„Řetězce kazí kvalitu nábytku“
eši rádi investují do zařízení svých domácností. Nejčastěji si vybavují koupelny, ložnice a obývací pokoje. Z bytových doplňků pořizují ložní prádlo, nádobí či osvětlení. Ročně za nábytek utratí v průměru 15 tisíc korun, do pořízení bytových doplňků vloží až čtyři tisíce, jak ukazují loňská data spotřebitelského panelu GfK. A nákupní apetit narůstá.
„Meziročně vzrostl zájem o nákup nábytku asi o pětinu,“potvrzuje trend Alexandra Čermáková, manažerka portálu Heureka.
Obchodování s výbavou domácností se tak stalo dobrou příležitostí pro investory. „V sekci nábytku raketově rosteme a především do budoucna se pro nás jedná o velmi zajímavou oblast z pohledu marže, prémiovosti i inspirace pro zákazníky,“říká Lucie Bednářová, mluvčí e-shopu Bonami, který spolu s dalšími projekty, jako Slevomat, online supermarketem Rohlík nebo rozvozem Dáme jídlo, patří do portfolia investiční společnosti Miton.
Tržby e-shopu Bonami se v loňském roce zdvojnásobily na půl miliardy korun. Největší podíl na něm měly především prodeje bytových dekorací.
Právě drobné doplňky patří k nejprodávanějším výrobkům i u švédského nábytkářského řetězce IKEA. V období mezi zářím 2015 a loňským srpnem to byly vonné svíčky (3,5 milionu kusů), karafy (1,4 milionu), nákupní tašky (milion), LED žárovky (půl milionu) a dózy se vzduchotěsným uzávěrem (347 tisíc).
Honba za nízkou cenou
IKEA se jako první řetězec s nábytkem v Česku objevila v roce 1991. Od té doby se značka a její nábytek, který si musí zákazník sám sestavit, stala synonymem bydlení pro mnohé domácnost. Na zdejším trhu loni řetězec utržil devět miliard korun.
Stejně jako vkus zákazníků ovlivnila IKEA i jejich cenová očekávání. „Řetězce přišly s nabídkou sériově vyráběného nábytku, cenově dostupného širokým vrstvám obyvatel. Zákazníci si začali nábytek v domácnostech obměňovat častěji,“popisuje situaci Tomáš Lukeš, tajemník Asociace českých nábytkářů. „Bohužel v honbě za co nejnižší cenou se tyto řetězce někdy pouštějí na tenký led a ustupují z kvality. Zde by si zákazník měl uvědomit, že kvalita není nikdy zadarmo,“dodává.
V Česku se ročně prodá nábytek za více než 35 miliard korun. „Řetězce ukusují z koláče spotřeby nábytku každý rok čím dál větší díl. Stále více nábytku dovážejí, čímž dokážou nabízet levnější zboží, ale kvalita nábytku trpí,“ doplňuje Lukeš. Zakázky českých nábytkářů naopak míří nejen na Slovensko a do Německa, ale i do Spojených států nebo Francie. „Do západní Evropy vyvezeme kvalitní nábytek a dovezeme si ten méně kvalitní, ale levnější,“poukazuje Lukeš. Nejvíce nábytku se do českých domácností dostane z Polska, Slovenska, Německa a Číny.
Zatímco dříve se dědil, dnes se nábytek kvůli nízké ceně i kvalitě obměňuje mnohem častěji. Ročně se jej přitom v Česku prodá zhruba za 35 miliard korun. Mění se i způsob nákupů – velkým obchodním domům stále více konkurují e-shopy.
IKEA vyrobená v Česku
Švédský řetězec IKEA seznam svých dodavatelů veřejně neposkytuje. Podle asociace ale pro IKEA vyrábí v tuzemsku nábytek osm firem. Jde například o jihočeskou Jitonu, společnost BJS Czech se sídlem v Humpolci nebo moravskou firmu Blanář, která také dodává do řetězce Kika.
Výrobce BJS patří s obratem 1,7 miliardy korun mezi největší producenty nábytku v Česku. Společnost byla založena v roce 2006 pro výhradní zásobování švédského řetězce. Veškerá její výroba tak končí pod modrožlutou etiketou. „Sto procent naší produkce je určeno pro export – jak celoevropský trh, tak pro zámořské destinace USA, Kanada, Asie a rovněž pro Rusko,“řekl LN manažer společnosti Tomáš Beneš. „Pouze část našich výrobků je prodávána v obchodních domech také v Česku.“
Dalším významným dodavatelem je Jitona, která ve svých dílnách v Klatovech vyrábí pro IKEA dýhovaný nábytek – především pak stoly Bjursta. Druhý závod v Třebíči naopak vyrábí nábytek z masivu, který až z 90 procent míří do domácností v zahraničí – do Německa a Rakouska.
Kromě nápisu Made in Czech republic se ale zákazník více o původu nábytku nedozví. Přesto AČN nedávno provedla anketu mezi českými výrobci, zda by byli ochotni dodávat do řetězců pod vlastní značkou. Dotaz se ale setkal s rozpačitou odezvou. Nábytkáři se totiž bojí podepsat pod výrobek, kvůli jehož ceně se tlačí na kvalitu zboží.