Trump mlčel, Le Penová pěla chválu

Německo se včera probudilo do prvního povolebního rána. Jen málokdo přitom dění v bezmála 83milionové zemi sleduje tak bedlivě jako francouzský prezident Emmanuel Macron. Nový, nonkonformní šéf Elysejského paláce postavil svůj politický obraz na plánu generální opravy eurozóny. Na ideji vybavit ji vlastním rozpočtem, ministrem financí a parlamentem.

Jenže k uskutečnění tohoto smělého plánu, na který nejen v EU, ale i v jeho domovské Francii zdaleka ne všichni pohlížejí se stejnou dávkou entusiasmu, potřebuje Macron především jedno: aktivní spolupráci z Německa.

„Volal jsem Angele Merkelové, abych jí poblahopřál. Budeme odhodlaně pokračovat v naší spolupráci, zásadní pro Evropu a naše země,“ujišťoval francouzský prezident krátce po oznámení prvních odhadů výsledků německých voleb na sociální síti Twitter. Na dnešek si pak naplánoval na pařížské Sorbonně projev k budoucnosti Evropy po brexitu.

S odkazem na blížící se odchod Británie z Unie přitom sklidila spolu s gratulacemi kancléřka Angela Merkelová z Bruselu hned několik apelů na silnou německou vládu a reformu EU. Jako jedni z prvních tak reagovali šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker či předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani.

AfD tíhne ke krajní pravici, kritizují židovské organizace

Nezvyklé ticho nicméně panovalo po nedělních volbách na lince mezi Berlínem a Bílým domem. Americký prezident se výsledky německých voleb zdráhal jakko- liv komentovat, a to i na Twitteru, kde byl jinak celou neděli i včera velmi aktivní.

Vedle reakcí určených především kancléřce Merkelové se ovšem ze světa slétávala i četná prohlášení k úspěchu Alternativy pro Německo (AfD), která se stala třetí nejsilnější stranou ve Spolkovém sněmu. Úspěch této partaje je podle šéfky francouzské Národní fronty (FN) Marine Le Penové symbolem toho, že se Evropa probouzí. Pochvalně reagovali i šéfové dalších protiimigračních a protiislámských stran, Geert Wilders z nizozemské Strany pro svobodu (PVV) či Heinz-Christian Strache ze Svobodné strany Rakouska (FPÖ).

Proti vstupu AfD do parlamentu se naopak tvrdě vymezilo několik židovských organizací. Německá ústřední židovská rada uvedla, že spolková republika nyní čelí největší výzvě od svého vzniku. „Poprvé se do sněmu dostala pravicově populistická strana, která silně tíhne ke krajní pravici!“napsala rada. Kritika zaznívala i z řad Evropského a Světového židovského kongresu. mia