Tunisanky věří, že se blíží změny
TUNIS/PRAHA Tuniský prezident má smělý plán. Tři roky poté, co tamní zákonodárci schválili zřejmě nejdemokratičtější ústavu v arabském světě, se rozhodl odstranit i stále přetrvávající diskriminaci žen a zrušit část zákona zakazující sňatky muslimek s muži nemuslimy.
Hodlá také odstranit nerovnost v dědických právech, což by v konzervativním arabském světě byl rovněž revoluční krok. Tři týdny po svém překvapivém oznámení ale prezident Káid Sibsí změny stále nedosáhl a čelí kritice, že to byl z jeho strany jen předvolební tah ve snaze znovu si naklonit voliče z řad žen.
Příklad pro arabský svět
Sekularista Sibsí přišel se svými reformními návrhy 13. srpna u příležitosti tuniského dne žen. „Stát je povinen dosáhnout úplné rovnostimužů a žen a zajistit jim rovné příležitosti,“prohlásil s odvoláním na ústavu z roku 2014.
Tunisko už přitom letos schválilo důležitý zákon proti domácímu násilí, který také ukončil praxi promíjení znásilnění viníkům, kteří se ožení se svou obětí. Tamní ženy se ale stále nemohou vdát za muže, který není muslimem. Mužům ale v témže kroku stát nebrání, a to ani v případě, kdy si manželka zachová svou víru i po sňatku. Sibsí proto vyzval ministra spravedlnosti, aby ustanovení číslo 73 ze zákona vyškrtl.
V otázce změny dědických práv byl už ale opatrnější a oznámil jen vznik komise, která by se tímto tématem měla zabývat.
„Jako žena jsem hrdá, že se o tomto tématu bude nyní diskutovat,“radovala se liberální poslankyně Rím Mahdžubová z liberální strany Tuniské horizonty (Afie Tounes) a prezidentův návrh označila za „progresivní a revoluční“.
„Dnes už nejsou žádná tabu. S tímto novým Tuniskem jsme příkladem pro arabský svět a příkladem pro ženy v muslimských zemích,“přidala se akademička Dalinda Larguecheová z univerzity Manúba v metropoli Tunisu.
Sibsího plán má ale i početné odpůrce. Bývalý ministr pro náboženské záležitosti Nurredín Chadímí se nechal slyšet, že Tunisané jsou od Sibsího projevu v šoku, a vyzval ho k opětovnému zvážení iniciativy. Další z bývalých členů vlády Abdullatif Makki pak prohlásil, že rovnost mezi ženami a muži podporuje, návrh na změnu v dědických právech ale považuje za součást agendy „vnitřní a cizí politické ideologie“.
Islamisté změny odmítají
Obecně proti jsou politici z islamistické strany Ennahda (tuniská odnož Muslimského bratrstva), stoupenci různých salafistických stran a muslimští identitáři – ti všichni se domnívají, že lidské vztahy má řídit právo šaría vycházející z koránu a s tím, že jeho obsah je nadčasový, odmítají i snahu o jeho interpretaci, s níž přicházejí už od poloviny 19. století různí reformisté. Hlasy proti reformě zaznívají i ze zahraničí, například od vlivného egyptského klerika Jusúfa Karadávího, jehož vystoupení v televizi obvykle sledují desítky milionů věřících.
„Mohou mi říct ti, kdo tvrdí, že je korán jasný v otázce dědictví, proč už neprovádíme sekání rukou zlodějům nebo pravidla týkající se otroctví?“útočí na konzervativce Sibsího mluvčí Saída Garrašová.
Sibsí má ale na své straně i část imámů – jeho návrh podpořil mimo jiných i republikánský muftí. Tuniská ústava stanoví, že „stát je strážcem víry“, a část imámů má tradičně blízko k politickým elitám. Ze státní pokladny jsou ostatně i placeni.
Jak ale v tuniské odnoži serveru Huffington Post vysvětluje politolog Muhammad Kerrú, existuje i třetí postoj k Sibsího reformám: jeho stoupenci považují prezidentův krok za pouhý volební kalkul a domnívají se, že kořeny diskriminace žen leží spíše v ekonomické a sociální oblasti. Poukazují přitom například na situaci žen ve venkovských zemědělských oblastech. Tento názor vyznávají mnozí levicově smýšlející Tunisané, stejně jako arabští nacionalisté i někteří intelektuálové.
Zatímco výše zmíněná mluvčí prezidenta mluvila v srpnu o rychlém zrušení zákazu sňatků muslimek s jinověrci, ministryně pro ženské otázky Nazíha Abidíová v rozhovoru pro egyptský list al-Ahram prohlásila, že „věci mají svůj čas a že přesné datum nemůže dát, protože závisí na ministerstvu spravedlnosti“.
Tuniský list Nawaat v této souvislosti připomíná, že boj tamní občanské společnosti proti diskriminačnímu zákazu není úplně nový. Oběžník rušící zákaz sňatku muslimek s nemuslimy se v legislativním procesu objevil už čtyřikrát, naposledy v roce 1988. Pokud se pátý pokus podaří, zapíše se prezident Sibsí do dějin své země jako reformátor, který změnil postavení žen v arabském světě.