Euroskeptici v krizi
Osobní výběr ze světového tisku
Na výsledek německých parlamentních voleb nyní čeká celá Evropa. Francouzský prezident Emmanuel Macron například slíbil, že hned po volbách zveřejní své návrhy na reformy Evropské unie. Očekává se také, že francouzsko-německý unijní motor začne tlačit na hlubší integraci. V Bruselu se ale dějí zajímavé věci už před německými volbami.
*** Novou situaci zažívají v Evropském parlamentu euroskeptici. Poté, co antievropské strany neuspěly v národních volbách, jim nastaly těžké časy. Někteří jejich lídři opustili nebo v blízké době opustí poslanecké lavice, další poslanci bojují s korupčními aférami, a navíc jejich řady prořídnou po odchodu Británie. Jak napsal bruselský server Politico, poslední ranou pro ně bylo odvolání šéfa europoslanecké frakce Evropa národů a svobody (ENF) Ludovika de Dannea.
Ten přišel o funkci v minulém týdnu kvůli své – zatím „údajné“– roli ve finančních problémech a korupčních obviněních skupiny, jíž předsedal. Už předtím přitom oslabil čtyřicetičlennou frakci odchod její charismatické vůdkyně Marine Le Penové, která dala před Bruselem přednost křeslu ve francouzském Národním shromáždění. „Marine byla naší vůdkyní, nahradit ji bude výzva,“přiznal vlámský europoslanec Gerolf Annemans, podle něhož Le Penová udržovala soudržnost a stabilitu frakce.
Antievropští politici doufali, že budou surfovat na vlně populismu po britském referendu o brexitu a po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem, místo toho ale po prohře Le Penové ve Francii a Geerta Wilderse v Nizozemsku spíš klopýtají.
S problémy se potýká i největší euroskeptická frakce, Evropa svobody a přímé demokracie (EFDD). Ta totiž kvůli brexitu ztratí dvacítku poslanců Strany za nezá- MILAN ROKOS vislost Spojeného království (UKIP) a nedosáhne pak ani na potřebných 25 křesel pro zachování poslanecké skupiny.
„Očekávaná přílivová vlna euroskeptiků nepřišla,“rýpl si politický matador Alain Lamassoure, který se hlásí k lidovecké frakci. Důležitou roli prý sehrál Macron tím, že měl „odvahu vést jasně proevropskou kampaň“.
*** Kromě korupčních afér euroskeptiků řeší ale europoslanci i podobu parlamentu po britském odchodu z osmadvacítky. O tom, co udělat s desítkami uvolněných poslaneckých křesel, debatoval v pondělí parlamentní výbor pro ústavní záležitosti. Zatímco liberálové a zelení požadují, aby parlament prosazoval vznik nadnárodní evropské kandidátky, šéfka výboru – Polka Danuta Hubnerová – pro takový krok podle webu EUObserver nevidí právní základ. Hubnero- vá, hlásící se k lidovcům, také připomněla, že k brexitu nakonec nemusí v roce 2019 ani nutně dojít.
Podle dosavadního návrhu by se o 22 britských křesel podělily ostatní členské státy, zatímco 51 křesel by mohli obsadit nově zvolení politici z panevropské kandidátky. Takový scénář získal silného zastánce v Macronovi, podporuje ho ale například také Itálie.
Stanovisko Hubnerové rozhořčilo přesvědčeného federalistu a šéfa frakce liberálů Guye Verhofstadta: „Poprvé v mém životě se stalo, že členské státy nás vyzývají k vybudování panevropské demokracie. A my s tím váháme,“prohlásil.
Robert Schuman – jeden z otců evropské integrace a zastánce federální Evropy, by podle lucemburského novináře Billa Wirtze byl dnes považován spíše za euroskeptika
*** Rozcestník plný evropských tématmůžeme uzavřít Robertem Schumanem, jedním z otců evropské integrace. Jak píše ve francouzském listu Le Figaro lucemburský novinář Bill Wirtz, není vůbec jisté, zda by se současným směřováním Evropské unie Schuman souhlasil.
Schuman, zastánce federální Evropy, by podleWirtze byl dnes mnohými považován spíše za euroskeptika. Byl totiž známým obhájcem obchodu s Afrikou a byl přesvědčen, že evropská integrace nebude fungovat, pokud z ní nebude mít prospěch také černý kontinent. Nynější evropská protekcionistická politika ale k jeho problémům spíše přispívá. Kvůli zemědělským dotacím a celním poplatkům není dnes africké zemědělství konkurenceschopné a pro zákazníky je levnější kupovat dovezené potraviny než výrobky tamních farmářů.
V Schumanově pojetí evropské integrace je ovšem právě volný obchod tím hlavním prostředkem pro dosažení míru, píše Wirtz. Protekcionistická politika, k níž patří antidumpingová opatření proti Číně nebo absence volného obchodu se Spojenými státy, mír naopak dlouhodobě ohrožuje.