétorika prezidenta Donalda Trumpa.
MEXIKO/WASHINGTON Americko-mexické vztahy procházejí v těchto týdnech zátěžovým testem, kolik silných politických proklamací unesou. V půlce srpna začalo vyjednávání o nové podobě bezmála čtvrt století staré obchodní dohody, kterou by americký prezident Donald Trump rád přepsal, případně rovnou zrušil. Jakkoli tedy minulý týden byla pozornost amerických médií upřena k Texasu, který se potýkal s následky řádění hurikánu Harvey, Trump připravoval půdu pro druhé kolo vyjednávání s mexickými a kanadskými partnery, které začalo v pátek.
Na jeho twitterovém účtu se tak vedle tweetů o počasí a krizových štábech objevilo i několik vzkazů jižním sousedům. V jednom z nich uvedl, že NAFTA je vůbec „nejhorší obchodní dohoda v historii“, v dalším zase, že Mexiko patří k zemím s nejvyšší kriminalitou, a Spojené státy proto „musejí mít zeď“, za niž Mexičané zaplatí. Trump se tak vrátil k tvrdé předvolební rétorice – kampaň proti dohodě byla jedním z pilířů jeho předvolebního tažení. Analytici spekulují, zda prezident míní ostrá prohlášení vážně, nebo jde „jen“o vyjednávací taktiku. Ať je to jakkoli, je jisté, že vážně ohrožují jednání.
Mexická hrdost
Doposud byl Trumpův protějšek Enrique Peňa Nieto v reakcích na slovní útoky z Washingtonu zdrženlivý. Tato umírněnost ho nicméně podle průzkumů veřejného mínění stojí politické body u voličů a oslabuje i jeho pozici ve straně. Vzhledem k tomu, že už příští rok se ve 123milionové zemi konají prezidentské volby, je jen otázkou času, kdy Peňa a jeho Institucionální revoluční strana (PRI) vyhodnotí jako lepší volební strategii obrátit se k Wa- shingtonu zády. Každá útočná proklamace Penu tlačí, aby se vymezil proti americké administrativě a sebral munici opozici, zejména kandidátovi levice Manuelu Lópezovi Obradorovi, který na antitrumpovských náladách ve společnosti postavil kampaň.
Mexiko od chvíle, kdy podepsalo dohodu odstraňující bariéry obchodu mezi severoamerickými zeměmi, ušlo kus cesty – pryč jsou doby, kdy byl zboží nedostatek a kvetl černý trh s americkými produkty. Dnes stojí v každém městě nákupní centra, v nichž si lidé navykli nakupovat i trávit volný čas. Jenže příliv nejrůznějších značek zlikvidoval menší lokální obchody a firmy, které nemohly konkurovat nabídkou ani cenami.
Jakkoli se Mexičané zatím paktu spíše zastávají (podle průzkumu společnosti Pew Research Center z letošního května věří 60 procent obyvatel, že NAFTA Mexiku pomohla; v USA vnímá přínosy dohody pozitivně jen 39 procent lidí), silně zaznívá i kritika. V půlce srpna pochodo- vali hlavním městem zemědělci, kteří si přejí, aby byl jejich sektor z dohody vynechán. Někteří ekonomové poukazují na skutečnost, že mexická ekonomika dlouhodobě neroste (růst se pohybuje kolem dvou procent), a vyvozují z toho, že Mexiku obchodní pakt uškodil. Levicový prezidentský kandidát Obrador tyto hlasy vnímá a tlačí na vládu, aby vyjednávání nové dohody nechala až na vítěze příštích voleb.
Plán B
Pokud jednání nemají skončit v zárodku, měl by Washington začít brát ohled na vnitropolitickou situaci Mexika. „Jestli americká strana přestřelí, vrátí se jí to. Nebude-li ochotná přistoupit na win–win dohodu, pro Mexiko bude lepší hledat jiné možnosti,“řekl serveru Politico Antonio Ortiz-Mena, analytik z Albright Stonebridge Group. Už nyní mexická vláda potvrdila, že pracuje i na záložním plánu. „Nemůžeme být nezodpovědní, musíme mít alternativu. Ale samozřejmě chce-
Americká strana jde do jednání s mnoha požadavky a vidinou toho, že se jí podaří snížit schodek obchodní bilance s Mexikem. Žádá například zpřísnění pracovních zákonů (levná pracovní síla v Mexiku podle ní bere příležitosti Američanům) a tresty pro firmy, které pravidla obcházejí. V této otázce stojí za Donaldem Trumpem Kanada, která rovněž požaduje větší ochranu pracujících v Mexiku. Kanada chce navíc do dohody zasadit kapitoly o ženských právech nebo právech původních obyvatel.
Už nyní platí, že pokud má být nějaký produkt osvobozen od cla, musí být určitá poměrná část z něj vyrobena v severoamerickém regionu. Spojené státy chtějí toto procento zvýšit.
Dohoda má také zohlednit technologický vývoj a zahrnout kapitolu věnovanou digitálním službám a duševnímu vlastnictví. me být v první řadě konstruktivní a najít kompromis,“nechal se slyšet ministr hospodářství Ildefonso Guajardo Villarreal.
V případě, že by Trump obchodní dohodu vypověděl (bylo by to poprvé od roku 1866), pro Mexiko by to byl v první fázi tvrdý náraz. V uplynulých letech země rezignovala na jakýkoli národní průmysl a etablovala se téměř výhradně jako země, kde americké firmy provozují díky bezcelní spolupráci levnémontážní linky, takzvané maquiladoras.
Nicméně důsledky by pocítili i Američané. Téměř jistě by se začalo zdražovat, už méně jisté ale je, že by tento krok znamenal návrat pracovních míst. Firmy by podle expertů hledaly jiné země s levnou pracovní silou. Další důsledky by se odvíjely od konkrétního scénáře. Pokud by propukla obchodní válka a Trump by zavedl vysoké clo na mexické zboží, škody by počítaly i americké firmy, které vyrábějí v Mexiku.