Poškodil vás kartel? Máte šanci
Nový zákon
Firmy i občané mají od září novou zbraň v boji proti porušovatelům hospodářské soutěže. Kromě pokut od antimonopolního úřadu se mohou rozšířit i soukromé žaloby poškozených. Nový zákon jim přináší řadu práv.
Od prvního zářijového dne se v českém právu objevila zajímavá možnost, jak se mohou podnikatelé i jednotlivci domáhat náhrady škody, pokud se stali obětí porušení tržních pravidel.
„Typicky jde o případy kartelů nebo zneužití dominantního postavení, které mají bezprostřední dopad na dodavatele, odběratele i spotřebitele,“popisuje Ivo Janda z pražské pobočky kanceláře White & Case. „Pokud se například výrobci určité součástky do aut dohodnou na cenách, za které budou součástku prodávat, budou logicky prodávat dráž, než kdyby si konkurovali. Dohoda dodavatelů zvýší cenu vstupů pro výrobce aut, kteří mohou toto navýšení přenést na své zákazníky. Řadě osob tak vznikne škoda, která je za stávajícího stavu právní úpravy velice obtížně vymahatelná,“dodává Janda.
„Málokdo to zkoušel žalovat, a kdo ano, tak před českými soudy neuspěl,“říká i advokát Martin Nedelka. „Zákon míří primárně na to, aby poškozeným usnadnil jejich postavení v civilním sporu,“říká Jiří Kindl z pražské kanceláře Weil, Gotshal & Manges.
Nejdřív verdikt, pak žaloba
Nová norma zlepší postavení subjektů, které se domáhají náhrady škody na základě zjištění antimo- nopolního úřadu. Typicky v situaci, kdy dojde k potrestání protitržní dohody o zvýšení cen a na soudy se obrátí firmy či jednotlivci, kteří byli nuceni platit více. Zákon u těchto škod prodlužuje promlčecí lhůtu ze tří let na pět a zároveň stanoví, že tato lhůta neběží po dobu, co se případem zabývá antimonopolní úřad – což mohou být i dlouhé roky.
„Doposud bylo nutné věc zažalovat u soudu ještě před skončením řízení u soutěžního úřadu, jinak by se nárok promlčel. Jenže bez jeho rozhodnutí bylo na soudu, aby si sám tuto složitou materii vyhodnotil. Díky novému zákonu bude možné vyčkat do rozhodnutí úřadu a věc zažalovat až na základě jeho rozhodnutí,“popisuje klíčový přínos zákona Magda Olyšarová zWhite & Case.
Druhou významnou změnou je usnadnění přístupu k dokumentům. Doposud byli žalobci ve svízelném postavení, protože na rozdíl od antimonopolního úřadu nemají vyšetřovací oprávnění a nemohli se dostat k interním dokumentům a dalším informacím, jež by dokazovaly protisoutěžní jednání. „Nový zákon umožnil, aby se žalobce prostřednictvím soudu domohl zpřístupnění těchto dokumentů, a to dokonce ještě před podáním žaloby,“uvádí Olyšarová.
Aby však toto pravidlo nebylo zneužíváno, poškozený bude muset osvědčit věrohodnost svého nároku a co nejpřesněji označit dokumenty, o jejichž zpřístupnění žádá. Při podání návrhu bude navíc muset složit kauci ve výši 100 tisíc korun.
Smršť žalob nás asi nečeká
Podle expertů je ale otázkou, jak se nový zákon povede přenést do praxe. „Bude záležet na tom, jak se s ním české soudy vypořádají. Nečekám žádnou revoluci, že bychom se třeba přiblížili USA, kde plní soukromé žaloby roli primárního nástroje vymáhání soutěžního práva,“říká Jiří Kindl.
Během zákonodárného procesu se neprosadil návrh, aby tyto kauzy řešil jediný soud – navrhoval se Krajský soud v Brně. „Žalo- by dostanou na stůl soudci všech osmi krajských soudů, kteří se soutěžním právem často nemají žádné zkušenosti. Nebude snadné je přesvědčit, že protisoutěžním jednáním žalobci opravdu vznikla škoda,“říká Martin Nedelka.
Úspěšné by podle něj teoreticky mohly být žaloby na základě rozhodnutí o potrestání cenového kartelu – kdy se firmy dohodnou, že budou své produkty či služby prodávat dráž. Potíž ale může být s takzvaným bid riggingem, tedy ovlivňováním výběrových řízení.
Martin Nedelka upozorňuje na známý případ, kdy Evropská komise v roce 2007 potrestala pokutou 990 milionů eur kartel výrobců výtahů. Když však sama EU
S více než půlročním zpožděním Česko implementovalo evropskou směrnici, která má usnadnit soukromoprávní vymáhání újmy způsobené porušením pravidel na ochranu hospodářské soutěže. Nový zákon vyšel v srpnu ve Sbírce zákonů (č. 262/2017 Sb.) a účinný je již od 1. září 2017.
Pokud někdo vytvoří kartel nebo zneužívá svého dominantního postavení na trhu, potrestán může být dvěma způsoby. Primární je veřejnoprávní postih, kdy může antimonopolní úřad udělit pokutu, leckdy i velmi vysokou. Vnitrostátní případy řeší český ÚOHS, kauzy s dopadem na celý evropský trh řeší Evropská komise.
Sekundárním trestem pro narušitele soutěžního prostředí může být náhrada způsobené škody, které se domáhají firmy nebo jednotlivci. V českém právu měli doposud slabé postavení, nový zákon to má změnit.
uplatnila domnělou škodu za vyšších cenách za instalaci a údržbu výtahů ve svých budovách, bruselský obchodní soud v roce 2014 žalobu zamítl, protože EU nedostatečně prokázala, že jí protisoutěžním jednáním vznikla reálná škoda.
Jelikož v českém právu nejsou nijak uzákoněny hromadné žaloby spotřebitelů, nelze čekat smršť žalob angažovaných občanů proti velkým firmám. „K podání žalob se ale mohou odhodlat velké korporace, které se staly obětí kartelu dodavatelů průmyslových výrobků či technologií. V Německu jsou v tomto aktivní a úspěšné státní dráhy DB,“říká Jiří Kindl.